Polská kuchyně je hodně rozmanitá a historicky na ni působilo hodně vlivů – židovská, turecká, francouzská, italská, a dokonce i skandinávská gastronomie. K tradičním jídlům ale rozhodně patří husté polévky, omáčky, pirožky nebo klobásky. My jsme pro vás vybrali pět skvostů, které během poznávání Polska stojí za to ochutnat.

• Pirohy
• Žurek
• Bigos
• Zapiekanka
• Sernik

Pirohy

I když si je spojujeme s Polskem, do země se dostaly z Kyjeva, a to pravděpodobně už ve 13. století (podle legendy se tak stalo díky svatému Hyacintovi). Co vás ale nejspíš opravdu překvapí, je to, že jejich prapůvod sahá až do Číny.

První písemné recepty se objevily v polské kuchařce z roku 1682 a původně byly pirohy připravovány především při zvláštních příležitostech a svátcích. Dneska si je můžete dát kdykoli a ideálním místem k tomu je pirohárna (pierogarnie).

Pirožky se připravují z nekynutého těsta, které se vyválí, pak se z něj vykrajují kolečka (nebo jiné tvary) a plní se rozmanitými kombinacemi surovin. Taštičky mají nejčastěji tvar půlměsíce, ale existují i miniaturní verze zvané uszka (ouška), které se dávají do polévek, nebo naopak obří kusy vážící přes kilogram.

Polské pirožky si můžete dát slané i sladké. Záleží na vás!

Zdroj:

Shutterstock

Okraje se k sobě pevně spojují, aby náplň nevytekla, a pak se vaří v osolené vodě, přičemž se později můžou ještě opékat.

Pirožky se servírují na slano i na sladko a fantazii se v tomhle ohledu rozhodně meze nekladou. K typickým slaným variantám patří ta s bramborami a tvarohem (pierogi ruskie), verze s mletým masem nebo postní varianta s kysaným zelím a houbami, která nesmí chybět na štědrovečerní tabuli. Slané verze se zpravidla podávají s osmaženou cibulkou, slaninou nebo kysanou smetanou.

Sladké pirohy se plní sezónním ovocem, typicky jahodami nebo borůvkami, oblíbená je kombinace tvarohu s vanilkou. K dokonalosti pak chybí už jen přelití rozpuštěným máslem a posypání cukrem.

Co ochutnat v Chorvatsku: mleté maso ve vinném listu nebo guláš s rybami To chci číst!

Žurek

Pokud máte rádi husté polévky, žurek si pravděpodobně oblíbíte na první dobrou. Tahle vydatná a charakteristicky navinulá polévka je jedním z nejstarších tradičních jídel polské kuchyně a je neodmyslitelně spjata s oslavami Velikonoc. Poručit si ji ale můžete kdykoli.

Základem je žitný kvásek, který jí dodává typickou kyselou chuť a jemně mléčný nádech. Svou chutí může připomínat krkonošské kyselo.

Polévka se obvykle připravuje ze silného vývaru z uzeného masa nebo kostí a doplňuje se pestrou směsí ingrediencí, jako jsou brambory, uzený bůček, klobása a vařená vejce. Zásadní je i majoránka, česnek a křen. A existují samozřejmě rozličné regionální varianty, takže někde vás můžou překvapit i houby, kroupy nebo pohanka.

První zmínky o polévce pod názvem sūr (z německého sauer – kyselý) pocházejí ze 13. století. Samotný název żur se pak dal v literatuře zahlédnout kolem 15. století. Původně šlo o základní jídlo chudého venkovského obyvatelstva, které využívalo omezené množství dostupných surovin. Časem si ale žurek našel cestu i mezi vyšší vrstvy a stal se polským národním pokrmem.

Jestli milujete husté polévky, tuhle určitě zkuste!

Zdroj:

Shutterstock

Bigos

Bigos je takový král mezi polskými hlavními jídly. Ale pozor, tady je zrada – jeho kořeny sahají do Litvy a Běloruska!

Tenhle sytý, aromatický a neuvěřitelně variabilní pokrm ze zelí a směsi mas je často označován za lovecký guláš, pravděpodobně i proto, že ho Vladislav II. Jagellonský podával hostům na loveckých výpravách.

Neexistuje jeden recept, naopak. Setkáte se s celou řadou verzí, všechny ale mají za cíl jediné – vyvážit kyselost zelí se sytostí a chutí použitých druhů masa. A těch musí být opravdu dost. Pak se přidávají klobásy, šunka nebo slanina, kysané a čerstvé zelí, sušené houby, občas taky med, sušené švestky, jalovec nebo červené víno.

Mimochodem – bigos je prý nejlepší až třetí den. Servíruje se s chlebem nebo bramborami, ale zasytí vás i bez přílohy.

Zelí a spousta druhů masa. To je bigos.

Zdroj:

Shutterstock

Trattoria, ristorante nebo osteria? Poradíme vám, kam se jít v Itálii občerstvit, abyste dostali, co chcete To chci číst!

Zapiekanka

V Polsku to v 70. letech 20. století nebylo úplně jednoduché (tedy mimo jiné). Byla hospodářská recese a často chyběly i základní potraviny. Polská pizza nebo taky pizza východu, jak se zapékance říká, tedy vznikla z nedostatku, ale oblíbená je dodneška, a když budete chtít ochutnat současný polský street food, právě tuhle dobrotu si najděte.

Tradiční zapékanka se skládá z poloviny podélně rozříznuté bagety, na které je směs dušených hub a sýra. Celý sendvič se zapeče v troubě nebo na grilu, dokud se sýr nerozpustí a okraje pečiva nejsou křupavé. Naprostou nezbytností je pak spousta kečupu, který pokrmu dodává charakteristickou chuť připomínající pizzu.

Setkat se můžete taky s klobásou nebo se šunkou, místo kečupu občas spatříte česnekovou omáčku a k dozdobení se používá pažitka nebo jarní cibulka.

Pizza východu vznikla z nouze. Dneska je nesmírně populární a na světlo světa přicházejí i hipsterské verze.

Zdroj:

Shutterstock

Pinsa vs. pizza: proč je nezaměňovat? Rozhodně byste nedostali, co jste chtěli! To chci číst!

Sernik

Putování polskou gastronomií zakončíme sladce. Jestli v Polsku musíte něco sladkého ochutnat, pak by to měl být právě sernik – jeden z nejtradičních a nejreprezentativnějších prvků polského cukrářství. 

Sernik je polská obdoba cheesecaku, jehož srdcem je ovšem specifický polský twarożek. Na rozdíl od amerických verzí, které často používají hutné krémové sýry, vsází polský sernik na texturu, jemnost a chuť poctivého tvarohu (podobně jako třeba německý käsekuchen).

Základ obvykle tvoří křupavé sušenky nebo těsto a náplň bývá jemně ovoněná vanilkou. Moderní verze už počítají třeba s ovocem, čokoládou nebo různými druhy krému.

Historie serniku se začala psát už v 10. století. Základy budoucímu dezertu tehdy dali mniši. Během 15. a 16. století se receptura dočkala výrazné obměny a v 19. století ho konečně mohl ochutnat snad úplně každý – začal se totiž vyrábět ve velkém. Ve 20. století si pak našel cestu do světa.

Milovníci sladkého, zbystřete! A pak ochutnejte sernik.

Zdroj:

Shutterstock

Co při své příští cestě do Polska ochutnáte? A máte už teď mezi polskými jídly svého favorita? Dejte nám vědět v diskuzi pod článkem!

Použité zdroje: 

• cs.wikipedia.org/wiki/Polská_kuchyně
• jidlonacestach.cz/pierogi
• radynacestu.cz/magazin/polska-kuchyne
• prozeny.cz/clanek/pirozky-jako-od-polske-babicky-naucte-se-je-s-nami-krok-za-krokem-12797
• jakvkuchyni.cz/recepty/polsky-zurek-s-klobasou
• daringgourmet.com/zurek-polish-sour-rye-soup
• polishmamacooks.com/post/żur-żurek-sour-rye-soup-its-history-and-legends
• apetitonline.cz/jak-na/bigos-tradicni-polsky-pokrm
• culture.pl/en/work/polish-food-101-bigos
• foodperestroika.com/2014/10/06/bigos-polish-hunters-stew
• culture.pl/en/article/polands-toasted-baguette-the-zapiekanka
• sandwichtribunal.com/2020/04/polish-zapiekanka 
• lapatisseriedumonde.com/recipes/sernik-cheesecake-history
• apetitonline.cz/zajimavosti/neodolatelny-sernik-kral-polskych-dezertu-bez-ktereho-si-polaci-svatecni-stul-nedovedou