Málokterá rostlina ovlivnila světové dějiny tak jako mák setý. Z jeho nezralých makovic se získává opium – látka, která byla po tisíce let ceněným lékem, obchodním artiklem, ale také příčinou válek, závislostí i pádu celých říší. Pokud se vydáte do Asie nebo na Blízký východ, narazíte na jeho stopy častěji, než byste možná čekali.

• Co je opium?
• Příběh starý víc než 5 000 let
• Od opiového čaje k injekční stříkačce
• Pod přísným dohledem
• Místa, kde je opium neoddělitelnou součástí národní historie
• Opium: nejčastější otázky

Co je opium?

Opium je zaschlá mléčná šťáva získaná naříznutím nezralých makovic máku setého. Obsahuje desítky alkaloidů, z nichž nejznámější jsou morfin, kodein nebo thebain. Tyto látky mají silné analgetické účinky, a proto se jejich deriváty dodnes používají v moderní medicíně při léčbě silné bolesti, například po operacích nebo u onkologických pacientů. Výroba i využití opia je ve většině zemí přísně regulována a legální využití směřuje především právě do farmaceutického průmyslu.

Víte, že výraz opium nejspíš pochází z řeckého slova opion (maková šťáva) nebo opos (rostlinná šťáva)?

Příběh starý víc než 5 000 let

Historie opia začíná pravděpodobně v oblasti východního Středomoří. Archeologové našli důkazy o pěstování máku už kolem roku 3400 př. n. l. v Mezopotámii. Sumerové mu říkali Hul Gil (rostlina radosti) a jeho účinky dobře znali.

Znalost pěstování se odtud rozšířila do starověkého Egypta, kde bylo opium využíváno v lékařství. Doporučovalo se např. pro tišení plačících dětí i bolesti. Zmínky o něm se objevují na jednom z nejstarších lékařských textů světa, slavném Ebersově papyru z období kolem roku 1550 př. n. l.

I Řekové a Římané už opium běžně využívali jako lék proti bolesti i prostředek ke zklidnění. Při různých zdravotních obtížích ho doporučoval třeba Hippokratés.

Víte, že morfin byl pojmenován podle Morfea, řeckého boha snů?

Ve středověku se opium šířilo obchodními cestami přes Blízký východ do Persie, Indie a dalších částí Asie. Do Evropy se dostávalo například jako součást takzvaného theriaku – směsi látek, která měla chránit před nemocemi a otravami.

Od opiového čaje k injekční stříkačce

Po většinu své historie se opium nekouřilo. Ve starověku i středověku se nejčastěji přidávalo do nápojů, odvarů nebo léčivých směsí. Teprve s rozšířením tabáku v 16. a 17. století se v Asii začalo prosazovat kouření opia, které bylo později typické zejména pro Čínu.

Kouření se postupně stalo nejen způsobem užití látky, ale také společenským zvykem, zejména mezi městskými vrstvami a obchodníky. V 19. století bylo opium v mnoha zemích běžně dostupné a objevovalo se nejen v léčivech, ale také v nejrůznějších tinkturách, sirupech nebo opiových vínech. Některé přípravky bylo možné koupit bez lékařského předpisu a jejich rizika tehdy ještě nebyla plně známá. Opiový čaj byl v některých lékárnách k dostání až do 50. let 20. století.

Zásadní změnu přinesl počátek 19. století, kdy německý lékárník Friedrich Sertürner izoloval z opia jeho hlavní účinnou látku – morfin. V roce 1874 vznikl diacetylmorfin, který společnost Bayer od roku 1898 prodávala pod obchodním názvem Heroin. Zpočátku byl považován za moderní a bezpečnější alternativu morfinu, dokonce i za prostředek k léčbě závislosti, teprve později se ukázalo, že je ještě návykovější.

Ve stejné době se rozšířila injekční aplikace léků, která výrazně změnila způsob podávání opiátů i jejich účinek. O rozvoji závislosti už nebylo pochyb. Podle dobových svědectví lidé, kteří si na opium zvykli, při jeho nedostatku trpěli bolestmi, slabostí i psychickými obtížemi a byli schopni obětovat veškerý majetek, jen aby získali další dávku. Už tehdy tak bylo zřejmé, že vedle léčebných účinků představuje opium i závažný společenský problém.

Pod přísným dohledem

Dnes patří opium mezi nejpřísněji regulované omamné látky na světě. Jeho pěstování, zpracování i mezinárodní obchod podléhají kontrole na základě Jednotné úmluvy OSN o omamných látkách z roku 1961. Legálně se mák pro výrobu opia pěstuje jen v několika zemích a pouze na základě státních licencí. Mezi nejvýznamnější legální producenty opia pro léčebné účely patří například Indie, Austrálie, Francie, Španělsko nebo Turecko.

Vše kolem opia je dnes přísně regulováno. Nebylo tomu tak ale vždy.

Zdroj:

Shutterstock

Místa, kde je opium neoddělitelnou součástí národní historie

• Zlatý půlměsíc (Afghánistán, Írán a Pákistán)
• Bengálsko a Bihár (Indie a Bangladéš)
• Kanton a Hongkong (Čína)
• Zlatý trojúhelník (horská oblast mezi Thajskem, Myanmarem a Laosem)
• Mandžusko (dnešní severovýchodní Čína)

Zlatý půlměsíc (Afghánistán, Írán a Pákistán)

Neoficiální český název Zlatý půlměsíc označuje horské oblasti Afghánistánu, Íránu a Pákistánu, kde se po desetiletí pěstoval mák a odkud vedly pašerácké trasy přes hory a pouště dál do světa.

Především Afghánistán byl dlouhou dobu největším světovým producentem surového opia. Během sovětské okupace (1979–1989) bylo zemědělství zničeno konfliktem a část oblastí ovládaných povstaleckými skupinami se postupně přeorientovala na plodiny, které byly snadno prodejné a odolné vůči válečným podmínkám. Opium mělo vysokou hodnotu, dalo se skladovat a převážet přes obtížně dostupné horské oblasti.

Muzeum džihádu v Herátu vystavuje Sověty ubité lopatami To chci číst!

Po odchodu sovětských vojsk a během občanské války v 90. letech se Afghánistán stal jedním z největších světových producentů opia. Po nástupu hnutí Tálibán k moci bylo pěstování máku postupně zakázáno a po jeho pádu v roce 2001 opět vzrostlo.

Afghánistán se v následujících letech stal dominantním zdrojem nelegálního opia na světových trzích. Od roku 2022 je pěstování máku v Afghánistánu zakázáno.

Bengálsko a Bihár (Indie a Bangladéš)

Když Britská Východoindická společnost po bitvě u Plassey v roce 1757 ovládla Bengálsko, získala nejen obrovské území, ale také kontrolu nad jedním z nejvýnosnějších obchodů své doby – opiem.

Postupně zavedla státní monopol na pěstování máku v Bengálsku a Biháru. Zpracované opium se pak pravidelně dražilo obchodníkům mířícím do Číny. Výnosy z tohoto obchodu představovaly po více než 100 let jeden z největších příjmů Britské Indie – hned po výběru pozemkové daně.

V Indii rostou mosty z kořenů stromů. Některé unesou i povoz s koněm! To chci číst!

Významným centrem se stalo také město Gházípur na břehu Gangy. Britská Východoindická společnost zde v roce 1820 otevřela rozsáhlou továrnu na zpracování opia, která funguje dodnes – v současnosti už ovšem výhradně pro legální farmaceutické účely. Patří tak k nejstarším nepřetržitě fungujícím opiovým závodům na světě.

Kanton a Hongkong (Čína)

Jedním z nejslavnějších (a zároveň nejtemnějších) příběhů spojených s opiem jsou opiové války v 19. století. Britská Východoindická společnost pěstovala obrovské množství opia v Indii a prodávala ho do Číny výměnou za čaj, hedvábí a porcelán. Když se čínská vláda pokusila obchod zastavit kvůli rostoucí závislosti obyvatel, vypukly dvě opiové války (1839–1842 a 1856–1860).

Porážka Číny vedla k otevření čínských přístavů zahraničnímu obchodu a také k postoupení Hongkongu Britům. Dodnes jsou opiové války v čínských dějinách symbolem období zahraničního ponížení.

Zápisky z Číny – 1. díl: přijet s despektem, odjet se spadlou bradou a úsměvem na tváři To chci číst!

Zápisky z Číny – 2. díl: všude pod kontrolou, efektní kontrasty a neustále před objektivem To chci číst!

Zlatý trojúhelník (horská oblast mezi Thajskem, Myanmarem a Laosem)

Těžko dostupné hory na hranicích tří zemí se ve 20. století staly jedním z nejznámějších center produkce opia. Oblast známá jako Zlatý trojúhelník byla dlouho spojována s pašeráckými sítěmi, ozbrojenými konflikty i chudobou místních komunit. Dnes už produkce výrazně poklesla, přesto je historie této oblasti s opiem neoddělitelně spojená.

V severním Thajsku vznikla různá muzea a projekty zaměřené na pěstování máku – například Hall of Opium, moderní muzeum nedaleko města Chiang Saen, které poutavou formou vysvětluje historii opia, jeho obchod i společenské dopady.

Chrám z piva, létající hory nebo skalní ementál? Seznamte se s utajenými divy Thajska To chci číst!

Mandžusko (dnešní severovýchodní Čína)

Ve 30. a 40. letech 20. století se Mandžusko po japonské okupaci stalo místem, kde byl obchod s opiem a dalšími drogami využíván jako nástroj politické moci i kontroly obyvatelstva. Japonští představitelé v čele s generálem Kenjim Dohiharou podporovali pěstování máku a rozvoj sítě výroby a distribuce návykových látek.

Součástí této politiky měla být i propagace drog mezi běžnými obyvateli. Objevovaly se například speciální cigarety obohacené o opiové látky, které byly distribuovány mezi civilisty, zpočátku dokonce zdarma.

Dělníci v některých podnicích pak měli dostávat tzv. červené pilulky – drogy vydávané pod záminkou podpory výkonu, jejichž základem byl heroin. Výsledkem mělo být šíření závislosti mezi částí populace, která se kvůli potřebě další dávky stávala snadněji ovladatelnou.

Opium: nejčastější otázky

Co je opium a jak se získává?

Opium je zaschlá mléčná šťáva, která se získává naříznutím nezralých makovic máku setého.

Jaké látky opium obsahuje?

Opium obsahuje desítky alkaloidů. Mezi nejznámější patří morfin, kodein a thebain.

Používá se opium v moderní medicíně?

Ano. Deriváty látek obsažených v opiu se používají při léčbě silné bolesti.

Odkud pochází název opium?

Název pravděpodobně pochází z řeckého slova „opion“, tedy maková šťáva, nebo „opos“, což znamená rostlinná šťáva.

Jak dlouhá je historie opia?

Historie opia sahá více než 5 000 let do minulosti. Důkazy o pěstování máku pocházejí už z období kolem roku 3400 př. n. l.

Kde se opium začalo používat?

Nejstarší stopy vedou do Mezopotámie. Sumerové mák označovali jako Hul Gil neboli „rostlina radosti“.

Jak opium využívali staří Egypťané?

Ve starověkém Egyptě se opium používalo k tišení bolesti i uklidnění plačících dětí. Zmínky o něm obsahuje také Ebersův papyrus.

Jak se opium užívalo před rozšířením kouření?

Po většinu historie se opium přidávalo do nápojů, odvarů a léčivých směsí. Kouření se rozšířilo až po příchodu tabáku v 16. a 17. století.

Kdy byl z opia izolován morfin?

Morfin izoloval na počátku 19. století německý lékárník Friedrich Sertürner.

Jak vznikl název morfin?

Morfin získal své jméno podle Morfea, řeckého boha snů.

Byl heroin původně považován za lék?

Ano. Zpočátku byl pokládán za modernější a bezpečnější alternativu morfinu a paradoxně se používal při léčbě závislosti.

Je dnes pěstování opia legální?

Pěstování, zpracování i obchod s opiem jsou přísně regulovány. Legální produkce je možná pouze v několika zemích a na základě státních licencí.

Které země legálně produkují opium pro léčebné účely?

Mezi významné legální producenty patří Indie, Austrálie, Francie, Španělsko a Turecko.

Co způsobilo opiové války?

Konflikty vypukly poté, co se čínská vláda pokusila zastavit dovoz opia kvůli rostoucí závislosti obyvatel.

Kdy proběhly opiové války?

První opiová válka proběhla v letech 1839 až 1842, druhá v letech 1856 až 1860.

Kde se nachází muzeum Hall of Opium?

Hall of Opium se nachází v severním Thajsku nedaleko města Chiang Saen. Přibližuje historii opia, obchod i jeho společenské dopady.

Co byly tzv. červené pilulky?

Šlo o drogy vydávané dělníkům pod záminkou podpory výkonu. Jejich základem byl heroin.

Použité zdroje: zdroj 1, zdroj 2, zdroj 3, zdroj 4, zdroj 5, zdroj 6, zdroj 7