Matera úvodní
Jsou místa, která lákají turisty, a přitom nenabízejí zrovna nejskvostnější pláže nebo dechberoucí horská panoramata. Matera je toho důkazem.
Pokud máte rádi historická italská městečka, pak by vám tohle město nemělo chybět v itineráři. Matera jako taková sice není malá, má asi 60 tisíc obyvatel. Ale její stará část je o poznání menší a procházka tudy je nezapomenutelná, stejně jako výlet na druhou stranu údolí.
Materu najdete na jihu Itálie, v regionu Basilicata. Všude se o něm dočtete, že patří k těm nejchudším z celé země. Aby taky ne – země je tu vyprahlá a kamenitá, čemu by se tu tak mohlo dařit? Ne náhodou ho v minulosti lidi houfně opouštěli.
Jenže Basilicata je sice chudá, ale na druhou stranu má co nabídnout turistům, i když zdejší body zájmu nemají tak zvučná jména, jako třeba Milán, Bergamo, Benátky nebo Řím nebo Neapol. Kromě samotné Matery můžeme zmínit třeba městečka Pietrapertosa a Castelmezzano, které rozděluje údolí (jež můžete přeletět na zip line!).
Plyne z toho, že chudoba regionu nemá nic společného s tím, jaké poklady tu na vás čekají. A teď už se pojďme podívat na slibovanou Materu.
Město, které jste možná zahlédli ve filmu (třeba Evangelium sv. Matouše nebo Umučení Krista), má dneska dvojí, možná spíš trojí tvář. To moderní je pěkné, je fajn se jím projít, ale nejspíš byste ho i dokázali zaměnit za nějaké podobné.
Zajímavější je tady jeho historická část. Ty nejstarší dějiny osídlení se odehrály na druhém konci údolí – lidi tu žili už od paleolitu. Dodneška si můžete prohlédnout neolitické jeskyně vydlabané do tufové horniny, stačí si k nim udělat procházku. Město jako takové ale bylo údajně založeno až ve 3. století Římany.
Ne tolik vzdálená historie je ještě o něco zajímavější a poskytuje větší wow efekt. Jde o část zvanou Sassi di Matera. Tady se v jistém ohledu žilo v jeskyni ještě po 2. světové válce!
Sassi di Matera se dál dělí na čtvrti Sasso Caveoso a Sasso Barisano. V obou najdete historická obydlí tesaná do skály, v první zmíněné právě to největší lákadlo.
Obytné místnosti (a celá jejich uskupení), které si tu lidi tesali do skály, už představovaly o něco sofistikovanější prostory, než jaké byly neolitické jeskyně. A jen u nich nezůstaly. Ve skále vznikl třeba taky kostel.
A proč byla Matera ostudou Itálie? Ještě v 50. letech 20. století se tu v nuzných podmínkách těsnalo na 12 000 lidí, kteří ke všemu svoje místnůstky obývali i s hospodářskými zvířaty. Asi si umíte představit, že s hygienou to tady nebylo úplně slavné a o zápachu se ani nemusíme dlouze rozepisovat. Benito Mussolini dokonce řekl, že místo by se hodilo tak leda pro vnitřní exil.
Po rozhodnutí premiéra, kterým byl v 50. letech Alcide de Gaperi, se odsud místní museli odstěhovat do nově vybudovaných tufových domů kousek odsud.
I tyhle domy byly natěsnané jeden na druhý. Dneska to ale vizuálně působí velice efektně a dokonale italsky. Pokud máte tuhle roztomilou stísněnost rádi, nebudete z ní v Mateře moct spustit zrak. Dlouho.
Matera už dneska ostudou není. Naopak. Kromě toho, že se její stará část pyšní zápisem na seznam UNESCO, se taky v roce 2019 stala Evropským hlavním městem kultury, jako například Plzeň o čtyři roky dřív.
K dalším místům, která byste neměli vynechat, patří třeba zdejší katedrála ze 13. století, ke které se ale budete muset trochu vyšplhat. Stojí totiž na nejvyšším bodě města. Ale zase si za ten výkon zasloužíte nádherný výhled.
Zaujmout může ještě kostel sv. Františka z Assisi, který vyrostl na podzemním kostele sv. Petra Pavla, palác Lanfranchi, zdejší podzemní cisterna nebo muzeum Ridola, které vám historii Matery představí i v detailech, a to od pravěku až do roku 1911.
Přejeme nezapomenutelné zážitky!
Použité zdroje: