V mnoha afrických státech jsou příjmy z turismu podstatnou částí státního rozpočtu a dvojnásob to platí u zemí východní a centrální Afriky, kde národní parky zaujímají často podstatnou část území – například téměř 40 % rozlohy Tanzanie spadá pod některý stupeň ochrany. Podobné je to i v Zambii. Naopak sever Afriky toho nemůže, co se národních parků týče, příliš nabídnout.

Během migrace za vodou a potravou se vydá na cestu více než milion a půl pakoní.

Zdroj: ESO travel

Stěhování národů v NP Serengeti

Název Serengeti znamená v jazyce Masajů „místo, kde jsou pláně nekonečné“. A travnatá savana, která z převážné části nejstarší, největší a nejslavnější tanzanský park Serengeti tvoří, se skutečně rozbíhá až daleko za obzor. Jen tu a tam se v moři vysoké trávy vynoří žulový výstupek nazývaný kopjes, na kterém se vyhřívá některý z afrických predátorů.

Serengeti je cílem milovníků přírody z celého světa, a to díky každoroční migraci pakoňů a zeber. Vědci odhadují, že se v období sucha vydá na pochod za vodou více než 1,5 milionu kusů zvěře. Stádo pak prý může být až 40 km dlouhé. Toho využívají nejen turisté, ale i predátoři, kteří se sem stahují za potravou a nejslabší jedince neúprosně loví.

V roce 1978 dokonce proběhlo v parku sčítání všech savců. Výsledná čísla byla fascinující – na ploše zhruba 15000 km čtverečních žilo 1,5 mil pakoňů, 9000 žiraf, 5000 slonů, 3000 lvů a statisíce dalších zvířat. Dnes jsou i přes veškerou snahu ochránců tato čísla nižší, protože pytláctví je problém, se kterým se Afrika stále neúspěšně pere.

V období dešťů je africká savana plná zeleně.

Zdroj: ESO travel

NP Ngorongoro – Noemova archa Afriky

Původně bylo součástí NP Serengeti i vulkanické území Ngorongoro. Původní masajské obyvatelstvo se ale bouřilo proti různým zákazům, které z přidruženosti k rozsáhlému národního parku vyplývaly, a tak se kráter Ngorongoro a jeho nejbližší okolí staly v roce 1959 samostatným národním parkem.

20 kilometrů široký kráter se stěnami, které ční do výšky 600 metrů nad okolní krajinu, je výkladní skříní africké přírody. Na ploše zhruba 300 km čtverečních žije podle odhadů přírodovědců asi 30000 kusů zvěře. A zastoupeny jsou skutečně všechny druhy, které můžete ve východní Africe potkat.

Africké savany je možné si prohlédnout i z paluby vyhlídkového letadla.

Zdroj: ESO travel

Za horskými gorilami do NP Bwindi

Nedaleko hranic s Kongem na jihu pohoří Virunga existuje jeden z posledních ostrůvků, na kterém přežívají extrémně ohrožené horské gorily – jde o území NP Bwindi. Na území tohoto parku žije zhruba polovina světové populace – podle posledních odhadů by to mělo být něco málo přes 300 jedinců.

Horské gorily nechová žádná zoologická zahrada na světě a možnost spatřit je na vlastní oči nabízí právě jen NP Bwindi. Unikátní zážitek je ale kompenzován poměrně vysokou cenou (za vstup do parku se platí 150 dolarů) a náročnou celodenní túrou horským deštným lesem s nejistým výsledkem. Výpravy jsou možné jen s ozbrojeným průvodcem, který má za úkol chránit nejen turisty před gorilami, ale i gorily před turisty.

Horské gorily jsou na pokraji vyhynutí.

Zdroj: ESO travel

Ne vždy se podaří skupinu goril objevit, pokud se to ale podaří, mohou návštěvníci pozorovat tlupu čítající obvykle 2 až 35 členů z bezprostřední blízkosti 3-5 metrů celých šedesát minut. Pak průvodce zavelí a všichni se vrací zpět do tábora. Setkání je navíc možné jen s tzv. habitualizovanou tlupou – tedy se skupinou, která je navyklá na přítomnost člověka. Gorily jsou sice výhradní býložravci, ale 200 kilogramů vážící vůdčí samec má ohromnou sílu, kterou by mohl v případě, že by se cítil ohrožený, využít v neprospěch turisty.

NP Etosha a suvenýr z vesmíru

NP Etosha na severu Namibie je jedním z největších parků v celé Africe a zároveň jediné chráněné africké území, které je kompletně oplocené. Ještě před dvěma miliony let zde bylo ohromné slané jezero, to ale vlivem klimatických změn vyschlo a jedinou památkou na něj je tak 125 km dlouhá a 75 km široká pánev, která je srdcem celého parku.

NP Etosha vznikl už v roce 1907 a řadí se tak k nejstarším chráněným územím na naší planetě. Turistům navíc nabízí ohromnou druhovou pestrost – po travnaté savaně se podle posledního sčítání prohání například 250 lvů, 2000 slonů a 2500 žiraf.

V NP Etosha není kvůli přítomnosti predátorů dovoleno vystupovat při porhlídce parku z auta.

Zdroj: ESO travel

Dalším epicentrem turistického zájmu je meteorit Hoba - největší dosud nalezený meteorit na naší planetě. Jeho váha je úctyhodných 60 tun a není pochyb o tom, že když před 80000 let dopadl na zemský povrch, tak to byla skutečná rána. Objevil ho náhodou místní sedlák, když při orání svého políčka zaslechl netypický kovový zvuk. Z pole se tak rázem stalo vyhledávané turistické místo a ze sedláka boháč – alespoň na africké poměry.