Cestování > Země > > > Skrytá nádhera s částečným zákazem vstupu: Vavřínový les na ostrově Madeira

Skrytá nádhera s částečným zákazem vstupu: Vavřínový les na ostrově Madeira

Absence znečištění a na Evropu dosti pestrá krajina zdobí Madeiru. Tedy Evropu spíše jen formálně - ostrov sice patří Portugalsku, ale od Lisabonu ho dělí 980 km. Vavřínový les (Laurisilva) představuje unikátní přírodní pamětihodnost a největší bohatství ostrova. Dnešních 150 km² lesa na Madeiře je už jen skromným pozůstatkem kdysi dávno obrovitého kouzelného pralesa, který pokrýval celou Madeiru.

Na „ostrově dřeva“ neboli Ilha de Madeira (hlavní ostrov Madeirského souostroví) lemuje mlhou téměř stále krytý vavřínový prales severní a jižní svahy pevniny, a to až do nadmořské výšky 1 600 m. Vlhký atmosférický prales je součástí Parque Natural da Madeira, který byl pro založen v roce 1982 a tvoří cca 15 % z rozlohy celého ostrova (to je, jako bychom v celém Středočeském kraji a v Praze měli jen a jen stromy).

Kdysi pokrýval velkou část Evropy. Další vegetativní relikty vzácného subtropického vavřínového lesa se mimo Madeiru nacházejí také v menší míře na blízkých Azorských a Kanárských ostrovech. V africké Tanzanii či asijské Číny se také vyskytují ojedinělé pozůstatky tohoto specifického lesního bohatství, ale mají už daleko odlišnější faunu a flóru než madeirský les.

Všudypřítomná vlhkost představuje hlavní důvod, proč se zde nadměrně dobře daří poklidně žít různým endemickým organismům. V přirozeném přírodním prostředí zde pobývá nejméně 70 cévnatých druhů rostlin a přes 500 bezobratlých unikátně žijících druhů, včetně hmyzu, pavouků a měkkýšů. Co se týče obratlovců, tak se při troše štěstí dá narazit i na dva vzácné netopýří rodové klany nebo holuba dlouhoprstého. Nikde jinde na světě se s těmito druhy nesetkáte.

Vavřínový les na Madeiře je i domovem krásných plazích nájemníků!.
 

Les má z 90% stále stejnou strukturu. Už tisíce let

Zdá se, že na na konci cesty dorazíte k věži místního čaroděje. Krajina totiž vypadá jako z pohádky.
 

Lesní mlha naštěstí nedominuje ostrovům úplně, Madeira září barvami. Například z bujně rostoucí vegetace vykukují žlutavé květy vavřínu azorského, červené bobule cesmíny kanárské či královsky modře a bíle zbarvené kalokvěty, vyskytující se nejvíce poblíž vodních kanálů, kterým se říká levády – ojedinělé vodní trasy.

Díky spletité síti levád, které svým vodním během protínají hájemství lesa, se křišťálová voda dostává do vodních elektráren a dále využívá se v městech na jihu Madeiry pro účely zavlažování a také jako pitná voda. Levády slouží i jako taková pomyslná mapa pralesa a jsou u ní kontrolní stezky, po kterých se můžete volně vydat do pohádkových útrob světa všech těch vavřínů a mahagonů, které zde rostou více než 500 let a jejich kmenem prorůstá jeden z místních 20 endemických mechů.

Endemitů tady najdete mnoho. Naštěstí nemusí bojovat s cizokrajnou zavlečenou konkurencí. Díky relativní izolovanosti ostrova má les stejnou strukturu už tisíce let. 

Až 40metrové koruny stromů

Co se zelená, to se dobře má...

Při všem tom putování tímto podivuhodným pralesem vás jistě překvapí jeho stále zelený háv. Stromy neopadají, a tak se šum jejich jehličí ve větru nádherně se nese krajinou. Mimochodem, ty nejvyšší stromy mají špice ve výšce přesahující 40 m.

Vavřínový les má pro turisty a návštěvníky jednu velkou výhodu. Cokoliv, co vyfotíte, bude originální - jedinečná struktura lesa, bezpočet endemických živočichů a rostlin... Pokud vám ovšem naskakuje pocit déjà vu, vězte, že Madeira kvůli panoramatickým výhledům vypadá tak trochu jako vzdálený příbuzný kopců na Britských ostrovech. Náhorní lesní plošiny totiž opravdu silně připomínají magický kraj Merlinův a Artušův, ale s trochu vyššími teplotami vzduchu. Vždyť se nacházíme uprostřed Atlantického oceánu něco přes 500 km západně od afrického Maroka.

Cestou necestou, lesem nelesem...

Vavřínový les chrání UNESCO

Takové typické ptačí ráno aneb jsem z toho na větvi!

Jak už padlo na začátku článku, kdysi rozlehlý les se během budování evropské civilizace povážlivě zmenšil. První ránu pralesu zasadilo ochlazování v dobách, kdy naši planetu pokrýval jen sníh a led. Druhý problém přišel v podobě bezuzdného kácení stromů a následného zpracovávání dřevin z vavřínového lesa. To se dělo po roce 1418 neboli po objevení Madeiry portugalským mořeplavcem João Goncalvesem Zarco Madeirou. Zámořští kolonizátoři potřebovali stále více a více lodí, a proto les bez skrupulí káceli a pálili hlava nehlava, kmen nekmen.

Poté nastal konec objevitelských nájezdů, ale les stále „krvácel“, i když už ne tak často jako předtím. A až za dalších 579 let od objevení Madeiry si vzpomnělo UNESCO (v roce 1999) a les konečně zaštítilo pod svou ochranu. Od té doby zde konečně panuje pro místní faunu a flóru věčný klid a mír. 

Pro nesmírnou důležitost skomírajícího zbytku megalesa platí dokonce na některých místech do vavřínového království zákaz vstupu. Takže pokud nejste např. krahujec, rorýs či buřňák kapverdský, tak se asi nikdy nedovíte, jaké že krásy přírodního světa tam prales před našimi zraky střeží. 

Půvabný vodopád Risco je také na Madeiře k vidění!

Locations

Portugalsko
32° 45' 31.4064" N, 16° 59' 44.3148" W
Portugalsko
32° 45' 31.4064" N, 16° 59' 44.3148" W

Aktivita: Poznání

Podívejte se na články ze stejných kategorií:

Diskuse

Cestujete rádi? Pak jste na správné adrese! Právě tady najdete výběr těch nejlepších článků, videí a fotek s cestovatelskou tématikou. Magazín o cestování nejen pro dobrodruhy.