Risiera di San Sabba je místo úplně jiného ražení. Jde o bývalý nacistický objekt umístěný přímo v Terstu, v italském cípu mezi Jaderským mořem a Slovinskem. Město jako takové je dneska poměrně populární u turistů, ne všichni ale vědí, že nádhernými náměstími, klikatými uličkami a skvělou kávou to tady rozhodně nekončí.

Něco málo z historie

Budova, kterou nacisti nechvalně proslavili, samozřejmě nevznikla pro svůj zrůdný účel. Začalo to zcela "nevinně" - jako továrna na zpracování rýže.

Peklo v továrně na zpracování rýže

Jako továrna na zpracování rýže zde budova stála již od roku 1898 a svůj účel plnila celých 29 let. Od toho se však postupně upouštělo a ve 30. letech ji začala jako sklad využívat italská armáda. Hned zkraje 40. let si z ní vojáci udělali kasárny. 

Jakmile do Terstu 8. září 1940 dorazili Němci, proměnili objekt v zajatecký tábor a později v tzv. policejní zadržovací tábor (v říjnu 1943).

Tudy se vcházelo do tábora. Tíseň si tu podávala ruku s panikou.

Zdroj:

Lorenzo Peg / Shutterstock

Shromaždiště s parametry koncentračního tábora

Ačkoli měla být Risiera di San Sabba jen shromaždištěm, odkud měli zadržení (nejčastěji židi, ale i političtí odpůrci a partyzáni různých národností) putovat do vyhlazovacích táborů, jako byla Osvětim, s vězni se tu zacházelo tak, že se jejich úmrtnost podobala koncentračním táborům (to byl například Terezín).  

Lidi, kteří se do objektu dostali, měli být tříděni a nacisti měli rozhodnout o jejich dalším osudu. Právě už zmíněná Osvětim byla nejčastějším cílem transportů, které odsud byly vypraveny. Mimochodem – Risiera di San Sabba byla od roku 1944 do konce války jediným italským táborem řízeným nacisty, který měl svou kremační pec. A ta tu rozhodně nestála jen tak pro nic za nic. 

O tom, kolik lidí objektem bývalé továrny na zpracování rýže opravdu prošlo a kolik jich tu zemřelo, se pořád vedou spory. Zatímco někteří odborníci odhadují, že smrt tu našly 2 000 osob, jiní číslo zvyšují i na 5 000 osob. Jisté je, že tu docházelo k ubíjení, věšení, trávení plynem a střílení. 

Po válce místo pro uprchlíky, dneska muzeum

Jakmile skončila druhá světová válka, objekt s pohnutou minulostí sloužil jako přijímací středisko pro italské uprchlíky, protože oblast ještě po ukončení bojů trápila územní nejistota. Od roku 1965 je Risiera di San Sabba národní památkou a od roku 1975 tu funguje muzeum, v němž se můžete s místem seznámit drsně zblízka.

V místnosti křížů můžete dodneška vidět některé předměty, které tu po vězních zůstaly.

Zdroj:

Shutterstock

Jak vypadá samotný objekt?

Šestipatrová budova se schovává za 11 metrů vysokou zdí. Chodbou mezi zdmi se do tábora běžně procházelo. V prvních dvou patrech budovy nacisti zřídili 17 cel, přičemž do každé z nich se vešlo 6 lidí. Dvě ovšem sloužily k mučení a úschově věcí, kteří si s sebou zadržení přinesli.

Tyto buňky byly určeny pro ty, kteří odsud neměli odejít živí. Ostatní čekali na transport dál ve velkých ubytovnách ve zbývajících čtyřech patrech. 

V miniaturní cele se tísnilo i šest lidí. Dvě cely sloužily k mučení a ukládání zabavených věcí.

Zdroj:

Paolo Certo / Shutterstock

Ve střední části objektu bývaly kasárny a krematorium. Dneska ho připomíná jen kovová deska, protože prchajícím nacistům se povedlo vyhodit ho i s připojeným komínem do vzduchu. Na místě, kde stával komín, najdeme plastiku symbolizující kouř, jenž tudy vycházel.

Kdy se sem můžete vydat?

Zaujalo vás místo, které byste možná v tak romantickém a vznešeném městě nečekali? Do jeho útrob se můžete vydat sami, případně si k tomu vzít tištěného průvodce. Otevřeno je denně od 9.00 do 19.00 hod., 24. a 31. prosince od 9.00 do 13.00 hod., 1. ledna a 25. prosince bývá zavřeno.

Prohlídka vám zabere zhruba 1,5 hodiny. Vstupné je dobrovolné, za tištěný materiál zaplatíte 3 eura.

Použité zdroje: zdroj 1, zdroj 2