Cestování > Země > > > Co za 126 let zažila Eiffelova věž? Let mezi nohama, bučení krávy a krejčího, co neumí létat
Eiffelova věž - věž zezdola
Zdroj:

Co za 126 let zažila Eiffelova věž? Let mezi nohama, bučení krávy a krejčího, co neumí létat

Má jméno po člověku, kterého štvalo, že mu lidé neustále komolí jméno. Kdyby se nepřejmenoval, tak dnes špičaté "železné dámě" říkáme Bönickhausenova věž. Měla stát jen 20 let, ale přežila nevraživost francouzských intelektuálů i návštěvu Adolfa Hitlera, který se kvůli odbojným Pařížanům nakonec nahoru nepodíval.

Eiffelovka patří do tzv. velké pařížské čtyřky (katedrála Notre Dame, bazilika Sacré Couer a muzeum Louvre) a navštíví jí ročně okolo 7 miliónů lidí. Věž měří cca 324 metrů (včetně antény, přistavené až později) a do roku 1930 byla nejvyšší budovou světa. Přesná výška věže se podle kolísání větrů mění až prý o 15 cm!

Jejím duchovním otcem byl architekt Gustave Eiffel (vlastním jménem Alexander Gustave Bönickhausen), který jí původně plánoval postavit v Barceloně. Nepovedlo se, a to kvůli vyjádření městské rady, že by šlo o vrchol nevkusu. Eiffel ale dlouho smutnit nemusel, v Paříži dostal zelenou s tím, že ocelová věž bude uctěným k výročí 100 let Velké francouzské revoluce a zároveň bude vstupní branou 9. světové výstavy 1889 a v roce 1909 bude následně demontována.

V letech 1925-1934 využila společnost Citroën věž pro svou obrovskou světelnou reklamu. Ve své době jednu z nejnákladnějších reklam.
Zdroj:

Pětapadesátiletý Eiffel souhlasil a za pomoci svého přítele Stephana Sauvestra (přidal ozdobné oblouky základny, skleněný pavilon na první úrovni a originální barvu věže – červenou), dalších 50 inženýrů, 250 dělníků, 18 038 kovových dílců a 2 500 000 nýtů výstavba začala na konci ledna 1887. Slavnostní otevření proběhlo 31. března 1889, jen 7 dní před zahájením Světové výstavy. Eiffel na důkaz víry ve své dílo poté pod balkon první plošiny zanechal v oceli 72 jmen nejlepších francouzských vědců, matematiků a architektů.

Víte, že stavitel Gustave Eiffel navrhnul vnitřní konstrukci slavné americké Sochy Svobody a podílel se také na stavbě Panamského průplavu? Tam byl však obviněn z podvodů a ztratil renomé v světě architektů.  
Stavitel Eiffel postavil i třeba tenhle nádherný goticky laděný kostel sv. Marka v Chile.
Zdroj:

Přežila nenávist z řad francouzské dobové spisovatelské aristokracie

Názory Pařížanů na ocelovou věž se různily. Někteří oslavovali věž jako důkaz vědecko-technického pokroku a jiní jako např. slavní literáti Guy De Maupassant, Emil Zola či Alexandre Dumas jí ustavičně spílali a proklínali ji. Maupassant dokonce začal často navštěvovat restauraci ve druhém patře věže, protože to bylo jedno z mála míst v Paříži, odkud Eiffelovku neviděl.

Věž má celkem tři patra. První přichází ve výšce 57 metrů a jsou zde obchody, restaurace Tour Eiffel a muzeum. Druhé patro najdemem ve výšce 115 metrů. Sídlí v něm restaurace Le Jules Verne. Třetí patro je ve výšce 276 metrů. Zahrnuje bar a voskové figuríny tvůrce Eiffela, jeho ženy a Thomase Edisona, který měl tu čest věž osvětlit.

V zimě dělníci pracovali na stavbě 9 hodin a v létě až 12!
Zdroj:

„Létající krejčí“ a sluncem oslepený pilot jsou černou kaňkou věže  

Neotřelost a pompéznost Eiffelovy věže přitahovala hned od otevření pozornost mnoha lidí, kteří se snažili své jméno navždy historicky zvěčnit spolu se stavbou. Ale pěkně popořadě.

Rakouský "Létající Čestmír" v plné parádě.

V roce 1891 jistý francouzský pekař dokázal vystoupat na chůdách 363 schodů do 1. patra. Větší ambice měl rakouský krejčí Franz Reichelt, který chtěl v roce 1912 skokem z věže demonstrovat funkčnost svého podomácku vyrobeného padáku. Sebevědomí, že vše klapne nabyl pouštěním dřevěné figuríny z pátého patra svého bytu. A jak to dopadlo naostro? V neděli 4. února tragicky ukončil život skokem z věže a deník Le Petit Parisien uvedl, že pravá noha a ruka byli okamžitě spolu s lebkou a páteří rozdrceny.  

Na webu YouTube můžete dokonce vidět raritní dvouminutový černobílý film, který Reicheltův skok dokumentoval!

V listopadu roku 1926 se časně zrána pokusil dvaceti tříletý Leon Collet jako vůbec první člověk proletět letadlem mezerou mezi nohama věže. Prý šlo o sázku s jeho bratrem. Skoro by se vše povedlo, ale v poslední chvíli Colleta oslepilo vycházející slunce, letadlo naletělo do levého anténního kabelu a oheň vzplál nad Seinou. 

Víte, že při dobré viditelnosti lze z vrcholu věže dohlédnout až do vzdálenosti 67 kilometrů?
Zdroj:
To, že věž plní roli jako meteorologická stanice, televizní a rozhlasový vysílač, jí postupně prodlužovalo životnost a oddalovalo její původně avizované demontáže. Dnes je hrdým symbolem celé Francie a nikdo na ní nedá dopustit. Repliky věže dnes najdete např. v USA, Kazachstánu, Rumunsku, Německu, Číně či v České Republice (Petřínská rozhledna).

Ale aby vše nevyznělo tak smutně, tak jmenujme některé veselejší momenty spjaté s Eiffelovou věží. První se váže do období okupace Paříže Hitlerovými vojsky za 2. světové války. Vojáci přeřezali výtahové kabely, a tak když se chtěl sám velký Hitler kochat krásným výhledem z věže, musel chodit pěšky až nahoru. On nakonec nahoru po svých nevystoupal, fotil se jen dole s věží na pozadí. Dalším úsměvným momentem bylo například vyvlečení nebohé živé krávy na vrchol věže v roce 1968 pro přesvědčení lidí, aby kupovali mléčné výrobky v daleko větším rozsahu.

Každých sedm let se věž natírá a ošetřuje proti korozi. Při nátěru se spotřebuje až 60 tun barvy.
Zdroj:

Místo

Francie
48° 51' 30.1248" N, 2° 17' 40.1316" E

Aktivita: Poznání

Cestujete rádi? Pak jste na správné adrese! Právě tady najdete výběr těch nejlepších článků, videí a fotek s cestovatelskou tématikou. Magazín o cestování nejen pro dobrodruhy.