• Jak vypadá každodenní rutina při těžbě kobaltu?
• Smrt číhá, občas jen mrzačí. Ani žaloba gigantů nepomohla
• Organizované skupiny žijí z obchodu s dětmi
• Když se rozšiřuje důl, je třeba vypálit osadu a zbít vesničany
• Některým dětem svitla naděje. A jiným nesvitne nikdy

Bez kobaltu by to v moderním světě moc nešlo. Je totiž nezbytný pro výrobu lithium-iontových baterií a ty máme dneska skoro všude – od elektronických cigaret přes telefony, tablety a počítače až po elektromobily. 

Kongo má trochu štěstí, že má takové zásoby, ale jen teoreticky. Na jeho HDP se to nijak extra nepodepisuje a mezi nejchudšími zeměmi světa je smutnou stálicí. Co se těžby kobaltu týče, mezi lety 2010 a 2023 vzrostla poptávka o 300 % a očekává se, že sháňka po něm se bude ještě zvyšovat. Skromný odhad říká, že do roku 2030 dokonce o 400 % oproti roku 2024. To hlavně proto, že by po světě mělo jezdit čím dál tím víc elektromobilů. 

Z Konga vychází asi 70 % světové produkce kobaltu, ale zajímavé je i to, že zdejší společnosti vlastní hlavně čínští investoři a 90 % kobaltu vytěženého v Kongu standardně putuje do Číny.

Potud by to se získáváním tohohle stříbřitě modrého kovu snad bylo v pohodě, ale… Ono je vykoupeno něčím, co si spousta z nás neumí představit, a hlavně nejspíš ani nechce.

Krásně lesknoucí se zázrak, který si bere na starost dlouhou životnost baterií, jež máte třeba zrovna i vy ve svém telefonu (bez něhož si samozřejmě neumíte představit vlastní existenci), totiž v naprosto nelidských podmínkách a za směšnou denní odměnu těží i malé děti, které byste radši viděli na barevném a udržovaném dětském hřišti než v tomhle prostředí.

Peruánské peklo na vlastní kůži. La Rinconada bere dech řídkým vzduchem, zápachem i lidským zmarem

Jak vypadá každodenní rutina při těžbě kobaltu?

Představte si, že se ráno probudíte v omšelé chatrči ve městě Kolwezi. Je jedno, jestli se vidíte dospělé, nebo jako děti. Ale pokud jako děti, nepředstavujte si sami sebe tak, jak se znáte z fotek – dost možná šťastné, rozesmáté a syté. Jste děti unavené, strhané a odevzdané osudu. Těžkému. 

S trochou štěstí si dáte nuznou snídani a odcházíte na svou 12 hodin dlouhou směnu do kobaltové dolu, kde vás čeká (pro zhýčkaného Evropana) nepředstavitelná dřina, váš život tady nemá žádnou cenu, takže na vaše bezpečí a zdraví se tu nedbá. Ochranné pomůcky? Ale jděte… 

Za takhle strávených 6 dní v týdnu se můžete těšit na „parádní“ odměnu pohybující se kolem 1,5 USD za den. A jako dítě to neděláte proto, abyste si mohli koupit něco, co vám udělá radost. Děláte to proto, abyste pomohli rodině, aby její členové – včetně vás – netrpěli hlady. 

Oholené, obnažené, ponížené! Ponižující zkoušce panenství na placatém kameni přihlíží celá vesnice

Po 12 úmorných hodinách, během nichž jste se možná posilnili kouskem chleba, se šouráte domů, a když je lepší den, něco sníte a jdete spát. Protože další den vás to čeká znovu. A pak znovu a znovu. A co je ještě horší? Vaše směny můžou trvat klidně i 24 hodin – ráno přijdete, ráno odcházíte.

Když ke všemu musíte jít kopat nový tunel, čeká vás totální peklo. Žádné podpěry, žádné větrací šachty. Že trpí vaše dýchací soustava, to je nasnadě, ale spíš se někde něco uvolní a s vámi bude během chvilky amen.

Jímá nás hrůza, když k tomu víme, že i dětem se tu dává napít silného alkoholu – na povzbuzení, aby byly výkonnější. 

Elektronika ve světe je z velké části poháněná bateriemi, které vznikly díky kobaltu vytěženému v Kongu. I malými dětmi.

Zdroj:

Shutterstock

Smrt číhá, občas jen mrzačí. Ani žaloba gigantů nepomohla

V šílených pracovních podmínkách, kde i malé děti tahají těžké pytle plné rudy, není nouze o nejrůznější nehody, pochopitelně u všech věkových kategorií. Když zrovna nikdo nepřijde o život, dost možná se stane úraz, po kterém zbyde doživotní zmrzačení (protože o nějakém ošetření, jak ho známe, nemůže být řeč).

Ojedinělé nejsou ztráty končetin ani případy ochrnutí. A jestli se o nich někde mluví, pak snad jedině doma. I když… V roce 2019 se rodiče 14 dětí, které v dolech zemřely nebo přišly k trvalým následkům, odhodlali k podání žaloby přes americkou neziskovku International Rights Advocates. 

Jenže z toho nic nebylo. V roce 2021 smetl federální soudce žalobu ze stolu, protože podle něj mezi žalovanými giganty (Apple, Tesla, Dell a Microsoft) a zraněnými nebo mrtvými dětmi nebyla zjevná příčinná souvislost. V roce 2024 odvolací soud sice rozhodl, že žalující strana má nárok na odškodnění, ale zároveň potvrdil zamítnutí žaloby, protože nesplňovala všechno, co by měla.

Kromě toho, že se v dolech dá snadno přijít o části těla, hrozí i další potíže. Těžba kobaltu a vůbec dlouhodobé pobývání v takovém prostředí poškozuje plíce, samotnou pokožku, pochopitelně se tu snáz rozvíjí rakovinné bujení. 

Dětské sňatky jsou legální ve stovce zemí! Rodiny provdávají devítileté holčičky, které považují za přítěž a chtějí se jich rychle zbavit

Organizované skupiny žijí z obchodu s dětmi

Odrazme se od teorie, že čím víc lidí do dolu pošlete, tím víc peněz to znamená při jejich návratu z práce. A tak se docela vyplatí unášet bezbranné děti, dovléct je do oblasti, kde se těží, tam je držet a vykořisťovat je. Ocitají se tak bez rodičů někde, kde to neznají, klidně stovky kilometrů od domova. A takové únosy provází i ledajaké násilí.

Když se rozšiřuje důl, je třeba vypálit osadu a zbít vesničany

Hrůza kolem kobaltu jednoduše nebere konce. V roce 2015 se společnost Chemaf, která má na starost těžební projekt Mutoshi u města Kolwezi, rozhodla, že důl rozšíří, aby na světlo světa přicházel nový a nový kobalt.

Bylo ale potřeba „něco udělat“ s vesnicí Mukumbi, která realizaci plánu dost zásadním způsobem překážela. Zdejší náčelník a další obyvatelé vesnice se vojenským jednotkám, které to sem „přijely vyřídit“, postavili a zle za to zaplatili – vojáci vesničany surově zbili a vypalovali jejich domy. Nechybělo znásilnění. Dvouletá dívenka skončila těžce popálená, protože pod ní vzplála matrace, na které spala. 

V roce 2016 pak byla vesnice dokonale zničena – k zemi šlo 400 budov včetně kostela, školy i zdravotnického zařízení. Po protestech se v roce 2019 společnost Chemaf rozhodla, že obyvatele Mukumbi odškodní. Ale tušíte správně – odškodnění bychom nazvali až směšným, kdyby to nebylo tak smutné.

Nejdřív dívku vykrmí, pak ji nahou donutí producírovat se po náměstí. To, jestli je panna, kontrolují zkušenější

Některým dětem svitla naděje. A jiným nesvitne nikdy

V Kongu se povedlo (když už nic jiného, tak aspoň) zavést bezplatné vzdělávání. Děti tedy můžou od roku 2019 chodit do školy zdarma a učit se, což může být odrazový můstek k lepšímu životu aspoň pro některé z nich. To je skvělá zpráva.

Jenže na druhou stranu – dítko, které sedí ve škole, nepracuje v dole. A ten plus mínus jeden dolar za den pak v rodině mnohdy dost chybí. A tak se nejedna matka každý den rozhoduje, jestli pošle svoje děti do školy, nebo bude doma aspoň něco k snědku…

Použité zdroje:

• euro.cz/clanky/kobalt-tezba-cena-burza-kongo-1383997
• centrumlidskaprava.cz/blog/tezba-kobaltu-jak-vysoka-je-jeji-cena-kdo-za-ni-plati
• idnes.cz/ekonomika/zahranicni/tesla-apple-microsoft-dell-google-tezba-kobaltu-deti-kongo-zaloba.A191217_135135_eko-zahranicni_fih
• amnesty.cz/zprava/2811/drk-detska-prace-za-chytrymi-telefony-a-bateriemi-do-elektromobil
• amnesty.cz/zprava/5817/kongo-tisice-lidi-vysidleny-kvuli-tezbe-kobaltu-a-medi
• npr.org/sections/goatsandsoda/2023/02/01/1152893248/red-cobalt-congo-drc-mining-siddharth-kara