Novorozená myší mláďata

Představte si láhev rýžového vína, ve které se vznášejí malá bezmocná tělíčka čerstvě narozených myší. Už tento obraz stačí k tomu, aby se většině lidí zvedl žaludek.
Přesto se tento nápoj, známý jako myší víno, v některých částech Číny a Koreje považuje za tradiční zdravotní elixír. Pro mnoho cizinců jde o jeden z nejkontroverznějších a nejděsivějších výrobků na světě, který právem patří do rubriky extrémní gastronomie.
Kontroverzní „elixír“ se připravuje z rýžového vína, do něhož se vkládají novorozená myší mláďata, která jsou na světě maximálně tři dny. Myšičky jsou tak malé, že ještě nemají srst ani otevřené oči. Podle tradiční receptury se do alkoholu vkládají živé a okamžitě se v lahvi utopí.
Do jedné láhve se obvykle dává 10–15 tělíček, která se následně nechávají louhovat minimálně 12–14 měsíců. Teprve poté se nápoj považuje za dostatečně zralý, aby mohl být podáván. Celý proces je podle zastánců tradice nezbytný, protože právě během dlouhé doby fermentace údajně přecházejí do vína všechny „léčivé“ látky z těl zvířat.
Už samotný popis přípravy vyvolává kontroverze, ale ochutnání myšího vína je pro mnoho lidí ještě horším zážitkem. Ti, kdo se k tomu odvážili, popisují chuť jako extrémně štiplavou a odpornou. Často ji přirovnávají k benzínu, ke spálené gumě nebo k silně zkaženému oleji.
Někteří odvážlivci na diskuzních fórech přiznávají, že je chuť i pach nápoje traumatizovaly na celý život. Podle jiných je aroma tak silné, že ho člověk cítí ještě hodiny poté, co se o ochutnávku pokusil.
Tradiční čínská medicína však v myším vínu vidí něco úplně jiného než nechutnou směs alkoholu a mrtvých tělíček utopených zvířat. Podle starých pověr má nápoj působit jako elixír mládí, léčit nemoci jater, zlepšovat vitalitu, a dokonce fungovat jako afrodiziakum.
V některých provinciích je myší víno dodnes považováno za prostředek, který podporuje dlouhověkost a posiluje životní sílu. Tyto účinky ale nikdy nebyly vědecky potvrzeny. Moderní medicína naopak upozorňuje, že konzumace podobných výrobků s sebou nese zdravotní rizika, ať už kvůli mikrobiálnímu znečištění, nebo kvůli možným toxinům.
Kromě zdravotních otázek vyvolává myší víno i zásadní etické dilema. Topení živých mláďat v alkoholu je pro většinu lidí nepřijatelné a řada organizací na ochranu zvířat tento rituál odsuzuje jako barbarský.
Přesto se v některých odlehlých oblastech Číny a Koreje vyrábí dál. Jinde se z něj stala kuriozita, kterou si turisté pořizují spíše jako suvenýr, než proto, aby ji skutečně pili. Přesto platí, že zejména starší generace v asijských venkovských oblastech věří v účinnost tohoto nápoje a jsou ochotny překonat jakékoliv zábrany.
Kultura a tradice se v myším vínu střetávají s odporem a znechucením, které pociťuje většina cizinců. Tento nápoj se stal symbolem toho, jak odlišné mohou být gastronomické zvyklosti různých částí světa.
Zatímco v Evropě nebo Americe je i samotná představa konzumace zvířat, která byla utopena zaživa, nepřijatelná, v některých oblastech Asie jde o po staletí zakořeněný zvyk. V moderní době se ale i tam stále více lidí od myšího vína odvrací, a to nejen kvůli jeho pověsti, ale také proto, že jej považují za přežitek minulosti.
Extrémní kuchyně: Vařené jačí penisy jsou prý zárukou „síly skryté v hrnci“
Proč tedy myší víno stále přežívá? Důvodů je více. Především jde o tradici, která se dědí z generace na generaci a je vázána na víru v léčivé účinky. Druhým důvodem je jeho exkluzivita. Nápoj není běžně dostupný, a právě jeho nedostupnost z něj dělá vyhledávaný artefakt. A konečně – pro některé lidi jde o důkaz odvahy. Ochutnat myší víno je pro ně jakousi zkouškou, kterou ne každý zvládne.
Ať už se na tento nápoj díváme z jakéhokoliv úhlu pohledu, jedno je jisté: myší víno není jen obyčejná specialita, ale fenomén, který v lidech vyvolává silné emoce. Pro někoho je fascinujícím dokladem kulturní odlišnosti, pro jiného symbolem krutosti a barbarství. V každém případě si zaslouží své místo v seriálu Extrémní kuchyně. Už jen proto, že málokterý nápoj dokáže rozdělit společnost tak radikálně jako právě myší víno.
Použité zdroje: