• Vítejte na letišti vedle sjezdovky
• Půl kilometru na všechno a sklon 18,6 %
• Vzlétání a přistávání jako extra zážitek
• Rizikové letiště pro zámožnou klientelu
• Co musí pilot splňovat, aby tu mohl přistát?
• I tak se tu dějí nehody…

Nejvýš položené letiště a zároveň to nejnebezpečnější letiště v Evropě se vlastně tak nějak nepřekvapivě nachází v Alpách. V těch francouzských. Nejbližším větším městem je Lyon, slabé 3 hodiny jízdy autem směrem na západ, případně Ženeva na sever.

Zároveň je hodnocené jako páté až sedmé nejnebezpečnější na světě a Čechů na něm může přistávat jen pár. Ani tentokrát asi nebudete překvapeni, když vám prozradíme, že jde třeba o mistra letecké akrobacie Romana Kramaříka nebo letce Jiřího Prušu.

Vítejte na letišti vedle sjezdovky

Představte si, že letíte přímo mezi štíty Savojských Alp. Kolem vás se rozprostírají zasněžené svahy a vy se s letadlem blížíte k malé asfaltové dráze, která leží ve výšce přes 2 000 m n. m. hned vedle sjezdovky, po níž se prohánějí lyžaři a snowboardisti.

Na první pohled to vypadá, jako by ranvej končila na kraji skalního srázu. Nejde o žádné obyčejné letiště, nýbrž o tzv. altiport (francouzské označení pro horské letiště). A dokázat tu bezpečně přistát, to chce kumšt.

Dřív do Courchevelu létaly i větší linkové spoje – třeba i pro víc než 50 cestujících. Dneska tu operuje jediná komerční aerolinka, a to Alpine Airlines.

Zdroj:

Shutterstock

Půl kilometru na všechno a sklon 18,6 %

Altiporty obecně mívají velice krátkou a prudce skloněnou dráhu. Ta v Courchevelu měří jen 537 metrů a její sklon je neuvěřitelných 18,6 %.

Na dráze označené 04/22 navíc platí striktní pravidlo – pro vzlet se používá jen směr 04 z kopce dolů a pro přistání směr 22 do kopce. Prostě si nevyberete, protože přistávat z kopce nebo startovat do kopce je tady nemožné.

Aby toho nebylo málo, letiště nemá žádná přístrojová světla ani naváděcí systémy a místo klasického obdélníkového okruhu se tu létá okruh trojúhelníkový. 

Nejnebezpečnější letiště světa: dolet na Madeiru komplikuje nepředvídatelný boční vítr a krátká přistávací dráha To chci číst!

Vzlétání a přistávání jako extra zážitek

Největším strašákem pro piloty je fakt, že v Courchevelu neexistuje postup pro opakované přistání. Jakmile při přiblížení překročíte určitý bod, musíte dosednout. Okolní horské masivy vás totiž jen tak někam nepustí. Zvednout letadlo a zkusit to podruhé? Neexistuje. Jakmile promarníte jednu šanci, letíte pryč.

Při přistání míří pilot na násep těsně pod prahem dráhy a po dosednutí do svahu nesmí moc ubrat plyn, protože to by letadlo zastavilo v půlce kopce a se samotnou vrtulí už by se nerozjelo.

Při vzlétání z kopce pilotům sice pomáhá gravitace, ale na horizontu je čeká poctivý nápor na nervy. Ve chvíli, kdy přejíždí z rovné stojánky na skloněnou dráhu, se před nimi objeví jen bohapusté prázdno.

Kvůli zlomu dráhy navíc nevidí, jestli se v protisměru nekontrolovaně neblíží jiné přistávající letadlo. A když k tomu připočteme, jak hrozně rychle se může v horách změnit počasí, přijít mlha nebo větrné turbulence, které dokážou zamávat i s těžkým strojem, vychází nám z toho námět na neobyčejné psychologické drama očima pilota.

Nejnebezpečnější letiště světa: V Lukle můžou přistávat jen piloti se zvláštním výcvikem. Když rozhodnou, že se neletí, cestující čekají několik dní v Káthmándú To chci číst!

Rizikové letiště pro zámožnou klientelu

Kdybychom zatoužili po lyžování ve Francii v oblasti Savojských Alp a nutně bychom sem potřebovali nejet autem, asi bychom se se svým selským rozumem vydali lovit letenky do Lyonu, odkud bychom se dopravili na vytoužené místo. Jenže takhle to samozřejmě nemá každý.

Courchevel je jedno z nejluxusnějších lyžařských středisek na světě, kam pravidelně míří zámožná klientela a VIP hosti. Na letišti přistávají malé soukromé jety, turbovrtulová letadla (jako Pilatus PC-12 nebo Cessna Caravan), případně vrtulníky, které sem transportují bohaté turisty ze Ženevy nebo Chambéry.

Důvody, proč sem přes veškeré riziko létají, jsou dost prozaické – úspora času a absolutní komfort. Návštěvníci se přímo k pětihvězdičkovým hotelům a luxusním chatám dostanou během několika minut od přistání. Moc pěkným bonusem je samozřejmě pohled na hory a štíty kolem, mezi nimiž přistávají. Třeba na Mont Blanc.

Courchevel patří k těm nejluxusnějším lyžařským střediskům na světě.

Zdroj:

Shutterstock

A je malebné!

Zdroj:

Shutterstock

Co musí pilot splňovat, aby tu mohl přistát?

Na letišti v Courchevelu nemůže přistát každý náhodně kolemletící pilot. Musí k tomu vlastnit speciální oprávnění, které není jednoduché získat a pak platí jen 6 měsíců od posledního přistání. Delší pauzičku si dát nemůže, jinak by znovu musel absolvovat výcvik s instruktorem.

Tady se můžeme zastavit u výš zmíněného letce. Jen pro představu – Jiří Pruša tu musel v rámci výcviku absolvovat s instruktorem z letecké školy v Chambéry neuvěřitelných 21 vzletů a přistání během jediného dne. Uf.

Nejnebezpečnější letiště světa: na Svatém Martinu se přistává jen desítky metrů nad hlavami turistů To chci číst!

I tak se tu dějí nehody…

Přísný výcvik a bezpečnostní pravidla jsou sice skvělou prevencí, extrémní podmínky v Courchevelu si ale i tak v minulosti vybraly svou daň. Třeba v lednu 2003 došlo po vzletu ke ztrátě výkonu motoru a pilot nouzově přistával v poli. V únoru 2017 havarovalo letadlo po tom, co pilot letěl závěrečných 5 % sestupu pod stanoveným úhlem. V únoru 2019 tu došlo ke dvěma lehkým poraněním, když pilot při přistání ubral plyn moc pozdě a letadlo narazilo do sněhové bariéry. 

V srpnu 2021 se letoun zachytil o násep před prahem dráhy, následkem čehož došlo k utržení podvozku. Nekontrolovaně klouzal po dráze ještě 100 metrů a pak vzplál. Při téhle nehodě přišel o život jeden člověk.

Nepovedlo se to tu víckrát, naštěstí ale nejde o nehody, při kterých by přicházely o životy spousty lidí.

Tohle letiště je nejvýš položené a zároveň nejnebezpečnější v Evropě.

Zdroj:

Shutterstock

Měli jste jako pasažéři (nebo piloti!) tu čest s některým z nejnebezpečnějších letišť na světě? Podělte se s námi o své zážitky v diskuzi pod článkem!

Použité zdroje: zdroj 1, zdroj 2, zdroj 3, zdroj 4, zdroj 5