Přejít k hlavnímu obsahu
Otevřít fotogalerii

Národní parky Severní Ameriky: Kde mají nejvíc sopek a nejvyšší stromy

Na území Severní Ameriky spadá pod některý ze stupňů ochrany více než 5 % území. Zároveň na tomto kontinentu naleznete nejstarší i největší národní parky naší planety. Jsou to území, kde má příroda nad člověkem ještě stále navrch. Pojďte se s námi podívat za stromovými velikány, k mohutným gejzírům nebo k vysokým horským vodopádům.

Severní Amerika může na konto národních parků přispět skutečně velkou měrou. Osmnáct z nich je zapsáno na seznamu UNESCO, zároveň je zde nejstarší světový národní park Yellowstone, i rozlohou největší park naší planety – Národní park severovýchodní Grónsko. To sice politicky patří Dánsku (jehož rozloha je mimochodem 17x menší než rozloha parku), ale geologicky patří k severoamerickému kontinentu.

Nejvyšší vodopád v NP Yosemite

Na území Kalifornie se nachází třetí nejstarší park na naší planetě, který ročně navštíví 4 miliony návštěvníků. NP Yosemite vznikl už v roce 1890 a od roku 1984 spadá i pod ochranu UNESCO. Srdcem tohoto parku je slavné Yosemitské údolí s nejvyšším vodopádem celé Severní Ameriky. Yosemitský vodopád se řítí z výšky 739 metrů a nabízí tak unikátní pohled. Pozor ale na to, že v létě je vyschlý!

Yosemitský vodopád je nejvyšší v USA i v celé Severní Americe.
Zdroj: Bigstockphoto

Park se proslavil hlavně díky velkému množství mohutných vodopádů, vysokohorskou divočinou, ale i majestátnými žulovými monolity. Ten největší je přezdívaný El Capitan k nebi trčí celou svou výškou 1095 metrů. Zároveň je Mekkou horolezců z celého světa, kteří sem celoročně přijíždějí, aby zrádného „Kapitána“ zdolali.

Raději byste za kulturou? Fascinující Las Vegas: To jsou největší hotely planety, sopky uvnitř budov a atrakce za miliony

Název parku je odvozený od indiánského názvu pro medvěda grizzlyho. Když budete mít štěstí, možná ho z dálky spatříte. Yosemitský park je výkladní skříní severoamerické fauny – žijí zde pumy, medvědi, vysoká zvěř i mývalové. Celé území je navíc protkáno sítí 1300 km turistických stezek, což je na poměrně malou rozlohu 3080 km čtverečních skutečně úctyhodné číslo.

Domov Médi Bédi – NP Yellowstone

Právě NP Yellowstone byl domovem slavné animované postavičky. Nutno ale podotknout, že park byl slavný i před tímto filmovým počinem. Pokud vstoupíte kamennou branou na území parku, pak vězte, že jste stanuli v nejstarším národním parku na světě. Yellowstone byl chráněným územím prohlášený už v roce 1872. Rozkládá se z velké části na území státu Wyoming, ale jeho části zasahují i do Montany a Idaha.

Méďa Béďa tam sice nežije, ale divokých medvědů je tam jinak dostatek. Bulharský národní park Pirin vás jistě okouzlí taky.
Velké množství minerálních látek barví horké prameny do unikátních barev. Na snímku pramen Morning Glory.
Zdroj: Bigstockphoto

Celé území parku leží v oblasti latentní vulkanické aktivity. Výsledkem toho není nic jiného než existence velkého množství horkých pramenů, gejzírů, bahenních vulkánů a vývěrů horkých plynů, tzv. fumarolů. V parku je i stejnojmenné jezero, které je největším a nejhlubším (jeho hloubka je 91 metrů) jezerem ledovcového původu na území amerického kontinentu.

Většina ze tří milionů turistů, kteří každoročně park navštíví, ale míří ke slavným gejzírům. Tím nejznámějším je Old Faitful, neboli „Starý spolehlivec“, který už více než 120 let pravidelně jednou za cca 80 minut tryská vroucí vodu. Během tříminutové erupce „vyletí do vzduchu“ až 30 000 litrů vroucí vody.

Název parku je odvozený od starého indiánského označení řeky, která parkem protéká. Její břehy lemují vysoké žluté žulové skály, název Yellowstone je proto na místě. Indiány zde dnes už nenajdete, není ale problém narazit při prohlídce parku na stáda bizonů. Dříve se jich po amerických pláních proháněly miliony, dnes jich zbývá jen několik tisíc kusů. Velká část žije právě v NP Yellowstone.

Vývěry horkých plynů nebo bahenní sopky nejsou v NP Yellowstone nic neobvyklého.
Zdroj: Bigstockphoto

V parku je zhruba 300 gejzírů (což jsou dvě třetiny všech, které na planetě jsou) a 10000 horkých pramenů. Ty nezamrzají ani v té největší zimě a díky přítomnosti síry zapáchají po zkažených vejcích. Park nabízí i možnost ubytování, jen ale musíte dodržet přísné zásady související s ochranou před medvědy.

Stromoví velikáni v NP Sequoia

Osmnáct let po vzniku NP Yellowstone, v roce 1890, byl založený druhý americký národní park – NP Sequoia – místo, kde se budete cítit jako trpaslíci. Hlavním lákadlem parku jsou totiž lesy sekvojovců obrovských, které jsou největšími a nejmohutnějšími žijícími organismy na naší planetě. NP Sequoia přímo sousedí s dalším parkem Kings Canyon a má s ním společnou správu.

Tzv. Tunel Log – kmen padlý přes cestu, kterým dnes projíždějí návštěvníci NP Sequoia.
Zdroj: Bigstockphoto

Kroky velké části návštěvníků míří do Obřího lesa, kde roste co do objemu největší strom planety – Generál Shermann. Jeho rozměry jsou kolosální – měří 83 metrů, kmen má v průměru 24 metrů a jeho stáří se odhaduje na 2300-2700 let. Celý park spadá do pásma té nejpřísnější ochrany. Poslední strom zde byl pokácený v roce 1890, od té doby se dřevorubecká sekyra jejich dřeva nedotkla. Je to částečně způsobené i tím, že dřevo sekvojovců je značně náchylné na štípání a tudíž nevhodné k dalšímu zpracování.

Země věčného ledu – NP Glaciers

Do výčtu těch nej severoamerických parků se probojoval i zástupce Kanady. V provincii Britská Kolumbie leží NP Glacier, kde je většina povrchu pokryta ledem a nachází se zde více než 400 ledovců. Není divu, během zimy zde občas napadne i 23 metrů sněhu. Výsledkem toho je oblíbenost mezi skialpinisty, ale i velké množství nebezpečných lavin.

Hlavními symboly jsou horské hřebeny, pod nimi pak tyrkysová jezera a hlavně Rogers Pass – vysokohorský průsmyk v nadmořské výšce 1330 metrů. Vyhledávané jsou i mohutné vodopády a peřeje na řece Columbia nebo „fotolov“ losů, sobů, pum a dalších typických obyvatel drsné kanadské přírody.

Jezera v NP Glacier, to je pohádka.
Zdroj: Bigstockphoto

K dlouhým túrám vybízí i více než 1000 kilometrů trekingových tras, jen ale pozor na početné a velmi zrádné laviny, které už pohřbily nejednoho turistu, který nedbal varování na všudypřítomných informačních tabulích. Poznávacím znamení parku je hřeben deseti horských vrcholků – právě ty daly vzniknout další z přezdívek – NP Glaciers tak mnozí znají pod označením „Koruna kontinentu“.

Použité zdroje: zdroj 1, zdroj 2, zdroj 3, zdroj 4

 
 

Místo

44° 25' 22.332", -110° 35' 14.8164"
Rubrika:
Aktivity:

Poznání

Autor:
Lucie Štěrbová

Podívejte se na články ze stejných kategorií:

Národní parky Severní Ameriky: Kde mají nejvíc sopek a nejvyšší stromy