To se ovšem mělo zanedlouho změnit. Poté, co v Chicagu nastoupilo prvních 380 pasažérů, vznesl se obří Boeing 747-121 do vzduchu a zamířil na Mezinárodní letiště Johna F. Kennedyho v New Yorku, kde se vyměnila posádka.

Shodou okolností do letadla nastoupila i zmíněná Dorothy Kellyová. Proč je pro náš příběh tolik důležitá, si povíme o pár řádků níže. Pilotem ikonického stroje byl zkušený Victor Grubbs, k ruce měl prvního důstojníka Roberta Bragga a palubního technika George Warnse.

Nabídka, která se neodmítá

Kellyová se měla toho dne starat o cestující v ekonomické třídě, kteří mířili na Kanárské ostrovy. Vedoucí posádky ale měla pro zkušenou letušku nabídku, která se neodmítá. Své mladší kolegyni nabídla, zda se nechce starat o pasažéry v první třídě. Kellyová nadšeně souhlasila. Tohle rozhodnutí zachránilo život nejen jí a stroj se krátce po půlnoci vydal přes oceán směrem k ostrovu Gran Canaria.

O tisíc kilometrů dál se tou dobou v Amsterdamu připravoval let nizozemských aerolinek KLM. Opět šlo o gigantický Boeing 747-206B, který před sebou měl rutinní cestu na Gran Canarii. Za kniplem seděl kapitán Jacob Veldhuyzen van Zanten, který byl jednou z hlavních tváří propagačních materiálů KLM. Na sedadlo prvního důstojníka usedl Klaas Meurs, který měl taktéž nepočítaně zkušeností, typové oprávnění na obří boeing však obdržel nedávno. Pilot Van Zanten se za něj proto musel zaručit.

Příliš sebevědomý kapitán, špatná angličtina řídícího letového provozu a rozmary počasí způsobily nejhorší leteckou tragédii v dějinách.

Zdroj:

Shutterstock

Poklidný let přerušil bombový útok

Cesta utíkala tak jako obvykle. Na letu se nic zvláštního nestalo a oba piloti už měli cílové destinace doslova na dohled. To se ovšem změnilo ve 13.15 hod., kdy členové separatistické organizace Fuerzas Armadas Guanchas odpálili na letišti v kanárském Las Palmas bombu. Policie letiště evakuovala a řízení letového provozu vydalo jasný vzkaz všem strojům – přistávat se bude na letišti Los Rodeos (dnes se letiště jmenuje Tenerife Sever) na Tenerife.

Bohužel všudypřítomný zmatek a nasměrování všech letounů na malé letiště na Tenerife, které běžně odbavovalo pouze menší stroje, odstartovalo sérii omylů, které byly fatální pro více než pět stovek cestujících. Boeing KLM dorazil jako jeden z prvních ve 13.38 hod. Podle pokynů zaparkoval na konci pojezdové dráhy. Kapitán dal pokyn k tomu, aby cestující opustili letadlo. Tušil, že držet je ve vydýchaném boeingu nemá smysl. Čekání totiž bude dlouhé.

Cestující se měli vrátit před opětovným nástupem. Všichni jeho pokynů uposlechli. Výjimkou byla jediná žena – jistá Robina van Lanschotová, která zpátky do letadla nenastoupila, bez povolení opustila letiště a vydala se za přítelem, který na Tenerife žil. O pár hodin později bude jedinou přeživší letu KLM.

Hustá mlha zkomplikovala kontakt s věží

Na letiště mezitím dosedala další letadla. Mezi nimi byl i „náš“ Boeing s Dorothy Kellyovou na palubě. Kapitán Grubbs vydal povel k dotankování a už se těšil, až znovu vyrazí na Gran Canarii a po náročném letu si odpočine. Mezitím se však začalo letiště halit do husté mlhy.

Oba boeingy dostaly povel k odletu. Cílem KLM bylo odjet na konec dráhy a po otočce o 180 stupňů se přichystat ke startu. I Pan Am dostal z řídicí věže pokyn k pomalému přesunu. Mlha na letišti ovšem byla stále hustší a řídicí věže ztratily stroje z dohledu. Pro určení pozice letounů na zemi museli spoléhat na radiovou komunikaci s piloty.

Kapitán Grubbs a jeho první důstojník měli za úkol na třetí odbočce opustit dráhu 30 tak, aby se vyhnuli stojícím letadlům na pojezdové dráze a uvolnili dráhu pro start KLM. Bohužel chabá angličtina řídícího letového provozu přispěla k dalšímu nedorozumění. Protože se třetí odbočka z dráhy 30 ukázala jako nevyhovující, Grubbs po domluvě s osazenstvem kokpitu rozhodl, že řídicí věž zřejmě myslela až čtvrtou odbočku, která pod úhlem 45 stupňů vybíhala ze startovací a přistávací dráhy.

Většina cestujících byla uvězněna v ekonomické třídě boeingu.

Zdroj:

Shutterstock

Nervózní a příliš sebevědomý kapitán

Letoun KLM dorazil na konec dráhy 30 a chystal se ke startu. Kapitána van Zantena tlačil čas. KLM totiž téhož roku vydala nové směrnice, které stanovovaly maximální počet hodin práce bez odpočinku. Kapitán proto začal přidávat plyn. Povolení ke vzletu ale prozatím neměl. První důstojník proto věži zahlásil: „KLM 4805 je připraven ke startu, čekáme na ATC clearence.“ Z řídicí věže se mu dostalo nejednoznačného „OK“. V tu chvíli van Zanten uvedl letoun do pohybu. Kvůli rušení signálu už ale neslyšel dovětek věže, který oznamoval: „Připravte se ke vzletu. Dám vám pokyn.“

Proti boeingu aerolinek Pan Am se tak řítil stejně velký stroj KLM. Ze záznamů černých skříněk lze usuzovat, že ani jeden z kapitánů o tragédii do poslední chvíle nevěděl. V rychlosti 260 kilometrů za hodinu nizozemský boeing rozpáral americký stroj a po asi 150 metrech se zřítil. Kvůli plným nádržím se změnil v ohnivou kouli. Nikdo na palubě neštěstí nepřežil.

Uvězněni v ekonomické třídě

Na palubě letu aerolinek Pam Am v okamžiku nehody popíjela Dorothy Kellyová s kolegy kávu. Po nárazu se propadla do zavazadlového prostoru a omdlela. Jakmile se probudila, vyšplhala se do přední části letounu a naváděla cestující z první třídy k výskoku z letadla. Pod nimi bylo osm metrů prostoru. Někteří skočili sami, jiné musela strčit. Z letounu se dostalo i kompletní osazenstvo kokpitu. Velká část cestujících byla ovšem uvězněna v ekonomické třídě. Podle svědků mnozí zůstali sedět a v šoku jen netečně koukali před sebe. Další exploze změnily boeing v hromadu trosek.

Největší letecká katastrofa v dějinách

Při největší letecké katastrofě v dějinách moderního letectví zahynulo celkem 583 lidí. Jediným pozitivním bodem na tragédii se stala celá řada reforem v letectví. Zpřesnila se komunikace a využívání konkrétních frází pro jednotlivé situace a slovo kapitána mělo od té doby stejnou váhu jako slovo prvního důstojníka.

A jak dopadl příběh naší hrdinné letušky, která ani po tragické nehodě nepřestala létat? Když se jí o Vánocích roku 1988 kolegyně zeptala, zda za ní nechce zaskočit na směně, Dorothy s omluvou odmítla. Vánoční svátky totiž chtěla strávit se svou rodinou v New Yorku. A dobře udělala. Záskok se totiž týkal letu Pan Am 103, který se 21. prosince 1988 po teroristickém útoku zřítil nad skotským Lockerbie.

Použité zdroje: zdroj 1, zdroj 2, zdroj 3