Butyrka je impozantní středověká budova z červených cihel nacházející se na severu Moskvy. Pevnost, která byla postavena za Kateřiny Veliké, už od 18. století zadržuje ty nejslavnější ruské politické vězně. 

Hitlerův synovec nebo zakladatel tajné policie

Krátce v něm byl i vůdce rolnické vzpoury Emeljan Pugačev, než mu při veřejné popravě v centru Moskvy sťali hlavu a rozčtvrtili jeho tělo. Cely obývali i bolševici, včetně ruského revolucionáře a sovětského politika Felixe Dzeržinského, který byl zakladatelem obávané Čeky, první z několika tajných policií v Sovětském svazu a faktické předchůdkyně sovětské tajné služby KGB.

Seděl v ní údajně i synovec Adolfa Hitlera, Heinrich, který dokonce v Byturce zemřel. Mezi další významné vězně patřili spisovatelé Alexandr Solženicyn nebo Varlam Shalamov. 

Věznice se zaplnila vězni hlavně za období Stalinových čistek. „Otevřenými okny naší cely se najednou ozvalo množství výkřiků a sténání mučených lidských bytostí,“ popisovala své vzpomínky spisovatelka Evgenia Ginzburgová, která byla uvězněna v Butyrce v roce 1937, když čistky vrcholily.

Kontroverzní smrt

Věznice má ale na svém kontě víc kontroverzí než jenom seznam známých vězňů. Na titulní stránky světových novin se dostala v roce 2009 kvůli smrti právníka Sergeje Magnitského, který odhalil velký daňový podvod spáchaný ruskými úředníky. Ten byl údajně držen v otřesných podmínkách a opakované mu měla být odpírána lékařská péče, a to i přesto, že ve věznici dostal zánět slinivky břišní a trpěl taky na žlučové kameny. Kvůli jeho kontroverznímu úmrtí musely ve věznici započít značné změny. Viditelné zlepšení údajně proběhlo u zdravotnického oddělení, jeden z největších problémů ale přetrval. Nebezpečná přeplněnost.

Epidemie a přeplněnost

Cela pro 10 osob musí v ruské věznici v Tverském okrese pojímat 100 vězňů. Už jen to naznačuje, jak velký problém tu s přeplněností je. Kvůli tomu se pak v budově šíří nemoci, jako je tuberkulóza nebo AIDS. Vězni jsou navíc k soudu přiváženi v přeplněných policejních vozech, i zdraví jedinci se tak lehce mohou nakazit tuberkulózou. 

Problém je tak velký, že vedení Butyrky údajně uvažuje o výstavbě dvou nových izolačních center na okraji hlavního města. Věznice je podle nezávislých aktivistů přeplněná o 30–40 %, což určitě není zanedbatelné číslo.

Některé zdroje taky tvrdí, že v Butyrce je situace tak špatná, že se vězni musí údajně střídat ve spaní na podlaze. Ani přistavění nových vazebních věznic navíc nepomůže, úřady totiž chtějí stále zavírat co nejvíc lidí.

Přetrvávající špatné podmínky potvrdil i osmadvacetiletý Ilja Gushin, který byl před 11 lety odsouzen za svou roli v protivládních protestech Bolotnaja. „Topný systém byl tak starý, že se pravidelně porouchával. Jedinou záchranou byly vysoké stropy. Člověk měl pocit, že má více prostoru k dýchání,“ vyjádřil se.

Plány do budoucna

Názory na budovu se různí, hodně lidí se však shoduje, že by víc posloužila jako muzeum než fungující věznice. Vedení města dokonce podpořilo plány na přeměnu budovy v muzeum a před 12 lety se za inovativní nápad postavil i moskevský ministr kultury Sergej Kapkov.

Problém ale byl a stále je s tím, kam by se měly přesunout 2 000 vězňů, kteří Butyrku obývají. Dokud se nenajde řešení, bude přeplněná Butyrka stále otevřená. Poslední zprávy o údajném plánovém uzavření budovy se objevily před 5 lety, nenaznačily však žádný reálný pokrok.

Použité zdroje: zdroj 1, zdroj 2, zdroj 3