Nejde o žádnou horentní sumu. Například za výstup k magickému Mořskému oku na místě zaplatíte 11 zlotých, což je necelých 60 korun. Pokud si chcete udělat rodinný piknik v Rusinowe Polaně s výhledem na magické štíty a pasoucí se ovce, zaplatíte stejně. Peníze jdou přímo správě parku, která se stará nejen o značení tras, ale také o odklízení odpadků, údržbu toalet i bezpečnost turistů.  

Přesto jsme během našeho výletu slyšeli větu, která dokonale vystihuje typicky český přístup. „Nejsem zvyklý na to, že se za vstup do lesa platí,“ ozvalo se od skupinky krajanů, kteří kroutili hlavou nad tím, že musí platit za něco, co podle nich má být zdarma.

Češi jsou totiž zvyklí, že les je tady hlavně pro ně. Že si tam můžou kdykoli zajít na houby, udělat si piknik, rozdělat oheň (nejlépe bez ohledu na zákaz), nasbírat borůvky nebo si udělat selfie a postnout ho na sociální sítě s nějakým velice „inteligentním“ komentářem. Platit za něco tak samozřejmého? Ani omylem! 

Jízda lanovkou vyjde dospělého klidně i na několik stokorun. Zaplatit pár kaček za vstup do parku je ale některým zatěžko.

Zdroj:

Shutterstock

Polské Tatry a tipy na výlet: Zajeďte si do „Papugarnie“, pokořte impozantní vápencový vrch nebo vyrazte do největší doliny

Odpadky se samy neuklidí. A toiky musí někdo vyvážet

V Tatrách je ale situace maličko odlišná. Když turistickými trasami ročně projdou miliony (často těch svátečních) turistů, je potřeba dbát nejen na jejich bezpečnost, ale také komfort. 

A to něco stojí. Problém je, že typický český turista (čest výjimkám!) za tenhle komfort odmítá platit. Zatímco kupovat každý rok nejnovější iPhone mu nevadí, zaplatit za vstup do národního parku částku, která se rovná jedné kávě, je mu zatěžko.

Vtipné je, že stejný turista, který brblá nad pár zlotými u vstupu do parku, si bez mrknutí oka zaplatí za jízdu koňským povozem nebo za lanovku, která ho vyveze na vrcholek, kde si dá pivo za dvě stovky, aby se mohl vychloubat před kolegy z práce. 

Kontroverzní jízda koňským povozem je oblíbenou alternativou, jak se dostat k horským chatám či vyhlídkám bez větší námahy.

Zdroj:

Shutterstock

Kam vyrazit v Tatrách? Na „Lomničák“ nebo k chatě s prosklenou kadibudkou

Kde bereme tu jistotu, že příroda je tady pro nás zdarma?

Češi jsou přitom už od pradávna národem turistů. Máme turistické značení, které nám závidí celý svět. Máme hustou síť útulen a horských chat. Máme generace lidí, kteří na hory vyráželi jen s chlebem a termoskou čaje. V hlavě některých se ale časem zrodila myšlenka, že příroda je tu jen pro nás a zadarmo.

Takže až příště uslyšíte někoho, kdo u vstupu do národního parku (týká se to třeba i Krkonoš!) zabrblá, že není zvyklý na to, aby platil za vstup do lesa, zkuste mrknout, jestli v ruce nedrží nejnovější iPhone, není oháknutý ve značkovém oblečení za desetitisíce, nemá na nohách nejnovější Airmaxy a v hlavě slámu. 

Pokud je takovému člověku zatěžko zaplatit několik desetikorun, nevypovídá to nic o správě konkrétního parku, ale o jedinci samotném...

Autorský text