Význam samotného pojmu džihád se ale v čase hodně měnil, především se ale sluší říct, že jeho obsah tu dost zjednodušíme. Zpočátku označoval spíš seberozvoj, později získal i rozměr snahy o rozšíření islámu nejen ve vlastním srdci, ale i po světě.

Na rozdíl od západního světa nechápe islám džihád jako svatou válku a rozeznává hned čtyři druhy: džihád srdcem (projevy zbožnosti, přemáhání hříchu), jazykem (misijní činnost), mečem (vedení válek za obranu islámu) a rukou (charitativní činnost).

To, co nás děsí, je zmíněný džihád mečem, tedy použití násilí za účelem šíření islámu nebo na jeho obranu, případně na podporu muslimů, kteří jsou ve válce s nemuslimy.   

Expozice, která vzdělává, ale hlavně šokuje

V tomhle – pro nás netradičním – muzeu najdete dioráma s figurkami páchajícími násilí. A taky pochopitelně s figurkami, na nichž je pácháno. Zobrazuje boj místních vesničanů proti sovětským vojákům. Na ty se tu podíváte v okamžik, kdy je mudžahedíni popravují z bezprostřední blízkosti nebo je právě ubili lopatami.

Pak je tu taky nástěnná malba zobrazující důležité události z afghánské historie včetně bojů se Sověty, které v okolí Herátu proběhly na konci 70. let 20. století. Nechybí ani sbírka zbraní a portrétní síň slávy.

Ostatně celé muzeum je věnované konfliktu se Sověty, který se odehrával v 70. a 80. letech minulého století. Vzniklo jako místo, kde o bojích můžou Afghánci něco dozvědět a v klidu o tom popřemýšlet. Ne všichni totiž absolvují dostatečné množství školní docházky, aby věděli, proč jejich předci se Sověty vůbec bojovali. Aby se taky nerozdmýchávalo moc vášní, právě 70. lety učebnice historie v afghánských školách končívá.

Založeno jedním z bojovníků

Muzeum vzniklo v roce 2010, aby si v něm zájemci mohli ujasnit, co se vlastně dělo. Kromě obyčejných smrtelníků přivítalo třeba i americké kongresmany nebo velitele sil NATO, kteří v Afghánistánu působili.

Zvenčí je to modro-zeleno-bílá rotunda, na jejích zdech jsou ale taky napsána jména některých obětí a verše věnované mučedníkům. Rotundu pak obklopuje zahrada se zelení a fontánami. 

Za vznikem muzea stojí Ismail Khan, politik a bývalý bojovník mudžahedínů, kteří proti Sovětům bojovali. 

Použité zdroje: zdroj 1, zdroj 2, zdroj 3, zdroj 4, zdroj 5