Když se někam potřebujeme dostat a auto nám vypoví službu, musíme vlakem nebo autobusem. A když chceme urazit lán světa, sedneme do letadla. Kdykoli, když necestujeme sami, můžeme se jen modlit, abychom se neocitli v blízkosti těch spolucestujících, kteří...

Kopou do sedadla

A nemusí jít jen o kopání. U některých typů sedaček stačí, aby si zapřeli věci nebo nohy o sedadlo tak, že na zádech cítíte hrot trekových hůlek nebo kolena z dlouhých dolních končetin, jak vám naprosto neergonomicky tvarují záda.

Nechávají děti svobodně se vyjadřovat. A otravovat

Křičící děti pobíhající v uličce dovedou otrávit život. Křičící pobíhající děti, které do vás sem tam šťouchnou, otráví ještě víc. Celý vlak včetně průvodčích z nich šílí, jen flegmatičtí rodiče jsou v klidu.

Přepisuje se historie. Cestující s nadváhou už si u letecké společnosti musí přikoupit sedadlo navíc

Páchnou

V létě se to stane jednoduše – přesedáte mezi třemi dopravními prostředky, dva z nich dobíháte na poslední chvíli a takový běh ve třiceti stupních zanechá v podpaží své stopy. Když se takových lidí sejde víc, je to síla. O nočních tramvajích se spícími bezdomovci se asi ani nebudeme rozepisovat.

Mají hlučné uši

Lépe vyjádřeno mají sluchátka s hudbou puštěnou tak hlasitě, že se line do půlky autobusu. Vyšší stupeň této bezohlednosti představují ti, kteří hudbu pouštějí rovnou z reproduktoru.

Užíváš si hudbu, jo? My bohužel taky.

Zdroj:

Shutterstock

Mají hlasité obtěžující vyzvánění

A samozřejmě nemohou najít telefon, takže vyhrává pěkně dlouho. Jako na potvoru to je přesně ta písnička, kterou nesnášíte a tvrdíte, že za její vyprodukování by měl interpret čelit žalobě.

Jak si sbalit příruční zavazadlo: léky i elektroniku mějte u sebe, pozor na parfémy nebo make-up

Probírají intimnosti s kamarádkou. Hlasitě

Někdy osobně, většinou přes telefon. Celý týden potom nemůžete dostat z hlavy, že Petr strašně žárlí, Aleš je hrozný surovec a Pavel od posledního rande nezavolal. Kterého si proboha vybrat? Kterého?!

Baťůžkáři

Velké zavazadlo zabírá hodně místa a obtížně se s ním manipuluje, ovšem většina lidí má snahu s ním nikoho příliš neomezovat. Najde se však dost takových, kteří s krosnou na zádech pochodují uličkou, boří kolemstojící a cítí se dotčeně, když jim někdo naznačí, že by ji mohli složit na zem.

Objímači opěrek

Tito lidé právem patří k nejnenáviděnějším spolucestujícím. Vždycky okupují obě opěrky rukou po celé šířce, i v místech, které patří vám. Na upozornění „ale já mám taky ruce“ řekne „to vidím“ a hoví si dál.

Autorský článek