Čechy poměrně zapomenutý kousek Saska mezi Šluknovským a Frýdlantským výběžkem, jen kousek od hranic, je nápadný svou krásnou a malebnou přírodou. Lužické hory se tu ukazují v celé své kráse a kromě hustých lesů protkaných pěšími stezkami tu najdete hotový středověký poklad.
Na stolové hoře ve výšce 514 m n. m. stojí zřícenina hradu a kláštera Oybin (česky Ojvín). A pokud si hned představíte, že jde o pár zdí, hned vás vyvedeme z omylu. Poměrně rozsáhlé a zachovalé pozůstatky celého komplexu jsou opečovávány s pověstnou německou pečlivostí. Podle toho to tady taky vypadá. Oybin je nejvyhledávanější památkou Žitavských hor a patří k těm nejdůležitějším památkám Horní Lužice.
Hrad byl vybudován v polovině 13. století a měl sloužit jako strážní věž – důvod jeho vzniku byl tedy zcela očekávatelný. Odsud měl být dobrý dohled nad významnou stezkou, která spojovala Čechy a oblast Lužice. Kromě Jindřicha z Lipé, Jana Lucemburského a dalších panovníků zde pobýval taky Karel IV. Ten nechal hrad rozšířit a vznikl komplex i s klášterem.
K tomu ale údajně nedošlo jen tak. Karel IV. se na hradě podle pověsti bál, protože na jedné z chodeb potkal ducha. Doufal, že když budou na Oybinu mniši, duchové se stáhnou.
Zatímco v dávných dobách byl hrad stvořen k praktickým účelům, dnes působí velmi romanticky. Ční totiž nad okouzlujícím městečkem o 1 400 obyvatelích, obklopen lesy a skalami. Když se projdete po okružní trase, užijete si výhled do všech světových stran. Dokonce bez problémů dohlédnete i do nejbližšího většího města, do Žitavy, a na jezero Olbersdorfer See nacházející se v obci hned za Žitavou.
Původní opevnění hradu bylo jen jednoduché, proto během 14. století komplex získal podobu řádné pevnosti. Dvakrát na ni prý útočili husité, hrad ale v obou případech uspěl a útok ustál.
Klášter na Oybinu fungoval do 16. století, pak už o mniších nebyla ani zmínka. Hrad od té doby chátral, až během 18. a 19. století si ho zamilovali romantičtí malíři, kteří o něm dali světu náležitě vědět. Najít dostatek sil a financí na nutné opravy a údržbu už pak netrvalo dlouho.
Objekt je skvostný jako celek. Vysoké zdi a veliká okna, proláklina ve skále vedoucí z bývalé márnice jako únikový východ před případným útokem nepřátel, městský hřbitov nebo zbytky obytných budov vytvoří v mysli každého obrázek, jak to tu kdysi mohlo vypadat. Nepotřebujete k tomu ani nijak zvlášť bujnou fantazii.
Nejúžasnější a nejúchvatnější částí objektu je zřejmě klášterní kostel. Část ho pochopitelně chybí, přece jen to není stavba ve svých nejlepších letech. Atmosféra je ale božská, a když budete mít štěstí a zabloudíte sem při některé z mnoha kulturních akcí, možná zakusíte i akustiku. Hudba tu zní opravdu nadpozemsky!
Pokud si chcete výlet ještě trochu ozvláštnit, můžete zaparkovat v 8 kilometrů vzdálené Žitavě (německy Zittau), odkud do obce Kurort Oybin jezdí historický vláček. Milují ho děti i dospělí a je o něj stále velký zájem. Z cílové stanice je to k hradu hezká procházka, i když zcela pochopitelně pěkně do kopce. Pokud zvolíte trasu kolem kostela, rozhodně do něj nahlédněte. Překvapí vás svou vnitřní výzdobou grisajovou technikou s biblickými motivy a to třeba i na stropě. Tenhle kostelík má rozhodně své kouzlo.