Hrad co vlastně hradem vždycky nebýval

Jednou ze známějších zajímavostí je třeba to, že Pražský hrad nebýval vždy hradem, nýbrž středověkým hradištěm. Některé zdroje dokonce tvrdí, že ostrožna (místo k budoucí výstavbě hradiště) Pražského hradu byla obývána už v době neolitu. Hradiště, které bylo na tomto místě vybudováno, začalo dostávat reálné obrysy hradu až v roce 1135. Nemalou měrou k tomu přispěl kníže Soběslav I.

První tulipány v Evropě a rovnou na Pražském hradě

Součástí Pražského hradu je několik překrásných zahrad. Asi každý bude znát Jelení příkop, Královskou zahradu nebo zahradu Rajskou. V Královské zahradě se pravidelně pořádají nejrůznější výstavy a kulturní akce, které doprovází statisíce rozkvetlých květů. Mezi nimi se objevují i barevné tulipány. Na téhle informaci by asi nebylo nic tak zajímavého, pokud by to nebyl právě Pražský hrad, kde se tyto květy objevily vůbec jako první v Evropě. Nechal je tady zasadit Ferdinand I. Habsburský někdy okolo roku 1534. V druhé polovině 16. století tak v Evropě poprvé vykvetly tulipány, které se až v 17. století dostaly do Holandska, které je dodnes mylně považováno za jejich domov.

Nejnavštěvovanější hrad Česka ročně navštíví několik milionů turistů z celého světa.

Zdroj:

Bigstock.com

Rekordman mnoha tváří

Svými rozměry – 570 metrů délky a 130 metrů šířky – je Pražský hrad zapsán v Guinessově knize rekordů jako největší hradní komplex na světě. Kromě toho si vysloužil taky zápis do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Komplex se rozkládá na ploše téměř 70 000 m² a ročně jím projde skoro šest miliónů lidí, z nichž zhruba milión a půl zavítá do jeho nitra. Asi nikoho nepřekvapí, že nejpočetnější skupinou návštěvníků jsou cizinci. Ročně se návštěvnost zvyšuje zhruba o deset procent, a pokud bychom ji srovnali s průměrnou návštěvností třeba v třeba v 70. letech, pak zjistíme, že ta současná je asi pětkrát vyšší.

Vždycky víte, jestli je prezident „doma“

Jedním ze státních symbolů je i standarta (vlajka) prezidenta. Současná standarta vlaje na Pražském hradě od roku 1993. Vlajka je čtvercová, po obvodu s plaménky a uprostřed s velkým státním znakem. Najdeme na ní i stuhu s tradičním heslem „Pravda vítězí“ a lipové ratolesti. Pokud zavítáte na Pražský hrad, pravděpodobně vlajku uvidíte vlát. Co to značí? Když je hlava státu v republice, tak nad Pražským hradem standarta vlaje. Jakmile prezident republiku opouští, tak se standarta snímá.

Pražský hrad je jednou z nejvýznamnějších tuzemských památek.

Zdroj:

Bigstock.com

Na Hradě jsou tři prezidentské byty

O Pražském hradu se říká, že je takovým malým státem ve státě. Najdete tady totiž prakticky všechno - hasičskou stanici, včelín, zahrady nebo skleníky, kde se pěstují vzácné orchideje. Mají tu i vlastní vodovod, rozpočet, archiv, archeology nebo památkáře, kteří chrání místní památky. Jednou z nejčastějších otázek turistů ze zahraničí i Česka je ale to, kde vlastně prezident bydlí. Možná vás zarazí, že na Hradě jsou celkem tři prezidentské byty. Ten původně pro T. G. Masaryka vybudoval hradní architekt Josip Plečnik přímo ve druhém patře Nového královského paláce, ve styku jižního a středního křídla. Další prezidentskou rezidenci najdeme v jihozápadní části Královské zahrady Pražského hradu. Posledním bytem je pak Lumbeho vila v severozápadní části areálu Hradu.

Tajemný podzemní tunel

Součástí Pražského hradu je i podzemní tunel, který spojuje druhé a třetí nádvoří a je tak součástí prezidentské kanceláře. Důvod k jeho vybudování je vcelku jasný. Jednoduše bylo třeba zabránit tomu, aby hlava státu nebyla při přesunech po Hradě vystavena náporu veřejnosti. Zajímavé také je, že tunel používá i současný prezident. Nejenom samotný tunel, ale také celé hradní podzemí je nesmírně zajímavé a dodnes je prozkoumaná jen jeho malá část. Nachází se tady prý i Netopýří sál – tajné sklepení, kde údajně plane věčný oheň.

Pražský hrad je díky svým rozměrům zapsán v Guinessově knize rekordů.

Zdroj:

Bigstock.com

Salónky ze zlata i jako ve Zmijozelu

Pražský hrad můžete obdivovat nejen zvenku, ale i zevnitř. Navštívit můžete třeba Habsburský salon, který vypadá přesně tak, jak ho znala císařovna Marie Terezie. Dvakrát ročně můžete zamířit i do Trůnního sálu, kde objevíte rozměrný koberec, který má na délku deset a na šířku pět metrů a je jednou ze tří kopií perského originálu z 16. století. Existují ale i místnosti a salónky, kam se běžný smrtelník nemá šanci dostat. Příkladem budiž třeba Zelený salon, který nechal vybudovat T. G. Masaryk. Jak už název salonu napovídá, zelené je tu kde co – od závěsů, přes koberce, až po nábytek. Prohlédnout si místnost na vlastní oči mohou jen ti, kteří míří do Kanceláře prezidenta republiky. To samé platí také pro Zlatý salonek, jehož stěny pokrývá plátkové zlato. Celý pokoj se navíc musel pozlatit hned dvakrát, protože první vrstvu dělníci potřeli špatným lakem a zdi tak zezelenaly.