Česká republika disponuje silným kulturním i přírodním potenciálem, přesto ekonomický přínos cestovního ruchu zaostává za Rakouskem. Rozdíl přitom nespočívá jen v geografii, ale především v systematickém řízení a strategickém přístupu.

Zásadní rozdíl je patrný v regionálním rozložení turismu. Zatímco v Česku je většina přínosů soustředěna do Prahy, Rakousko dokázalo turistickou aktivitu lépe rozprostřít mezi regiony – například Tyrolsko nebo Salcbursko generují vysoké příjmy díky celoroční nabídce a silnému destinačnímu managementu. Ten funguje na úrovni regionů velmi profesionálně a je úzce propojený s podnikateli.

• Jak odborníci hodnotí přínos turismu
• Kde jsou slabá místa cestovního ruchu
• Přínosy a rizika cestovního ruchu
• Návrhy do budoucna
• Shrnutí: co rozhodne o budoucnosti

Jak odborníci hodnotí přínos turismu

Podle dotazníkového šetření mezi odborníky je cestovní ruch vnímán jako významný, ale ne plně využitý sektor. Více než polovina respondentů označuje jeho přínos za vysoký, nejčastější odpovědí však byla střední hodnota.

Ekonomický dopad podle nich nelze měřit jedním ukazatelem. Klíčová je kombinace HDP, výdajů turistů a zaměstnanosti, která nejlépe odráží reálný význam odvětví.

V tomto směru je Rakousko často dáváno za příklad – systematicky sleduje data, vyhodnocuje výkonnost regionů a přizpůsobuje tomu marketing i investice. Díky tomu dokáže efektivněji maximalizovat ekonomický přínos každého návštěvníka.

Kde jsou slabá místa cestovního ruchu

Výrazným problémem je regionální nerovnováha. Dominantní postavení má Praha, zatímco řada regionů – zejména průmyslové nebo méně známé oblasti – zůstává stranou.

Současně existuje i opačný extrém. Některé lokality trpí nedostatkem návštěvníků, jiné čelí overtourismu, který zatěžuje infrastrukturu, zvyšuje ceny bydlení a zhoršuje kvalitu života místních.

Rakousko se s podobnými problémy potýká také, ale aktivně je řeší – například regulací návštěvnosti v exponovaných lokalitách nebo podporou méně známých destinací. Důraz klade na vyvážený rozvoj, aby turismus nepřinášel jen zisky, ale i dlouhodobou udržitelnost.

Přínosy a rizika cestovního ruchu

Mezi hlavní přínosy patří tvorba pracovních míst a rozvoj infrastruktury, který zlepšuje život nejen turistům, ale i rezidentům.

Na druhé straně stojí rizika. Největším problémem je sezónnost, kterou jako klíčovou slabinu označilo více než 85 % respondentů. Ta přináší nestabilitu příjmů a komplikuje podnikání. Významnou obavou je také růst cen bydlení v turisticky atraktivních oblastech.

Rakousko dokázalo sezónnost částečně zmírnit díky celoroční nabídce – zimní sporty doplňuje letní turistika, lázeňství, kongresová turistika nebo kulturní akce. Právě diverzifikace je jedním z hlavních důvodů jeho stabilnějších příjmů.

Zajímavý je i pohled na domácí turismus – podle 70 % respondentů má podobný význam jako ten zahraniční, zejména díky své stabilitě.

Návrhy do budoucna

Odborníci upřednostňují konkrétní opatření před obecnými strategiemi. Za klíčové považují:

• diverzifikaci turistické nabídky
• digitalizaci a online propagaci
• modernizaci služeb

Naopak národní strategie i spolupráce veřejného a soukromého sektoru jsou hodnoceny spíše rezervovaně.

Rakouský přístup ukazuje, že zásadní je právě propojení veřejného a soukromého sektoru – destinační management funguje jako aktivní koordinátor, který spojuje obce, podnikatele i stát.

Za hlavní prioritu do budoucna označují odborníci infrastrukturu, následovanou inovacemi a digitalizací. Menší důraz je zatím kladen na vzdělávání pracovníků a udržitelnost, přestože právě tyto oblasti jsou v Rakousku dlouhodobě systematicky rozvíjeny.

Shrnutí: co rozhodne o budoucnosti

Cestovní ruch je v Česku významný, ale ne plně využitý sektor. Klíčem k jeho rozvoji je lepší rozložení turistů mezi regiony, omezení sezónnosti a silnější koordinace mezi aktéry.

Rakouský model ukazuje, že úspěch nestojí jen na atraktivitě destinace, ale především na systematickém řízení, práci s daty a dlouhodobé strategii. Právě v tom má Česko největší prostor ke zlepšení – potenciál totiž rozhodně nechybí.

Autorka článku: Kateřina Záhorcová

Použité zdroje: 

• Diplomová práce Komparativní analýza ekonomického dopadu cestovního ruchu v České republice a Rakousku: Strategie, ukazatele a příležitosti pro rozvoj (Kateřina Záhorcová)
• dvojka.rozhlas.cz/expert-na-cestovni-ruch-karel-vyrut-rakousko-laka-trikrat-vice-turistu-proc-9595308
• Strategie rozvoje cestovního ruchu ČR 2021–2030 (Ministerstvo pro místní rozvoj)