Pobřeží Fuerteventury z ptačí perspektivy
Leden na Fuerteventuře nás překvapil víc, než jsme čekali. Slunce, prázdné pláže a pocit, že ostrov patří jen vám. To je něco, co v sezóně nezažijete.
Kanárským ostrovům se ne nadarmo přezdívá „ostrovy věčného jara“. Ať už tam vyrazíte v kteroukoliv roční dobu, nebudete zklamáni. To samozřejmě za předpokladu, že chcete prozkoumat všechnu tu krásu, kterou jednotlivé ostrovy nabízí.
My jsme pro lednový trip zvolili ostrov Fuerteventura, jehož název předesílá, jaký element na tomhle kousku země panuje. Ano, tušíte správně – vítr bude vaším věrným společníkem, ať už se hnete kamkoliv. K nám ale bylo počasí milosrdné a nebýt dvou posledních dnů, vlastně bychom ani nevěděli, že jsme na jednom z největrnějších ostrovů vůbec.
Na Fuerteventuru jsme vyrazili s jednoduchým cílem: uniknout české zimě a na chvíli zpomalit. Bez velkých plánů, bez seznamu „must see“. A právě to se ukázalo jako skvělé rozhodnutí. Ostrov nás přivítal třpytivými paprsky slunce, které byly v Česku poslední týdny spíš vzácností. Vítalo nás i zvláštní ticho, které nepůsobilo prázdným, ale uklidňujícím dojmem.
Bydleli jsme na jihu ostrova, v malé vesničce Tarajalejo. Nenápadné místo, jedna miniaturní promenáda u hotelu a oceán, jehož vlny narážely do malých loděk skrytých v ostrých zářezech dramatického pobřeží vulkanického původu. Ano, spousta pláží na ostrově je pokryta černým pískem. Protože je však blízko Sahara, najdete zde i běloskvoucí krásky, které si nezadají s plážemi z Kapverd nebo dalekého Karibiku.
Hotel s all inclusive jsme ulovili za cenu, která byla oproti sezóně poloviční. I to je jeden ze silných argumentů, proč dát Fuerteventuře v lednu šanci. Ušetříte a domů si přivezete moře zážitků bez davů a zbytečně nadsazených cen.
Výlety po ostrově jsme neřešili přes cestovku, ale skrze místní agentury, které měly mnohem příznivější ceny. Půjčili jsme si taky na pár dnů auto a ostrov projeli křížem krážem. Bát se toho nemusíte. Na ostrově je v podstatě jen jedna hlavní cesta a pár prašných „polňaček“. Ztratit se je téměř nemožné.
Hodně z vás se určitě bude ptát na počasí. I když předpovědi strašily deštěm a silným větrem, realita byla docela jiná. Jakmile se sluníčko vyhouplo nad obzor, teploměr začal šplhat ke dvaceti stupňům. Přes poledne bylo klidně přes třicet, což jsme odnesli spálenou kůži, protože „v lednu to přece neopaluje“. Takže opalováky s sebou!
Pokud na Fuerteventuru vyrážíte a nechcete dovolenou proležet u hotelového bazénu (a že to k tomu díky luxusním službám docela svádí), vyrazte k Playa de Cofete. Divoké, rozlehlé pláži, kde vítr a oceán ukazují svou sílu. Není to tak úplně místo na koupání (zpětné proudy jsou v oceánu opravdu silné), ale spíš lokalita k zastavení a dlouhému rozjímání. Někdy totiž stačí jen tak stát, dívat se, dýchat a být chvíli zticha. Takových míst je na světě čím dál méně.
Silným zážitkem byla i popcornová pláž a výlet na Isla de Lobos. Malý ostrov, kde čas plyne tak nějak jinam a o poznání pomaleji. Krátké trasy, výhledy na oceán a pocit zvláštního klidu a osamění, za který by se nemusel stydět ani Robinson, který čeká na Pátka. V zimě tu vládne klid, který se jen těžko popisuje. Na druhou stranu si ho velmi snadno zamilujete.
Za zmínku stojí i letovisko Morro Jable, kde už je o poznání živěji. Dlouhá pláž, otevřené kavárny, usměvaví místní. Ideální místo na odpolední procházku, kávu a pozorování okolí. Bez pocitu, že něco nestíháte nebo někam musíte.
Velký dojem na nás udělala i Playa de Sotavento. Široká pláž, laguna, vítr a surfaři v dálce. V lednu jste na pláži téměř sami, a člověk tak může doopravdy nasát genius loci tohohle úchvatného místa.
Na jihu města Corralejo, hned za pláží Playa de Pozo, najdete Národní park Corralejo. Jde vlastně o 10,5 km dlouhou a 2,5 km širokou zónu, kde jsou stovky obrovských písečných dun nafoukaných ze saharské pouště.
Největší pouštní objekt Kanárských ostrovů vás nadchne svou velikostí, ale i jedinečným kontrastem, který ve finále působí jako dílo zkušeného grafika. Tyrkysový oceán a bílé písčité duny, to je něco, co nejde jen tak jednoduše popsat. To zkrátka musíte zažít.
Jedním z nejsilnějších a nejkrásnějších momentů je ovšem pozorování delfínů a velryb. Hlavní sezóna kytovců panuje na Kanárech od listopadu do dubna, přičemž zimní měsíce jsou pro tuto aktivitu zdaleka nejlepší.
Méně lodí, klidnější tempo a větší respekt k přírodě. Žádné nahánění ve skupinách, jen obří touha a očekávání něčeho výjimečného. Když se hladina nečekaně rozčeří a v dálce se objeví ploutev, je to okamžik, na který už do smrti nezapomenete. Na to vezměte jed!
Lednová Fuerteventura nám připomněla, proč má smysl cestovat mimo hlavní sezónu. Nejen kvůli cenám, které jsou výrazně příznivější, ale hlavně kvůli atmosféře, která na ostrově panuje. Ostrov vám dá čas zpomalit, dívat se kolem sebe a vnímat věci, které v ruchu sezóny snadno přehlédnete.
Pokud hledáte místo, kde si v zimě opravdu odpočinete, nadechnete se a znovu se nadchnete pro cestování jako takové, pak je leden na Fuerteventuře trefa do černého. Ostrov neoslňuje prvoplánově, ale zaryje se vám pod kůži. A přesně to je ten důvod, proč se na tohle místo budete chtít zase jednou vrátit.
Autorský text