Baví vás cestopisy? Pokud vás láká objevování kouzla Spojených států a Jižní Ameriky, obě knihy Od Atlantiku k Pacifiku vás na to poctivě připraví.
Co předchází výpravě přes osm států USA a později i napříč Jižní Amerikou? Co by vás nemělo překvapit, když se na takovou cestu vydáte? O tom a o spoustě dalších aspektů cestování na vlastní pěst za velkou louží úžasně čtivě vypráví Jiří Pokorný, který obě tato dobrodružství absolvoval a na jejich konci byl bohatší o ohromné množství zážitků a poznání.
Aby to nevyšlo naprázdno, to nejdůležitější zdokumentoval ve svých knihách Od Atlantiku k Pacifiku a Podruhé od Atlantiku k Pacifiku, a to jak pomocí textů, tak také krásných autentických fotografií. Pro milovníky cestopisů je to must-have záležitost, stejně jako pro každého jiného nadšeného cestovatele. Možná tip na dárek (nejen) k Vánocům?
Doporučení redakce: Proč právě tyto knihy? Jsou nesmírně osvěžující! Autor v nich kombinuje vlastní zážitky a zkušenosti s fakty, jako jsou informace o státech, jejich bizarní zákony a další zajímavosti. Žádná nuda!
Jiří, co bylo impulsem pro vaše velké putování po Spojených státech, které jste popsal ve své knize Od Atlantiku k Pacifiku?
Bezprostředním impulsem pro tuto cestu bylo zjištění, že nemám onkologické onemocnění, a také to, že má dosavadní životní preference zážitků nad hmotnými věcmi je správná.
Je zajímavé, kolika profesemi jste v životě prošel, jak rozmanitý jste měl život ještě před svou cestou do Států. Ovlivnila právě tahle rozmanitost nějak to, jak jste celou cestu vnímal nebo jak jste se vyrovnával s nepříznivými situacemi?
Co se týká profesí: Táta říkával, že existují jen dva druhy lidí. Ti první umí takřka všechno a ti druzí takřka nic. Nechám na čtenáři, ať se zamyslí, kterých potkává v životě víc.
Nepříznivým situacím dokážete čelit nejlépe vírou v sebe sama, že je určitě zvládnete.
V knize Od Atlantiku k Pacifiku jste vylíčil 53 dní dlouhou pouť po jihu USA skrze 8 států. Celou jste ji absolvoval na vlastní pěst. Komu byste takovou cestu doporučil (a koho myslíte, že by proto mohl váš cestopis inspirovat, ba dokonce nadchnout)?
Cestovat sám po USA bych nedoporučil nikomu z ekonomických důvodů. V podstatě to nejde jinak než osobním automobilem a více osob se tedy může podělit o náklady na jeho pronájem. Také ceny ubytování jsou převážně za pokoj, často s minimálním navýšením podle toho, kolik osob ho bude užívat.
Naopak inspirovat ba dokonce nadchnout může úplně každého, kdo má jen trochu zájem o cestování. Tato kniha je totiž plná informací, tipů, užitečných rad a postřehů, které se hodí úplně všem.
Čtenáři se obvykle vyžívají ve „wow momentech“ nebo naopak v těch nejprekérnějších chvilkách. Kde jste tyhle dva extrémy zažil a jak jste se z nepříjemných situací dostal?
Nejvíce „wow momentů“ jsem při své cestě napříč jihem USA zažil v Texasu, protože být milý a ochotný je základním rysem povahy každého správného Texasana. Paradoxně jsem měl v Texasu i zážitek nejhorší, když jsem večer na Štědrý den zjistil, že zamluvené ubytování neexistuje.
Vaše druhá kniha se jmenuje Podruhé od Atlantiku k Pacifiku a svým osobitým stylem v ní popisujete vlastní putování po 7 zemích Jižní Ameriky. Proč jste se vydal právě tam? Byl to okamžitý záměr, nebo spíš náhoda?
Náhoda to nebyla, a proč zrovna Jižní Amerika, podrobně vysvětluji v úvodu této knihy. Neprozrazujme to tedy čtenáři předem, ať nepřijde o překvapení…
Je cestování po Jižní Americe něčím specifické? Na co by tam člověk neměl spoléhat a na co by se měl připravit (čemu se nevyhne, i kdyby chtěl)?
Po Jižní Americe se jezdí autobusy, jejichž stav odráží ekonomickou úroveň daného státu, a jízdní řády bývají spíše orientační. Běžný je způsob přepravy colectivo, kdy se cestuje snad všemi druhy dopravních prostředků a vyjíždí se, jakmile jsou všechna jeho sedadla obsazená.
V Jižní Americe je třeba myslet na to, že mnoho lidí vás chce okrást. Buď přímo, že vám vezmou kreditní kartu, telefon, peníze, nebo nepřímo, že vám prodají například nejdražší a největší pizzu v restauraci. Samostatnou kapitolou jsou pak řidiči taxislužby.
Přiblížíte nám prosím aspoň krátce highlighty téhle cesty, které v knize popisujete?
Jižní Amerika je stejný kontinent, ale úplně jiný svět. Vše je tam (oproti té Severní) takové syrovější, divočejší, highlightů cesty bylo mnoho – úžasné přírodní scenérie, jako jsou vodopády Iguacu či jezero Titicaca. Fascinující jsou i pulzující velkoměsta, namátkou Rio de Janeiro, Santiago de Chile či La Paz. Pro mě bylo nejsilnějším zážitkem setkávání s místními lidmi.
Kdybychom chtěli obě vaše knihy z cest srovnat, co bychom rozhodně měli zmínit?
Od Atlantiku k Pacifiku je klasický cestopis, je v něm více fotografií a čtenáře poučí povzbudí, rozesměje a jen občas dojme.
Kniha Podruhé od Atlantiku k Pacifiku působí na první pohled také jako klasický cestopis, ale ve skutečnosti je to mnohem víc – osobní deník člověka, který se rozhodl znovu vydat na dlouhou cestu a nechat se vést dobrodružstvím. Nejde jen o cestu přes kontinent, ale i o cestu k sobě samému. Obě knihy pak připomínají, že odvaha, vytrvalost, optimismus a víra v dobré lidi jsou to, co nás dovede nejdál.
A na závěr – proč by měli čtenáři Cestovinek vzít vaše knihy do ruky a začíst se nebo je podobně laděným blízkým darovat?
Moje knihy udělají svým obsahem a provedením radost každému, a to nejen pod vánočním stromečkem. Jsou bez pravopisných chyb a jejich grafické zpracování je precizní. No a snad ještě pořád platí, že kniha je nejlepším dárkem.
Nalákali jsme vás? K získání knih Od Atlantiku k Pacifiku (o cestě po USA) a Podruhé od Atlantiku k Pacifiku (o putování napříč Jižní Amerikou) stačí pár kliknutí na webu samnaceste.cz. Doma je budete mít bleskově a věřte nám – jen tak se od nich neodtrhnete!