Cestování > Země > > > Norský kostelík připlul do Polska po Odře
kostel Wang
Zdroj: www.bigstockphoto.com

Norský kostelík připlul do Polska po Odře

Byla jednou jedna vesnice v Norsku, poblíž Jotunheimenu. Jmenovala se Vang. Ve 2. polovině 12. století v ní vznikl nádherný dřevěný, typicky skandinávský vikinský kostel. Uplynulo jen pár staletí a místním se zachtělo kostela kamenného. Odpověď na to, kde na něj vzít finance, byla jednoduchá – prodat dřevěný kostel!

Právě tak se v 19. století dostal kostel, který dnes najdeme v mapě pod názvem Wang, neuvěřitelnou cestou až do Polska. Nebylo to totiž tak, že by na kostel vyvěsili cedulku a kupec by sem celý natěšený ihned přijel. Kdepak. Kostel putoval do aukce.

Cesta se zastávkou v německém Berlíně

Právě když byl 18. ledna 1841 v aukci, dozvěděl se o něm norský malíř Johan Christian Dahl, milovník umění, který byl svou vášní pro tradiční kostely znám. Tak moc si přál, aby kostel zůstal v Norsku, konkrétně v Oslu, že se se svou prosbou obrátil i na pruského krále Fridricha Viléma IV.

Základní kámen kostela položil sám pruský král.
Zdroj: www.bigstockphoto.com

Dahl nakonec v dražbě kostel koupil, skutečným vlastníkem se ale podle všeho stal král, který nařídil promyslet, jak kostel poslat do světa. Všechny části byly vyexpedovány do Královského muzea v Berlíně, kde král hledal vhodné místo, na němž by mohl kostel vítat ovečky při bohoslužbách.

Shodou okolností pro svoje protestantské věřící potřebovala svatostánek hraběnka Friderika von Redem z Bukovce. Díky vzájemné korespondenci našla informace správného adresáta a v březnu 1842 byly části kostela zabaleny a po Odře poslány směrem na polskou Lehnici. Tam už čekalo 19 vozů. Po přeložení se kostel po částech dostal až do Karpacze, kde už v srpnu 1842 král položil základní kámen. Skoro o dva roky později došlo k vysvěcení.

Stavkirke se dočkal stavby podle originálu, ale i vylepšení

Kostel Wang je tzv. stavkirke, což je označení pro kostel, jehož střechu nenesou obvodové zdi, ale sloupy uprostřed stavby. Jde o sloupy, které procházejí speciální úpravou, jež zaručí životnost po celá staletí.

Kostel má i své zajímavé detaily. Uvnitř najdeme ryté zvířecí a květinové motivy nebo runové písmo.
Zdroj: www.bigstockphoto.com

Po převezení všech částí na polskou stranu Krkonoš, do Karpacze, ho pracovníci na stavbě dávali dohromady podle originální předlohy, zůstala tak třeba zvláštní chodba, která původně sloužila jako místo pro pokání, jako praktická ochrana zbytku kostela před chladem nebo jako odkladiště zbraní a rybářského náčiní. U kostela pak vznikla ještě kamenná zvonice. Kromě ní tu najdeme taky hraběnčin pamětní epitaf, sochu znázorňující Lazarovo vzkříšení a hřbitov, na němž odpočívají někteří z významných Poláků. Není divu, že ho ročně navštíví na 200 tisíc turistů.

Uvnitř krása střídá nádheru

Obdivuhodný je kostelík už zvenčí, jakmile ale vkročíte dovnitř, nenechá vás na pochybách, že vám to za ten výlet stálo. Zdobení a řezby přímo ve dřevě vás okamžitě vtáhnou do drsné Skandinávie plné vřelých a milých lidí s překrásnou kulturou a zajímavou historií. Setkáte se zde s květinovými a zvířecími motivy, ba dokonce i s runovým písmem. Z 19. století je pak kříž vytesaný z jediného dubového kmene s Kristem vyrobeným s lipového dřeva.

Vydejte se za severskou krásou do Krkonoš! Kostel v Karpaczi je v létě otevřen denně od 9.00 do 18.00 hod., v zimě od 9.00 do 17.00 hod. Za vstupné zaplatí dospělí 8 zlotých, děti 5 zlotých.

Místo

Karpacz
Polsko
50° 46' 39.6012" N, 15° 43' 26.3604" E

Aktivita: Poznání

Podívejte se na články ze stejných kategorií:

Diskuse

Cestujete rádi? Pak jste na správné adrese! Právě tady najdete výběr těch nejlepších článků, videí a fotek s cestovatelskou tématikou. Magazín o cestování nejen pro dobrodruhy.