Kamčatka je zemí ohně a ledu. Abyste se sem dostali, musíte jen z hlavního ruského města Moskvy překonat celkem osm časových pásem. O nedotčenosti tohoto místa svědčí také fakt, že hlavní město kamčatského regionu – Petropavlovsk je druhým největším izolovaným městem na světě.
Poloostrov není s Ruskem propojen žádnou pozemní cestou. Vede sem jen jediná trasa – vzduchem. Pokud se na Kamčatku vydáte, můžete se považovat za zkušeného objevitele. Kamčatka byla totiž až do roku 1990 turistům a cestovatelům zcela zapovězena. Cestovat po ní mohli jen obyvatele kamčatského regionu. Tomu je nyní konec a její krásy se tak nyní otevřely širému světu.
Jestliže vás neodradí drsná příroda a neméně kruté počasí, vydejte se na průzkum jedné z přírodních rarit – ledové jeskyně, která hraje všemi barvami. Najdete ji nedaleko sopky Mutnovskij, zhruba 72 kilometrů od Petropavlovska-Kamčatského, hlavního města kamčatského regionu.
Jeskyně je unikátní nejen svými pestrobarevnými kombinacemi na stropě a okolních stěnách, které začínají bílou, přecházejí ve světle modrou, zelenou a končí až ve žluté či temně rudě. Její kouzlo spočívá také v netradičním tvaru.
Za vším ale hledejte obyčejnou hříčku přírody. Unikátní tvary jeskyně vznikají silnými sněhovými vánicemi, při kterých je sníh stlačen a mění se na led. Uvnitř jeskyně tak vznikají zajímavé prohloubeniny a její ledové srdce se mění na netradiční uměleckou galerii.
Tloušťka stropu navíc není v žádném místě jeskyně totožná. A různé tloušťky navátého sněhu a ledu mají za následek různě zbarvené odstíny. Čím je led tenčí, tím více slunečních paprsků do jeskyně pronikne a dodá ji okouzlující smaragdovou barvu.
Jeskyně je součástí kamčatského ledovce. Aby však ledová dutina vznikla, bylo potřeba jí nechat čas. Spoustu času. Do ledovce obří jeskyni vyhloubila zdejší podzemní řeka, kterou nedaleký vulkán Mutnovskij ohříval.