Grmeč – Památník revoluce
Takřka uprostřed ničeho chátrá obří betonový památník. Dřív byl vzpomínkou na tajnou partyzánskou nemocnici, dneska vypadá jako kulisa ze sci-fi filmu.
Památník revoluce, o kterém bude řeč, najdete v pohoří Grmeč v severozápadní části Bosny a Hercegoviny, nedaleko obcí Lušci Palanka a Sanski Most. Kromě už zmíněného názvu ho můžete znát i jako Památník Korčanica nebo Památník partyzánské nemocnice v Bosenské krajině (historický region).
Tím nepřehlédnutelným jsou tu dvě skořepiny ze světlého betonu dosahující výšky 15 metrů, které stráží vnitřní prostor. Hned před nimi je velká kruhová vodní nádrž o průměru asi 18 metrů. V okolním lese pak vede síť chodníků, na kterých najdete další pomníky, menší, z kamene a betonu.
Místo pro vybudování památníku má samozřejmě svůj význam. Dřív tu totiž stál rozsáhlý nemocniční komplex, v němž se během 2. světové války ukrýval partyzánský odboj.
Na podzim roku 1942 partyzáni osvobodili velké území v severozápadní Bosně (tzv. Bihaćskou republiku) a na svazích hory Grmeč vybudovali síť ukrytých nemocnic s 54 budovami.
Nejdůležitějším centrem byla Korčanica. Tvořilo ji 19 objektů a samotná hlavní budova měřila 36 x 8 metrů. V lesích fungovala i elektrárna, pekárna, dílny a sklady. Pravděpodobně šlo o největší partyzánskou nemocnici v osvobozených oblastech – od ledna 1942 do února 1943 v ní bylo podle záznamů ošetřeno asi 2 800 raněných a nemocných vojáků.
V zimě 1943 se sem ale vřítila německá armáda. Zdejší zdravotníci naštěstí stihli všechny pacienty včas evakuovat. Když německé jednotky našly jen prázdný areál, „aspoň“ ho kompletně vypálily a vybombardovaly.
Sám památník se začal rýsovat v roce 1972. Architektonickou soutěž vyhrál sochař Ljubomir Denković (ve spolupráci s inženýry Milovanem Matovićem a Savou Subotinem). Na stavbu finančně přispěli obyvatelé27 okolních obcí, základní kámen položil v roce 1977 partyzánský hrdina Đuro Pucar. V červenci 1979 byl komplex odhalen a do devadesátek se těšil oblibě a hlavně údržbě.
Po rozpadu Jugoslávie a následných bojích v 90. letech byl památník opuštěn a nikdo už se k němu nehlásil. Dneska k němu nevedou žádné ukazatele. Někdo dokonce ukradl kovové nápisy a pamětní desky a místo hezké vodní nádrže zbyl jen zakalený močál plný řas.
U parkoviště před památníkem stojí ruina hotelu z roku 1982 (Hotel Grmeč nebo původně Hotel Ljubav). Ten měl původně sloužit tisícům návštěvníků, ale bohužel jen vyhořel a dodneška chátrá.
Jestli rádi objevujete znepokojivě vyhlížející místa, pak je právě Památník revoluce ideální zastávkou na cestě po Bosně a Hercegovině. Vzhůru na dobrodružstvím!
Památník nevznikl jen tak bezduše. Autoři stavby vdechli místu promyšlenou symboliku. Dvě hlavní betonové skořepiny představují rozvíjející se poupě. Symbolizují zrození, nový život a svobodu vystupující z hloubi lesa. Kruhový bazén před monumentem symbolizuje bojovníky padlé ve válce.
V lese kolem spatříte betonové objekty vytvarované jako pařezy. Znázorňují předčasně přeťaté lidské životy a původně na nich byly vytesány citáty spisovatele Branka Ćopiće. Další kamenné bloky v lese označovaly konkrétní místa původních budov – například polní kuchyň nebo operační sál.
Tenhle netradiční brutalistický tvar památníku zaujal hollywoodské výtvarníky i režiséra Ridleyho Scotta. Inu, zaujmout musí všechny – obzvlášť ty, kteří vnímají tenhle styl jako něco dokonale exotického.
Monument na hoře Grmeč tedy dokonce posloužil jako předloha pro návrh mimozemského chrámu ve sci-fi hororu Vetřelec: Covenant (Alien: Covenant, 2017).