Právě rozmanitost téhle kuchyně z ní dělá jednu z nejzajímavějších na celém světě. Nudle a silné vývary ovšem střídají takové „speciality“, jakými je třeba kachní embryo nebo krvavá polévka s polosyrovými vnitřnostmi. Ano, čtete správně – seznamte se s tiết canh – asijskou laskominou, kterou pravděpodobně ochutnají jen ti nejotrlejší.

Polévka z kachen, hadů i ptáků

Jednou z vietnamských specialit, které mezi turisty budí rozporuplné emoce, je polévka ze syrové krve a vnitřností. Nejčastěji se s ní setkáte v kachní variantě, výjimkou ale nejsou ani další verze. Populární je třeba vepřová varianta nebo ta s plazy, kraby či ptáky. Vlastně stačí použít jakékoli jiné zvíře schopné vyprodukovat dostatek tekuté suroviny na rodinný oběd.

Příprava polévky vyžaduje zkušenosti a hlavně zručnost. Nutno podotknout, že pro našince je celý proces přípravy pokrmu poměrně krutý a jen stěží pochopitelný. Aby byla polévka co nejlepší a nejčerstvější, zvíře se nechá vykrvit, což pro něj může představovat, ujme-li se přípravy amatér, dlouhý a bolestivý proces umírání.

Rosolovitá konzistence není u polévky tiết canh výjimkou.

Zdroj:

Bigstockphoto

Krutá příprava jen pro otrlé

Čerstvá krev se od zvířete, kterému často ještě bije srdce, odebírá do misky, kam kuchaři přidají rybí omáčku a směs důkladně promíchají. To proto, aby se krev okamžitě nesrazila. Zvíře většinou „zhasne“ až po několika ranách dřevěnou palicí, která zároveň naláme kosti uvnitř a usnadní vyjmutí obsahu.

Vnitřnosti zvířete, které jsou často nepříliš pečlivě očištěné, se pouhých pár minut vaří v osolené lázni, kam se přidává i žaludek plný natrávené potravy. Ta funguje jako jakási nádivka. Nutno podotknout, že dynamická příprava, která je vskutku otázkou několika mála minut, má být zárukou té nejlepší chuti.

Blanky, chrupavky a kůstky nejsou na škodu

Jakmile jsou vnitřnosti povařené, nasekají se na menší sousta a vhodí do misky. Vše se přelije pořádnou porcí ještě teplé krve a dochutí koriandrem, čerstvou mátou či bazalkou. Často nechybí ani nadrcené oříšky nebo limetka. Samozřejmostí jsou i chrupavky nebo nejrůznější blanky, které prý ve vietnamské kuchyni nikdy nejsou na škodu a přispívají k jedinečné chuti pokrmu.

Původní tiết canh ochutnáte zejména ve vietnamské provincii Tra Vinh. Poevropštěnou verzi pak v asijských restauracích klidně i u nás. Tady ale na krvavý základ zapomeňte. Typické červené barvy je v tomhle případě dosaženo použitím červené zeleniny – tradičně zelím a červenou řepou. Za rosolovitou konzistenci pak může vydatná porce tofu a rybí omáčky.

Se zvířecí krví se na asijských tržištích kšeftuje celkem často.

Zdroj:

Bigstockphoto

Konzumaci si dobře rozmyslete

Pokud máte dost odvahy a chtěli byste tradiční tiết canh ochutnat během toulek Vietnamem, vždy si tenhle pokrm objednávejte pouze v ověřených restauracích, u nichž si dopředu zjistíte recenze skutečných návštěvníků. V některých podnicích vám dokonce kuchaři garantují čerstvost tiết canh tím, že vám ukážou dosud živou kachnou. Nebraňte se tomu!

Pokud ale máte o kvalitě a čerstvosti hlavní ingredience nebo o hygienických podmínkách vybraného podniku pochyby, raději změňte lokál. Zejména na venkově totiž může dojít ke kontaminaci polévky bakteriemi, viry a parazity. Ty mohou způsobit septický šok, nákazu bakterií Streptococcus suis, plicní onemocnění (pneumonii) či meningitidu. A to za jednu takovou exotickou gastrozkušenost opravdu nestojí.

Použité zdroje: zdroj 1, zdroj 2, zdroj 3