levády úvodní
Když poletíte na Madeiru, rozhodně se musíte projít podél levád. Ostrov věčného jara je jimi protkaný a každý takový výlet nabízí úchvatná panoramata.
S „opravdovými“ levádami se sice setkáte jen na Madeiře, ale pokud už jste něco nacestovali, jistě jste více či méně podobné odtokové kanály spatřili i jinde. Mohlo se vám zadařit třeba v Tyrolsku, kde se dají podnikat túry podél tzv. waalwege (odtokové kanály ze 13. století) nebo podél tzv. bisses ve Švýcarsku.
Na Kanárských ostrovech se projdete podél tzv. acequias a na Azorských ostrovech, konkrétně na ostrově Faial, narazíte na vodní kanál, podél něhož vede část turistické trasy PR3 FAI – Trilho da Levada.
Když už víme, kde se dají levády najít, bylo by asi fajn udělat si jasno v tom, co vůbec levády jsou. Jde o zavlažovací kanály, které mají svá specifika – bývají mělké, úzké (zpravidla 20–100 centimetrů), mírně se svažují (aby jimi mohla stékat voda) a nenajdete na nich vodopády. Když je třeba překonat větší výškový rozdíl, jsou na místě schody a voda plynule teče po nich.
Madeirské levády mají svůj původ už v 15. století, kdy si osadníci z Portugalska všimli, že jih ostrova má příjemné subtropické klima, ale je suchý, takže se tu jen těžko povede zemědělcům, zato na severu prší opravdu hodně často, ne-li denně. V horách o vodu taky nebyla nouze.
Logicky z toho vyplynulo, že vodu ze severu je potřeba systematicky dostávat na jih. Obyvatelé tedy začali budovat kanály (v nadmořské výšce 900–1 500 m) a rozdělovat vodu. Už v 60. letech 15. století byli na Madeiře dva úředníci, kteří na tohle rozdělování dohlíželi.
Postupem času vznikl systém, kdy každá vesnice měla přesně určený den a čas, kdy se jim zdvihlo stavidlo a voda k nim proudila. Pomocí hlavních a menších stavidel se dostávala přesně tam, kam měla.
Nepřehlédnutelnou součástí levád jsou tunely (v celkové délce asi 40 kilometrů). Ten nejdelší měří 5,5 kilometru, ale úplně stačí projít se nějakým kratším – i to je zážitek.
Náš tip: Pokud se na procházku nebo túru podél levády chystáte, mějte s sebou čelovku nebo jinou svítilnu (mobil vám moc nepomůže). V tunelech je opravdu tma tmoucí.
Možná už vás napadlo, jak dlouhá je vlastně taková síť levád na Madeiře. Zdroje se úplně neshodují, ale odhaduje se, že jde celkem o 2 400 kilometrů, přičemž je asi 100 levád hlavních a 110 levád vedlejších. Při započtení veškerých, i těch nejnepatrnějších „odboček“ se údajně můžeme dostat až na 5 000 kilometrů (pro představu – to jsou asi dvě třetiny cesty z Prahy do Pekingu, vzdušnou čarou).
Nejdelší levádou je podle všeho Levada dos Tornos, která má měřit 106 kilometrů (ale některé zdroje uvádějí jen necelých 50 kilometrů – zřejmě podle (ne)započítání „odboček“).
Podél levád musely být kvůli průběžné údržbě vybudované aspoň úzké chodníčky nebo pěšinky. Postupem času se z nich staly i turistické trasy, které si turisti oblíbili hlavně proto, že jinak je vnitrozemí ostrova všeobecně celkem strmé až nepřístupné. Přitom chůzí podél levády se můžete dostat do nádherných údolí, která by byla škoda nevidět.
Některé levády jsou jako trasy pro pěší i značené a mají svoje číslo, případně přímo u nich najdete směrovky (abyste se dlouze nevydali k opačnému konci).
Použité zdroje: