Do Abcházie a Podněstří jako by člověk cestoval spíš časem než prostorem. Jako by se tu od momentu odtržení od Sovětského svazu a pak nově vzniklých států takřka nic nezměnilo a všechno zamrzlo v devadesátkách. Na skok asi jedinečný zážitek, ale žít v těchhle státech nejspíš není tak úplně procházka růžovým sadem.

Ptáte se, kde je vlastně problém? Je to jednoduché. Tyhle státy byly vyhlášeny během 90. let 20. století. Jenže země, od kterých se odtrhly (Gruzie a Moldávie), jejich samostatnost neuznaly. I kdyby jejich suverenitu chtěly nakrásně uznat jiné státy, došlo by ke zpochybnění územní celistvosti právě Gruzie a Moldávie. A to jen tak nejde.

Abcházie, Jižní Osetie a Podněstří jsou tak dodneška území s omezeným mezinárodním uznáním. Ve světové diplomacii se o nich mluví jako o „neuznaných státech“. Přesto mají vlastní instituce, vládní struktury i běžný život obyvatel se všedními starostmi jako kdekoli jinde.

Asi vás nepřekvapí, že vzájemně se tyhle tři státy uznávají…

• Abcházie
• Jižní Osetie
• Podněstří

Abcházie

Údajně je to samostatný stát, ale oficiálně je to pořád území Gruzie. Ta ovšem oblast už od roku 1993 nemá nijak pod kontrolou a republika, která se od Gruzie odtrhla, je podporovaná Ruskem. A pak se najdou i další země, které tohle podporují (i když jsme trochu na pochybách proč, protože co o tom ví Venezuela, Nauru, Nikaragua nebo Sýrie – i když ta se oproti ostatním zdá být zatraceně blízko?).

Abcházie se rozkládá se na 8 665 kilometrech čtverečních na pobřeží Černého moře. I proto během existence Sovětského svazu platila za luxusní přímořskou lokalitu, asi jako kdysi dávno italské Bibione. 

Některé záběry ze zemí, které neexistují, působí až malebně. Tohle je ortodoxní klášter v Abcházii.

Zdroj:

Shutterstock

Má samozřejmě svou nejvyšší horu, a to Dombaj-Ulgen (4 046 m n. m.) – všude se dočtete, že se tyčí na gruzínsko-ruské hranici. Hlavním městem je Suchumi a oblast má i svoje přírodní krásy – zmínit můžeme jezero Rica (krasovou studnu s nádherně modrou vodou) nebo Kodorskou soutěsku, která se rozkládá v ohromném výškovém rozpětí od 1 300 do 3 984 m n. m.

Chcete-li se do země, kde se to turisty opravdu nehemží, vydat na průzkum, můžete. Údajně se to opravdu dá. Musíte sem ale dojet po souši. Lety, které se tu uskutečňují, nejsou na pravidelné bázi. Jediná myslitelná hranice k překročení je v současnosti ta s Gruzií. 

A někde to zase tak malebné není. Některá místa jsou dokonale opuštěná.

Zdroj:

Karasev Viktor / Shutterstock

TOP 10 Gruzie: velkolepé hlavní město, okouzlující kláštery nebo národní park se značením od Čechů

Jižní Osetie

Další státeček, který vlastně oficiálně neexistuje, se nachází na jižní straně Kavkazu, na severu Gruzie. Je jím Jižní Osetie. Stejně jako Abcházie, i tahle země je prakticky zcela závislá na ruské finanční a hospodářské pomoci. A stejně jako Abcházii, i Jižní Osetii uznává Nikaragua, Venezuela, Nauru a Sýrie. A Rusko, pochopitelně.

V oblasti se mluví osetštinou, což je íránský jazyk (patřící do indoevropské jazykové rodiny), menšina mluví gruzínštinou a zaslechnout se tu dá i ruština – jednak asi 2 % zdejší populace tvoří Rusové a jednak se hodně používá na úřadech. Hlavním městem je Cchinvali a celková rozloha tohohle neuznaného státu je 3 900 kilometrů čtverečních. Žije tu asi 56 000 obyvatel (údaj je z roku 2022). 

Oblast je dost hornatá a spojení s Ruskem, respektive s jeho částí Severní Osetie, probíhá skrze Rokský tunel v horách ve výšce kolem 2 000 m n. m. Se svou délkou 3 730 metrů je nejdelším tunelem v evropské části Ruska. A mimochodem – mýtné, které Jižní Osetie za jeho průjezd vybírá, tvoří podstatnou část jejích celkových příjmů.

V přírodě Jižní Osetie by teoreticky mohlo být pěkně...

Zdroj:

Shutterstock

Právě Rokský tunel je jedinou cestou, kterou se do Jižní Osetie můžete dostat (takže přes Rusko). To už je ale spíš takový detail. Podstatné je, že vás do země musí někdo pozvat – buď zdejší obyvatel, nebo organizace. A pak se ještě do 3 dnů musíte registrovat u imigračních úřadů.

Říkáte si, co se tu asi tak dá dělat? Jednak jsou tu přece hory – turisticky oblíbená je Kelijská vrchovina a pěstuje se tu taky náboženská turistika (byť „pěstování“ je hodně nadsazený výraz) ke starobylým klášterům, kostelům a bazilikám. A ano, opravdu sem občas nějaký ten turista přijede, ale jde především o samotné Rusy. 

Nejdrsnější věznice světa: gruzínské Gldani je místo, kde je bolest normální

Podněstří

A na závěr vzhůru a nadšeně do toho úplně nejchudšího regionu Evropy, v němž opravdu uvěříte na cestování časem, když se sem, mezi moldavsko-ukrajinskou hranici a řeku Dněstr vydáte. Tenhle stát se rozkládá na 3 500 nebo 4 163 kilometrech čtverečních (zdroje se rozcházejí) a vznikl v roce 1990 po občanské válce v Moldávii mezi Rumuny a Rusy.

Státeček, který má asi 400 000 obyvatel, si tu vytvořili Rusové, kteří na území žili. Ona se i dneska většina obyvatel hlásí k ruské národnosti. Kromě nich jsou tady taky početné skupiny Moldavanů a Ukrajinců. Proto se v zemi mluví rusky, moldavsky a ukrajinsky, ale na úřadech a v médiích se setkáte nejčastěji s prvním zmíněným jazykem. Hlavním městem je Tiraspol.

Lenin žije, Lenin bude žít... V Podněstří (konkrétně v Tiraspolu) nejspíš opravdu ano.

Zdroj:

Matyas Rehak / Shutterstock

Země je (jak jinak) ekonomicky závislá na Rusku. Jako svrchovaný a oficiální stát ho uznává jen Abcházie, Jižní Osetie a Republika Arcach (která už ale doopravdy neexistuje, zanikla k 1. 1. 2024).  

Je libo turistiku a poznávání Podněstří? Pokud chcete zažít „tak trochu Sovětský svaz“ a jeho atmosféru, pak by se vám tady opravdu mohlo líbit. Typická sovětská architektura a monumentální památníky vás určitě dostanou, a když zatoužíte po klidu a autenticitě jiného ražení, můžete se vydat do vesniček podél řeky Dněstr.

Od takového výletu nás všechny ale ministerstvo zahraničí varuje, nemusí tady být úplně bezpečno a naopak tu může být dost nepřevídatelno. Za vstup tady od vás můžou chtít zaplatit poplatek, ale taky se sem nemusíte vůbec dostat (z různých důvodů). V současnosti se sem dá dopravit jedině přes Rumunsko a Moldávii (tranzit přes Ukrajinu není možný).

Turisticky přitažlivým místem může být pevnost Bender ze 16. století.

Zdroj:

Shutterstock

Ve druhém největším klášteře v Gruzii šlapou. Víno

Použité zdroje:

• youtube.com/watch?v=p_NA-ZwLQJ4
• travelbible.cz/abchazie/?srsltid=AfmBOopiZR2CpFL0tQLnmQbtKmK8hnjsY3yLcwwgwLGCBt1N69f97Oao
• cs.wikipedia.org/wiki/Abcházie
• lideazeme.cz/clanek/lideazeme-cz-zeme-asie/103912/traskavy-kavkaz-jizni-osetie-bile-misto-na-mape.html
• lideazeme.cz/clanek/lideazeme-cz-zeme-asie/97202/pohadkove-jezero-rica-aneb-vyprava-za-modrou-perlou-abchazie.html
• cs.wikipedia.org/wiki/Soutěska_Kodori
• routeyou.com/en-ge/location/view/51505234
• cs.wikipedia.org/wiki/Jižní_Osetie
• bbc.com/news/world-europe-18269210
• en.wikipedia.org/wiki/Tourism_in_South_Ossetia  
• mzv.gov.cz/chisinau/cz/informace_pro_cesty_a_pobyt_konzularni/cestujeme_do_moldavska/cestovani_do_podnestri.html