Cestování > Země > > > Egyptská Velká sfinga není sfinga. Sloužila astronomům?

Egyptská Velká sfinga není sfinga. Sloužila astronomům?

Je to žena, nebo muž? Kolem egyptské sfingy krouží mnoho pochybností a její pohlaví je jedno z nich. Především však nevíme, kdo ji postavil a jaký je její účel. Nebo to víme? Dozvíte se to mezi dalšími zajímavostmi v našem článku.

Velká sfinga – největší monolitická socha na světě – je jedna velká neznámá. Vždyť ani dnes v 21. století nevíme, jakým jménem ji staří Egypťané nazývali nebo před kolika lety ji její stavitelé vytvořili. Přinášíme vám největší zajímavosti

Sfinga vlastně ani není pravá sfinga

Dle klasického řeckého mytologického bájesloví je sfinga bytost s tělem lva, orlími křídly, hadím ocasem a ženskou tváří. Sfinga v Gíze nemá křídla ani hlavu ženy, ale muže. Takže se de facto jedná o lva s lidskou hlavou a ocasem (vede kolem pravé zadní tlapy), která podle jedné teorie o příčině výstavby díla může být odrazem tváře faraona Radžedefa.

Měl(a) krásně barevnou tvář

Jen si to představte, že i dnes by měla zeleně smaragdové oči, rudě červenou tvář a nemes (pokrývku hlavy) z jasně modrých a zlatavých proužků. Podle mnoha egyptologů tomu tak opravdu bylo. Barva po několika tisíciletích zmizela.

Zdobil ji bohatý plnovous?

Některé nalezené kusy plnovousu jsou dnes k vidění v Britském muzeu v Londýně a Káhirskému muzeu.

Takhle byla zahrabaná ještě na začátku 20. století.

Určit její stáří? Nemožné!

Dlouhou dobou se mělo za to, že byla postavena ve 3. tisíciletí př. n. l. K mnohem vyššímu věku Velké sfingy se přiklání i kontroverzní okultista René Adolphe Schwaller de Lubicz (přes 20 let studoval umění a architekturu starověkého Egypta), ale překvapivě i renomovaný profesor geologie na bostonské univerzitě Robert Schoch (dle něj za erozi na těle Sfingy může spíš voda než vítr a písek; to by její staří posouvala daleko dále do doby, kdy oblast, především co se týká vody, vypadala trochu jinak).

Americký archeolog Mark Lehner a egyptský archeolog Zahi Hawass navíc ještě celou nejasnou teorii o stáří sfingy řádně okořenili teorií o tom, že socha měla být původně ještě větší, než jak ji vidíme dnes.

Esoterický a astronomický účel? Kdo ví

Jde o památník faraona? To byl první archeologický závěr, jenž se nabízel. V podstatě platí dodnes. Ale jedno je jistě jasné, a to že v tak vyspělé kultuře jako byla ta egyptská, skrývaly věci často vícero významů (vezměme si třeba několikerý význam jednoho egyptského hieroglyfu).

Proto vyvstaly i dohady o tom, že Sfinga fungovala jako astronomická pomůcka pro označení vycházejícího Slunce v den jarní rovnodennosti ve věku Lva (cca 10 450 př. n. l.), které protínalo přesně i souhvězdí Lva a byla tak jeho domem. Na tuto neuvěřitelnou shodu upozornili Robert Bauval a Graham Hancock. Aby tajemstvím okolo Sfingy a jejího účelu nebyl konec, podle staré egyptské pověsti dokonce Sfinga střeží místo, kde prý leží tzv. počátek času.

Vyhrabali ji z písku před více než 80 lety

Velký (byť fyzickým vzrůstem malý) Napoleon viděl Sfingu ještě pohřbenou v písku až po její krk. První vykopávky proběhly až 20 let po napoleonském tažení Egyptem, a to v roce 1817, kdy byla odkryta hruď sochy pod vedením kapitána Giovanniho Caviglia. Víc mu nedovolilo obrovské množství písku a omezené technické možnosti.

Napůl úspěšně si vedli i Auguste Mariette a Gaston Maspero, každý odkryl jen zlomky. Z písku sochu definitivně dostal egyptolog Emil Baraize, který v roce 1936 odhalil i samotnou základnu Sfingy.

Takhle vypadala zřejmě kdysi dávno.
Zdroj: Bigstock.com

Ustřelený nos od Napoleona je mýtus

Jak naznačuje titulek, opravdu se nejen mezi francouzskými vojáky šířila historka o střelbě Napoleonových vojáků na obličej sochy při tažení Egyptem, ale není to pravda. Jsou totiž dochovány obrazy tváře z dob před Napoleonem,na nichž Sfinga také nos nemá.

Egyptský historik al-Makrízi píše, že za zničení nosu byl odpovědný jeden súfijec v 15. století, kterého velmi pobouřilo, že prostý egyptský lid ji tolik uctivá, připisuje jí božské vědomí a blahodárný vliv na hospodářství.

Ve velikostním souboji by Napoleon prohrál na plné čáře - měl jen 1, 69 metrů a Sfinga 21 metrů.
 

Tajné chodby pod lvím břichem

Traduje se, že pod sochou se nacházejí celé spletité sítě podzemních tunelů, kterou jsou propojené i s nedalekými pyramidami (a dokonce i Síní záznamů s informacemi o bájné Atlantidě). Tak věštil „spící prorok“ a nejznámější jasnovidec minulého století, Američan Edgar Cayce. Doslova tvrdil, že průchod do záznamové komory je z pravé přední tlapy sochy.  

To, že Sfinga pod svým břichem nic neskrývá, se velmi intenzivně snažil prokázat výše zmiňovaný archeolog Mark Lehner s jeho týmem (to se psal rok 2010). 

Je 19 m široká a 74 m dlouhá.
Zdroj: Bigstock.com

Rozpadá se a egyptští restaurátoři tomu pěkně napomohli

Díky vysokému stáří (větru a písku) se na Sfinze podepisuje stále více zub času. V roce 1980 se do jejího poničeného těla přidalo více než 2000 nových vápencových bloků a chemikálie, které měly zabránit zhoršování stavu sochy. Paradoxně se ale tím ještě více k destrukci přispělo. Za dalších 8 let se začalo rozpadat levé rameno.

Vytrvalý vítr, smog z nedaleké Káhiry a vlhkost jsou hlavní potíže, kterým v současné době egyptští památkáři čelí. Aby nás Sfinga mohla dál fascinovat svými tajemstvími, musí neustále bojovat s neúprosným chrupem času.

Místo

Egypt
29° 58' 31.0692" N, 31° 8' 15.3204" E

Aktivita: Poznání

Podívejte se na články ze stejných kategorií:

Diskuse

Cestujete rádi? Pak jste na správné adrese! Právě tady najdete výběr těch nejlepších článků, videí a fotek s cestovatelskou tématikou. Magazín o cestování nejen pro dobrodruhy.