Pravděpodobně každý, kdo míří do Chorvatska, má v hledáčku pobřeží, ať už v kterékoli části této oblíbené dovolenkové země. Byla by ale škoda zůstat jen na pláži, když příroda na pevnině nabízí nejedno překvapení.
Máme pro vás hádanku: Mění barvu od růžové, přes zelenou, až do fialové. Je příšerně slané a jezdí skrze něj auta, motorky i čtyřkolky. Přibližně jednou za deset let, se vlivem velkých dešťů promění v italské Benátky.
Caño Cristales není jen tak obyčejná řeka. Tato nezaměnitelná součást Národního parku Serrania de la Macarena totiž patří k těm nejkrásnějším a nejobdivuhodnějším na světě.
V posledních letech jako by se s nimi roztrhl pytel. V Chorvatsku už znají každé zákoutí, v Řecku je to nebaví, Alpy už prochodili, v Číně byli a do Ameriky nechtějí. Turisté.
Víte, kdo je to keraunofobik? Je to člověk s fobií z bouřky. A právě někdo takový by se neměl ani vzdáleně přiblížit k venezuelské řece Catatumbo, ústící do jezera Maracaibo ve Venezuele.
Australské jezero Hillier vypadá jako by v něm havarovaly kamiony plné žvýkaček nebo zubní pasty perlička. Jeho růžová barva fascinuje návštěvníky ostrovů u břehů jihozápadní Austrálie už od počátku 19. století.
Obrovská řeka, ohromné kamenné sloupy kolem ní. Řada Lenských sloupů na břehu Leny ohromovala námořníky od pradávna, a tak není divu, že k ní před třemi stovkami let začali cíleně jezdit turisté.
Podle hodnocení zahraničních turistických portálů jde o místo s celoročně nejlepšími podmínkami pro koupání. Přesto, že tady nenajdete pláž, ba ani bílý karibský písek, míří k němu cestovatelé z celého světa.
Pestrá africká kultura, krásná města, odlišná příroda a teplo, to je to, co nás stále táhne do Maroka. Vedle hlavního města Rabatu, Casablancy, Marrákéše nebo Atlasu jsou tu k obdivu i vodopády. A jedněmi z nich jsou vodopády Uzúd.