památky UNESCO v Polsku
Chcete letos o prázdninách (nebo kdykoli jindy) trochu víc poznat zemi našich sousedů, která v posledních letech hodně táhne? Tady jsou tipy, kam se vydat!
Polsko má na seznamu UNESCO obdivuhodných 16 památek. My jsme pro vás vybrali desítku z nich, která stojí za vidění naprosto neoddiskutovatelně. Tak pojďme na to!
Začneme nevesele, ale aspoň to budeme mít za sebou. V Polsku jsou místa, kde se s dobrým průvodcem dokážete propadnout hluboko do minulosti. A na některých místech byste to dokázali i bez něj.
Kdybyste dojeli do Osvětimi nevybaveni patřičnými vědomostmi a neviděli vysoké zdi a dráty na sloupech, které tu skutečně jsou z hlavní třídy vidět, nejspíš byste si pomysleli, že je to další obyčejné město ze spousty obyčejných měst. Jeho součástí je ale bývalý vyhlazovací tábor Auschwitz-Birkenau, který připomíná neobyčejné utrpení.
Dneska se sem můžete vydat na prohlídku, a to do obou částí – do Osvětimi i Březinky. Abyste nemuseli tápat, prohlídky jsou tu i v češtině. Lístky si musíte pořídit online a s dostatečným předstihem.
Dospělý za vstup zaplatí v přepočtu asi 900 Kč, student do 26 let o něco míň. Prohlídka trvá 3,5 hodiny, ale můžete absolvovat i studijní prohlídku na 6 hodin. Do areálu můžete i bez průvodce, zdarma, vyjma doby od 8.00 do 17.00 hod.
Když už budete v Osvětimi, můžete se zajet podívat i do Krakova, pokud do něj nechcete absolvovat cestu zvlášť někdy v budoucnu.
O městě se mluví jako o jednom z nejhezčích v zemi a zatím jsme neslyšeli (ani nečetli), že by se někomu v Krakově nelíbilo. Příjemná je už procházka po Hlavním náměstí s nezaměnitelnou tržnicí, hrad Wawel z 11. století, židovská čtvrť Kazimierz s nezaměnitelným duchem nebo ulice Florianska a Grodzka.
V Polsku najdete taky ohromné solné doly, které se proměnily skoro až ve vzdělávací centra pro všechny věkové kategorie, s perfektním návštěvnickým zázemím.
K solnému dolu Wieliczka je to asi 15 kilometrů z Krakova, takže pokud máte dost času, klidně můžete spojit Osvětim, Krakov a tenhle solný důl do jedné cesty. Čeká tu na vás prohlídková trasa dlouhá 3,5 kilometru, během které uvidíte úžasné sochy vytesané do kamenné soli nebo solná jezírka. Díky dalším atrakcím to tu baví i děti.
Asi 50 kilometrů od Krakova je další solný důl, ten nejstarší v Polsku – Bochnia. Těžilo se tu až do roku 1990, o pět let později na místě vzniklo muzeum.
Skvělé je tu proplouvání na dřevěných loďkách zatopenou částí chodeb, k zajímavostem patří taky kaple sv. Kingy a hala Ważyn.
Malbork si drží své neochvějné místo mezi nejúchvatnějšími polskými hrady i památkami vůbec. A to se nezmiňujeme o těch nejkrásnějších místech v Polsku.
Hrad ze 13. století je údajně tím největším na světě (na 21 hektarech plochy) a jde i o největší cihlovou stavbu svého druhu. Má zajímavou historii, ale při návštěvě vás pohltí především komplex v celé své kráse a mocnosti.
Ke konci 2. světové války byla sice víc než polovina hradu fatálně poničena, nicméně rekonstrukce byly zdařilé, a tak dneska můžeme obdivovat jeho velkolepost a bezkonkurenčnost.
Rádi byste zažili prales, ale do Amazonie se zrovna nechystáte? Vydejte se do Bělověžského národního parku na hranici s Běloruskem. Tady totiž jeden je!
Bělověžský prales je pozůstatkem čtyř původních. Přivítají vás tu lužní lesy, malé říčky, ale třeba i nějaký ten zubr evropský, který je mimochodem zdejším symbolem.
Ze zvířat stojí za zmínku taky tarpan lesní, respektive plemeno koně, které je mu opravdu hodně podobné ve všech ohledech. Původní tarpani se v Polsku před vyhynutím křížili s běžnými koňmi, snaha o zpětné křížení se ale celkem podařila. Jediný rozdíl mezi původním a současným tarpanem je vzhled jeho hřívy.
Dechberoucí je ale především panenská příroda v přísně chráněné rezervaci, do které se smí jen s průvodcem. Tady se rázem ocitnete v naprosté divočině mezi staletými stromy.
Varšavské Staré Město je světovým unikátem na seznamu UNESCO. Na rozdíl od jiných metropolí tam nepatří pro svou původní starobylost, ale jako uznání za totální poválečnou rekonstrukci. V roce 1944 bylo totiž zničeno 85 % čtvrti a Poláci se rozhodli celé jádro znovu postavit podle starých maleb Canaletta a historické dokumentace. Dneska návštěvníci opravdu jen stěží poznají, že tyhle věrné kopie měšťanských domů a hradeb vznikly až ve 20. století jako symbol národní nezlomnosti.
V uličkách plných galerií a kaváren najdete Královský zámek s národními poklady i malebné Trhové náměstí. Nejhezčí výhled si užijete ze zvonice kostela svaté Anny a prohlídku můžete zakončit lahodně – místní specialitou, dortíkem Zygmuntówka. Kombinace pusinky, čokoládového krému a brusinek udělá za vaším objevováním polské metropole krásně sladkou tečku.
Kostely míru ve Svídnici a Javoru jsou takovým dřevěným úkazem, který v Evropě nemá obdoby. Vznikly v 17. století za téměř nesplnitelných podmínek: po třicetileté válce směli luteráni stavět své chrámy jen z netrvalých materiálů (tedy ze dřeva, hlíny a slámy), mimo městské hradby a bez věží.
Celá stavba navíc musela být hotová během jediného roku. Na seznam UNESCO se dostaly jako největší barokní hrázděné stavby světa, které dodnes symbolizují náboženskou toleranci a neuvěřitelnou architektonickou vynalézavost.
Jejich střídmým zevnějškem se nedejte zmást. Uvnitř vás čeká ohromující přehlídka barokních krás – maleb, zlacení a patrových galerií, které pojmou i tisíce lidí.
Ve Svídnici můžete obdivovat monumentální varhany a luxusní šlechtickou lóži rodiny Hochbergů, nebo si díky parádní akustice užít prestižní Bachův festival. Je to místo s nepopsatelnou atmosférou, která jako by vyzařovala usmíření.
Toruň je jedním z nejstarších a nejkrásnějších polských měst, kterému se pro jeho cihlovou gotiku přezdívá perla severu. Proslulo hlavně jako rodiště astronoma Mikuláše Koperníka, ale jeho největším pokladem je neuvěřitelně zachovalé středověké jádro.
Na rozdíl od Varšavy měla Toruň za 2. světové války štěstí a unikla většímu ničení. Na seznam UNESCO se dostala v roce 1997. Komisaři tehdy ocenili unikátní urbanistický celek tvořený Starým Městem, Novým Městem a ruinami křižáckého hradu, který dodnes obepínají dvojité obranné hradby.
Dominantou Staroměstského náměstí je monumentální radnice, o které se traduje, že symbolizuje kalendář: má jednu věž jako rok, 4 brány pro roční období, 12 sálů a přesně 365 oken.
Při toulkách zdejšími uličkami můžete navštívit Koperníkův rodný dům nebo katedrálu svatého Jana s obřím zvonem. A samozřejmě musíte ochutnat perník! Toruň je výrobou medových perníčků proslulá už od středověku. V místním muzeu si můžete prohlédnout historické barokní formy a taky si pečení téhle sladké legendy vyzkoušet.
Hala století ve Vratislavi je pro změnu perlou modernismu, která svou nadčasovostí a funkčností předběhla dobu o desítky let. Jestli si myslíte, že tenhle betonový kolos vznikl v předchozích několika letech, tak ne. Nechal ho postavit městský architekt Max Berg v letech 1911–1913 k uctění stého výročí vítězství nad Napoleonem v bitvě u Lipska.
Na seznam UNESCO byla stavba zapsána v roce 2006 jako přelomový milník v dějinách stavitelství. Komisaři ocenili hlavně její tehdy revoluční konstrukci z oceli a železobetonu, která prokázala, že i moderní materiály můžou vytvářet monumentální a esteticky hodnotná díla.
Uvnitř vás ohromí centrální kupole o průměru 67 metrů, která v době svého vzniku byla celosvětově bezkonkurenční. Berg halu navrhl jako katedrálu demokracie, tedy místo, kde se můžou tisíce lidí setkávat během kulturních a sportovních akcí bez ohledu na společenské postavení.
Dneska tady můžete zažít všechno od basketbalových utkání po velkolepé opery. Areál kromě haly dotváří elegantní Pergola s multimediální fontánou, Pavilon čtyř kupolí a sousední Japonská zahrada. Komplex je jedním z nejpříjemnějších míst k odpočinku v celé Vratislavi.
Aby bylo formalitám učiněno zadost, měli bychom se zmiňovat o Karpatských dřevěných chrámech v Polsku a Ukrajině – tak totiž zní oficiální název souboru 16 dřevěných chrámů, které se nacházejí na území zmíněných států. Půl na půl.
Jde o chrámy pravoslavné a katolické církve, které byly během 16. až 19. století postaveny na území dnešního Polska v Malopolském a Podkarpatském vojvodství (na Ukrajině pak v Zakarpatské a Lvovské oblasti).
Ve stavbách se dají odhalit čtyři různé architektonické styly: bojkovský, lemkovský, haličský a huculský. Ale především – chrámy mají naprosto neobyčejnou atmosféru, kterou stojí za to zažít.
Které místo se vám zatím v Polsku líbilo nejvíc? Podělte se o to s námi v diskuzi pod článkem!
Použité zdroje: zdroj 1, zdroj 2, zdroj 3, zdroj 4, zdroj 5, zdroj 6, zdroj 7, zdroj 8, zdroj 9