Zelve – úvodní
Ve skalním labyrintu Zelve žily celé rodiny až do poloviny minulého století. Podívejte se, jak vypadalo město vytesané do kamene, kde vedle sebe stály kostel a mešita!
Pokud plánujete cestu do turecké Kappadokie, nejspíš máte v itineráři známé muzeum pod širým nebem v Göreme. Jen o pár kilometrů dál ale leží údolí Zelve, které nabízí o dost klidnější a autentičtější zážitek. Tady si projdete celou jeskynní vesnici, ve které lidi ještě v polovině minulého století běžně žili, pracovali a vychovávali děti.
Skalní město Zelve (dnes Zelve Open Air Museum) najdete v provincii Nevşehir v centrální Anatolii v Turecku. Leží asi 10 kilometrů severně od Göreme a 5 kilometrů jižně od městečka Avanos.
Domy ve třech zdejších údolích jsou vytesané do měkkých sopečných tufových skal a na rozdíl od Göreme, které láká hlavně na zachovalé byzantské fresky, v Zelve uvidíte dokonalý příklad toho, jak vypadal každodenní život obyčejné jeskynní komunity. Najdete tu obytné místnosti, lisovny vína, maštale i unikátní skalní mešitu.
Původní obydlí vznikala už v římském a byzantském období. Nejstarší skalní kostely pocházejí ze 6. století, ostatní vznikaly hlavně v 9. a 10. století. Zpočátku tu žila hlavně křesťanští mniši.
Po příchodu Turků tady vedle sebe po staletí v klidu a míru žili křesťané i muslimové, a to až do roku 1924, kdy proběhla nucená výměna obyvatelstva mezi Řeckem a Tureckem.
Muslimští obyvatelé v jeskyních zůstali a žili tu až dozačátku 50. let 20. století. Život ve skalách ale začal být nebezpečný kvůli erozi a závalům. Poté, co při jednom závalu skály zemřela jedenáctiletá dívka, rozhodli představitelé vesnice o přesídlení.
Obyvatelé se tak v letech 1951 a 1952 stěhovali do nově postavené vesnice Aktepe (Yeni Zelve) vzdálené asi kilometr od té původní. V roce 1967 se ze Zelve stalo muzeum a dneska patří pod ochranu UNESCO.
Procházka údolími vás provede několika úžasnými a nezapomenutelnými místy.
V prvním údolí je k vidění skalní mešita a klášter. Přímo do tufu je vytesaná mešita s minaretem a mihrábem, což je v Kappadokii rarita. V tomhle údolí najdete taky klášterní komplex a kostel Üzümlü Kilise.
Ve druhém údolí vás čekají jeskynní domy a labyrinty. Tady si prohlédnete skalní obydlí, chodby a výklenky, kde dřív žily celé rodiny.
Ve třetím údolí bývalo náměstí, centrum vesnice a místo pro slavnosti. Najdete tu i další kostely (např. Balık Kilise) a krásné panoramatické vyhlídky, na které stojí za to se vyšplhat.
Vysoko ve skalních stěnách taky uvidíte vytesané holubníky zdobené malovanými květinovými a kobercovými motivy. Obyvatelé chovali holuby kvůli trusu, který používali jako hnojivo pro políčka před údolím.
A jistě vám neunikne ani hospodářské zázemí. Uvidíte tu staré lisovny vína s tesanými žlaby, obří mlýnské kameny nebo skalní maštale pro dobytek.
Cesta do Zelve je z hlavních center Kappadokie snadná. Jakmile se tedy dostanete sem, můžete pokračovat více způsoby dopravy.
Autem nebo na skútru je to z Göreme asi 15 minut, z Avanosu 10 minut, a z Ürgüpu zhruba 25 minut.
Vydat se sem můžete taky v rámci organizovaného výletu. Zelve je součástí tzv. red tour, což je okruh po severní Kappadokii.
Nebo to zkuste pěšky, pokud si troufáte. Z Göreme sem přes údolí Çavuşin dojdete asi za 2 hodiny cesty jedním směrem
Nejlepšími měsíci pro návštěvu jsou duben a květen, září a říjen. Teploty jsou příjemné na procházky a krajina buď krásně rozkvétá, nebo se barví do podzimních tónů.
Pokud jde o denní dobu, nejlepší je samozřejmě dostavit se sem hned ráno, kolem 8.00 hod. To tady bývá klid a můžete místo si můžete užít skoro sami. Vyhnete se autobusům plným turistů, které přijíždějí zpravidla mezi 11.00 a 13.00 hod. Další skvělou dobou je pozdní odpoledne, kdy tu světlo rozehrává nádhernou hru s oranžovým zbarvením skal.
Náš tip: Spojte návštěvu s Paşabağı. Pohádkové komíny v Paşabağı leží asi jen kilometr odsud a určitě vás taky zaujme.
Než se do Zelve vydáte, rozhodně se mrkněte na pár tipů, které vám můžou návštěvu usnadnit a zpříjemnit. Počítejte s tím, že pohodová prohlídka trvá 1,5–2 hodiny.
Vezměte si hlavně pevnou obuv. Stezky jsou nerovné a do některých skalních místností polezete po ocelových žebřících.
Přibalte si svítilnu. Většina skalních prostor není osvětlená, světlo v telefonu může být fajn, ale ostřejší svítilna taky přijde vhod.
Mějte s sebou dostatek vody. Uvnitř areálu není žádný obchod ani pitná voda, malé občerstvení najdete jen u vstupu. Mimochodem – právě před muzeem Zelve můžete ochutnat čerstvé placky gözleme a turecký čaj çay.
Lákají vás podobná místa? Na kterých už jste byli a kde se vám nejvíc líbilo? Podělte se s námi o své poznatky v diskuzi pod článkem!