Přejít k hlavnímu obsahu
Otevřít fotogalerii

Nečekali byste římský poklad na východě Srbska? Je tam!

Podle archeologů se jedná zřejmě o nejdůležitější památku z pozdní fáze existence římského impéria. Komplex chrámů a paláců Felix Romuliana leží na východě Srbska, 11 km od města Zaječar. Od roku 2007 je zapsán na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. 

Něco málo o komplexu

Odkryté pozůstatky římského komplexu Felix Romuliana se v současné chvíli nachází na ploše 40 tisíc m². Návštěvník tu má jedinečnou možnost prohlédnout si pozdní stavební a dekorativní římský styl na luxusním soukromém opevněném sídle. Na přelomu 3. a 4. století n. l. ho nechal vystavět císař Galerius po vítězství nad Peršany. Jedinečné je dílo také díky přítomnosti obytných a kultovních budov na jednom místě. A také díky netradičně zvolenému systému dvojího opevnění – vnitřního a vnějšího.  

Srbsko je plné historických památek.
Zdroj:
Víte, že až pětina všech římských císařů se narodila v dnešním Srbsku? V krajině východního Srbska u města Zaječar se kromě Galeria narodili také císaři Maximinus II. a Licinius.

To, že sídlo Galeria nesloužilo čistě jen pro zachování památky jeho božské osobnosti a pro soukromé světské potřeby, ale i jako jisté místo duchovního rozměru, v tom má prsty i matka císaře. Bývala vysvěcenou kněžkou pohanského kultu. Možná, že i proto toto „malé opevněné římské město“ po ní z úcty pojmenovali.

Ač se čas snažil sebe víc, všechny krásy Felix Romuliana nezničil.

Mozaiky a velký chrám jako nejpůsobivější doklady římské kultury 

Na severu komplexu stojí chrám zasvěcený bohyni Libeře. Podobá se slavnému paláci v chorvatském Splitu, který nechal vystavět císař Dioklecián. Ten měl také důležitou roli v životě Galeria, protože Dioklecián ho jmenoval jako svého spoluvladaře v rámci tzv. vládnoucí tetrachie a oženil ho se svou dcerou.

Císař Galerius měl dceru, která se jmenovala Valeria Maximilla, která i mezi těmito sloupy vládla v rozmezí let 309 až 312.
Zdroj:
Římský císař Galerius byl robustní muž s požitkářskou duší, vyslanec boha Dionýsa na zemi. Hodně úsilí věnoval pronásledování křesťanů. Vyznamenal se jako statečný vojevůdce a v mládí hojně pásl dobytek.

Dále si vedle chrámu bohyně Libery můžete prohlédnout palác s krásně zachovalou vstupní halou, lemovanou mozaikami a sloupovím. Za asi nejznámější antickou památku v komplexu lze označit velký chrám na jihu se schodištěm, oltářem a kryptou. Z dochovaných soch jsou nejznámější hlavy boha Jupitera a mytického hrdiny Herkula. 

To byly kdysi lázně.

Nejčastějšími dekorativními motivy v komplexu Felix Romuliana jsou výjevy z loveckých scén, portréty boha Dionýsa či květinové a geometrické vzorce v sytě oranžově-červené barvě. Ozdobné fresky na stěnách sestávají z křemenného porfyru.

Při procházce ruinami si můžete také prohlédnout lázně, dvě studny a druhý palác či jistou budovou s chodbou, které jsou zatím odkryty jen částečně. Někteří němečtí archeologové jsou dokonce přesvědčení, že památky komplexu jsou z větší části stále ještě neobjeveny.

Genius loci Felix Romuliana byl rozklíčován až v roce 1984.

Císař Galerius v plné kamenné kráse!

Přechodně vystavený vojenský tábor?

Ještě na začátku 50. let minulého století se předpokládalo, že Felix Romuliana byl přechodně vystaveným vojenským táborem. Ovšem roku 1953 zde zahájil archeologické práce a výzkum Vekoslav Popovič se svým odborným týmem a přišlo se na to, že se jedná o velký palácový komplex. Dalších 31 let potom trvalo, než byl objeven kámen s listem břečťanu a vavřínovým věncem s nápisem Felix Romuliana. Záhada byla definitivně rozluštěna.

Tehdy v archeologickém týmu figuroval i Dr. Dragoslav Srejovič (připojil se k výzkumu v 70. letech), který pomohl na nedalekém kopci Magura odhalit pozůstatky dvou mauzoleí a dvou vysvěcených mohyl – hrob císaře Galeria (zemřel v roce 311, nedaleko bulharské Sofie) a jeho milované matky.

Obyvatelé komplexu

Historici načrtávají časovou osu po smrti císaře Galeria komplexu tak, že v 5. století byly paláce a chrámy a jejich bohatství vypleněny a zbořeny Huny, poté se zde usadili místní domorodí řemeslníci a zemědělci. Od 7. století je zde už ale liduprázdno a až teprve od 11. století v oblasti začínají žít Slované.  

Galeriův oblouk v řecké Soluni.
 
 

Místo

43° 53' 57.4152", 22° 11' 8.6316"
Rubrika:
Aktivity:

Poznání

Autor:
Pavel Jartym

Podívejte se na články ze stejných kategorií:

Nečekali byste římský poklad na východě Srbska? Je tam!