To vás prostě nemůže nenapadnout, když jdete kolem. Není divu, že nejvýraznější rys se dostal do oficiálního názvu přírodní zajímavosti. Dnes pro vás máme Ďáblovu prdel.
Byla jednou jedna vesnice v Norsku, poblíž Jotunheimenu. Jmenovala se Vang. Ve 2. polovině 12. století v ní vznikl nádherný dřevěný, typicky skandinávský vikinský kostel. Uplynulo jen pár staletí a místním se zachtělo kostela kamenného.
Mnozí o ní hovoří jako o osmém divu světa. Jiní ji neřeknou jinak, než nejkrásnější poušť světa. O čem je řeč? O namibijské poušti Sossusvlei. Co je na ní tak úžasného?
Nebýt bavorského Řezna nestával by v Praze Juditin most, Karlův most by nejspíš vypadal jinak a politické dějiny spjaté s křesťanstvím by v raném českém státě měly úplně jinou podobu.
Za zlatavými písečnými dunami nemusíte jenom do Afriky. Podobný přírodní úkaz, v kombinaci se zalesněným územím a malebnými plážemi, najdete mezi Litvou a Ruskem.
Na začátku 19. století přišla Cartagena o třetinu obyvatel v boji za nezávislost Kolumbie, v polovině téhož století další třetinu pozabíjela epidemie cholery, k tomu všemu výpady pirátů.
Tíseň z 200 metrové hloubky, suchý vzduch prosycený solí, riziko úniku nebezpečných, ba dokonce smrtelných plynů, vyprahlé hrdlo a očekávání, že vás každou chvíli zavalí kus pestrobarevné stěny, pokryté psychedelickými přírodními obrazci.