Ocitl jsem se v centru Prahy dvě hodiny před začátkem divadelního představení. Co teď? Chvilka surfování na mapě mi prozradila, že stojím kousek od Motýlího domu Papilonia, expozice plné exotických druhů živých motýlů. Lidé se tu prý procházejí přímo mezi létajícími exponáty. To zní hodně lákavě. Vyrazil jsem tam.

Kde to je?

Největší problém pro mě byl motýlí dům vůbec najít. V příslušném čísle popisném v ulici Na Příkopě (pár desítek metrů od spodního konce Václavského náměstí) sídlí zábavní centrum pro děti (Hamleys), ovšem zřetelná informace o motýlech chybí. Po menším bloudění a poradě s personálem jsem spatřil šipky na zemi, které směrují k jednotlivým atrakcím komplexu. Dovedly mě do podzemí k recepci expozice.

Krásná fotka a ještě krásnější zážitek.

Zdroj: Jan Švestka

Po nalezení místnosti a zaplacení 300 Kč za vstup dvou dospělých osob si nechávám ve skříňce oblečení, protože v obydlí tropických motýlů očekávám opravdu velké horko. Nemýlím se, na konci návštěvy už se docela potím. Doporučuji si nechat na sobě jen triko nebo košili, svetr nebo mikina se vám vymstí. Teplota se tu udržuje na 26°C a vlhkost je vysoká.

Motýli útočí

Hned na začátku návštěvníky oslní těsné průlety velkých pestrobarevných motýlů, na které z českých zahrad rozhodně nejsme zvyklí. Létají kolem hlavy a šťastnější jedinci, kteří používají sladší parfémy a zářivé odstíny oblečení, lákají okřídlence k dosednutí. Během půlhodiny strávené v Papilonii se mi posadili na hlavu, za ucho, na obě ramena, na záda i na pupek… celkem asi desetkrát. Ostatní návštěvníci takové štěstí neměli, asi opravdu zafungovala moje zářivě bílá navoněná košile.

Motýlů je tu na 600 a pozorovat je lze prakticky při všem, co provází jejich život: při milostných hrátkách, sosání potravy, boji, odpočinku…

Mám za ušima.

Zdroj: Jan Švestka

Speciální zážitky čekají na návštěvníky v nejzazším bodě expozice – u líhně. Všechny kukly z Motýlího domu se shromažďují zde, máte tak možnost naživo pozorovat všechny fáze líhnutí motýla. Občas se zatřepou křídla některého z klubajících se jedinců, ti nejšťastnější vidí první momenty a roztáhnutí křídel novorozence.

Nádherně vypadá i celý interiér. Vychází z podoby kambodžského chrámu Angkor Vat, po stěnách se vinou tropické rostliny a z reproduktorů zní věrné zvuky džungle. Někdy máte pocit, že kousek nad vámi se prohání vřeštící opice.

Je to paráda, která ovšem netrvá moc dlouho. Celá místnost má asi 150 m² a projdete ji za chvilku. Doporučuji absolvovat aspoň dvě kolečka. Ale pozor na to, kam šlapete. Motýli nejsou plaší a musíte si dát pozor, abyste na ně nestoupli. U tak nádherných tvorů by to byla věčná škoda.