Přejít k hlavnímu obsahu

Route 66 je sice jen asfalt, ale přesto žije

Potetovaný vousatý svalovec dopije plechovku koly, típne camelku, nasedne na stroj a uhání skrz prérii. Nějaký podobný obraz vám možná neskočí v mysli, když se řekne Route 66. Tahle silnice je na celém americkém kontinentě jednoznačně nejslavnější.

Road trip mezi krajnicemi Route 66 znamená pro mnoho turistů a dospívajících velké lákadlo. Co je na ní vlastně přitahuje?

Její asfalt spatřil světlo světa roku 1926 a už tehdy patřila k nejvýznamnějším cestám USA. Jak by také ne, vždyť spojovala vyhlášené středozápadní přírodní scenérie se sluncem zalitou Kalifornií. Dostala se i na koncertní pódia a do médií - zpívali o ní Jaggerovi The Rolling Stones i Chuck Berry, v šedesátých letech o ní vznikl celý televizní seriál. Jako významná silnice ovšem přestala fungovat v roce 1985. Ne, nesouvisí to s Černobylem, ten vybuchnul až o rok později a stejně se nachází příliš daleko. Zkrátka přišly lepší alternativy vnitrostátní přepravy. Věhlas Rout 66 se však šířil dál.

Co je na jednom z klasických amerických symnolů tak zajímavého? Měří přibližně 3940 kilometrů - cesta z Aše přes Brno až do Ostravy by se do ní vešla sedmkrát. Route 66 jde přes celkem osm států - Illinois, Missouri, Kansas, Oklahomu, Texas, Nové Mexiko, Arizonu a Kalifornii. Začíná v Chicagu ve státě Michigan a končí na Santa Monica Pier v Los Angeles. Smysl její výstavby byl ryze americký - měl zajistit větší osídlení měst na západě Spojených států a lepší dopravu do těchto končin.

Dlouhé neobydlené pláně a bizarní skalní útvary - Route 66 vede v Arizoně přes úchvatná místa.
Zdroj: PDPhotos, Pixabay.com

Velká úhlopříčka se málem jmenovala Route 60

Hlavní silnice Ameriky, Velká úhlopříčka, Silnice Willa Rogerse, tahle přízviska si během své existence vysloužila. Aby ne, vždyť podle původních plánů se měla jmenovat velmi dlouze a popisně: Chicago to Los Angeles Route (Kdybychom takto k názvům přistupovali my, tak by třeba D1 nesla název "Děravá dálnice, která vede z Prahy do Brna." Škoda.).

V čase výstavby Route 66 probíhala velká diskuse odborné veřejnosti o označení cesty. Původní návrh názvu zněl Route 60 - Silnice 60. Kulaté dobře zapamatovatelné číslo nicméně dostalo stopku, silnice téhož názvu už spojovala Chicago a Springfield v Missouri. Aby z Chicaga vedly dvě pozemní komunikace s týmž jménem, to zkrátka nešlo. Cesta proto nakonec dostala svou ikonickou šedesát šestku.

Dlouhé rovné úseky přitahují davy motorkářů.
Zdroj: Amboy, Wikimedia Commons

I od Hitlera může přijít inspirace

Jak přibývaly obchvaty velkých měst, byla silnice byla v průběhu let postupně rozšiřována. V polovině 50. let se však začala budovat síť vnitrostátních dálnic. Američané se v tomto případě inspirovali u Němců a jejich dálničního systému. Jeho základy se datují do roku 1921 a velký rozmach zaznamenal v období vlády Adolfa Hitlera. Dá se říci, že organizace vnitrostátní dopravy je jeden z mála aspektů jeho vlády, ze kterého si lze vzít příklad. Ale pro Route 66 to znamenalo, že v létě 1985 ztratila status dálnice. Stala se z ní Historic Route 66.

  • Víte, že dálnice a vůbec supermoderní město nového věku mělo stát i uprostřed brazilské džungle? Projekt Fordlandia však skončil velice záhy po svém vzniku.
Route 66 končí na slavném Santa Monica Pier v Los Angeles.
Zdroj: aprillyn, Wikimedia Commons

I cesta může být cíl - hlavně pro motorkáře

Nejoblíbenější je dnes tato historická cesta mezi motorkáři. Zejména majitelé velkých naleštěných chopperů rádi pomalu křižují nekonečnou klidnou krajinu. Neopomenutelnou zastávkou na cestě je městečko Oatman, kde se naladíte tou správnou westernovou atmosférou. Turisté se většinou koncentrují v západní části Route 66, chcete-li mít větší klid, zaměřte se spíše na středozápad. Všude ovšem zjistíte, že ačkoliv silnice už dávno nepatří k hlavním dopravním tepnám, pořád to na ní "žije". Západ slunce nad Route 66, to je prostě symbol.

Google+ profil autorky Petry Kejklíčkové

#facebook#

 
 

Místo

34° 30.9996", -118° 29' 54.9996"
Rubrika:
Aktivity:

Odpočinek

Autor:
Petra Kejklíčková

Podívejte se na články ze stejných kategorií:

Route 66 je sice jen asfalt, ale přesto žije