• Odkud se vzal tak strašidelný název?
• Lžíce na řetězu a polévka přímo do stolu
• Kletba a nová tvář ikonického místa

Kdybyste se vydali na pražský Karlov v minulých stoletích, narazili byste v dnešní Apolinářské ulici na nenápadný domeček s mansardovou šindelovou střechou. Jeho skromný vzhled byl ale trochu matoucí. Tento lokál totiž fungoval bez přerušení od 13. století až do roku 1933, což z něj činí hospodu s nejdelší nepřetržitou existencí v českých zemích.

A rozhodně to nebyla žádná útulná hospůdka na rožku. Už od středověku se zde odehrávaly temné příběhy plné přepadení, pletichaření a divokých pitek.

Odkud se vzal tak strašidelný název?

Slavná pověst vypráví o králi Václavu IV., jenž do krčmy zavítal v přestrojení a poznal v hostech nájemné vrahy, kteří se ho kdysi ve Vídni pokusili zabít. Tajně proto pokynul katovi, který ho doprovázel, a ten jim do pití nenápadně hodil jed.

Další skutečnost však nabízí i střízlivější vysvětlení. Do hospody často chodili medici z nedaleké nemocnice, kteří míchali léky a jedy, a proto němečtí návštěvníci podniku přezdívali Gifthütte.

Do hospody si údajně občas odskočili od práce i nosiči mrtvol, kteří po cestě z nemocnice na nedalekou pitevnu dostali žízeň. Dle dobových historek prý klidně nechali rakev s nebožtíkem stát venku a uvnitř se oddávali do ranních hodin zlatému moku. Neustálé opilecké bitky a divoké večírky proměnily hospodu ve vyhlášené hnízdo neřesti, kterému se raději vyhýbala i samotná policie.

Sedm divů Česka: Karlův most – namísto vajíček se do jeho základů přidávalo víno a ovládl ho ďábel To chci číst!

Lžíce na řetězu a polévka přímo do stolu

Podmínky v hostinci byly vskutku osobité. Hostinský prý bojoval proti krádežím tak svérázně, že příbory přivazoval k desce na řetízky a místo talířů nechal do dřevěných stolů vydlabat jamky, do kterých servíroval jídlo. Po odchodu hosta prohlubeň jednoduše otřel hadrem a mohl obědvat další.

K podniku se váže i pověst o Golemovi, který tu měl strašit už v roce 1326, přestože se rabín Löw narodil až o pár století později. Děsivá a současně fascinující atmosféra přilákala také filmaře.

V roce 1926 zde Karel Lamač natáčel film Dobrý voják Švejk a spisovatel Karel Ladislav Kukla věnoval hospodě kapitolu ve své knize Z hlubin pražského podsvětí.

Toto obávané doupě pražské galérky si možná vybavíte i z legendárního kriminálního seriálu Hříšní lidé města pražského.

Ukrývá pražská Staronová synagoga Golema? A postavili ji andělé? To chci číst!

Kletba a nová tvář ikonického místa

Závěrečná kapitola ikonické krčmy byla napsána ve 30. letech 20. století. Poslední majitel, profesor Antonín Heveroch, plánoval stavbu strhnout a rozšířit tak nedaleký blázinec nebo zde vybudovat soukromé sanatorium. Přátelé ho varovali před kletbou prokletého místa, on však nedbal a půl roku po koupi nečekaně zemřel.

V roce 1933 byla už značně zchátralá stavba přece jen stržena. Dnes místo ní, na křižovatce ulic Apolinářská a Viničná, stojí funkcionalistický činžovní dům od architekta Josefa Kalouse. V tomto domě žil například hudebník Ladislav Štaidl.

Ačkoliv původní stavba zmizela, legendární jméno žije dál – název Jedová chýše dnes nesou jiné pražské podniky, například ve Vodičkově ulici nebo v Hlubočepích. S původní Jedovou chýší už ale mají společný jen název.

Použité zdroje: zdroj 1, zdroj 2, zdroj 3, zdroj 4, zdroj 5