Kdo se vydává do Maroka, pravděpodobně má v itineráři Casablancu a Marrakéš. Byla by ale škoda nepodívat se i do dalšího města, které ukrývá nevídanou krásu. Je jím Fés nacházející se v severní části země. A opravdu stojí za hřích.
Fés je druhé největší město Maroka a má víc než 1 100 000 obyvatel. Patří ke čtyřem královským městům – vedle Marrakéše, Meknesu a Rabatu. Ve svých počátcích, které se datují do 8. stol. n. l. byl jen obyčejnou vesnicí, až v 9. stol. se dočkal zásadní výstavby a taky první mešity. Ta dnes patří k těm nejstarším a největším v celé Africe.
Zároveň se sem mohli stáhnout utečenci z nejvýznamnějších měst západního islámu – z Córdoby v Andalusii a Kairouanu v Tunisku. Tito lidé s sebou „přinesli“ do Fésu řemeslné dovednosti a obchodnické zkušenosti.
Ještě v 9. století bylo zasazeno i semínko intelektuálního života, když zde vznikla Univerzita Al-Kairaouine. V 10. století tady vystudoval například papež Silvestr II. K úžasnému rozmachu pak došlo po dobytí města Marínovci v roce 1248. Tento rod se zasadil o rozkvět díky rozšíření mešity, dostavby krásných univerzitních kolejí a taky zvětšení sítě hostinců, které byly důležité i pro obchodování.
Od 16. století, kdy dynastie Marínovců padla, to šlo s Fésem od desíti k pěti. Došlo k odtržení od západní kultury a stejně jako celé Maroko, upadal i Fés.
V roce 1912 se Maroko stalo francouzským protektorátem a ani to městu příliš nepomohlo. Bylo to ale právě Fés, kde došlo ke vzbouření nacionalistické frakce proti nadvládě ze strany Francie, a to roku 1943. Když byla o 13 let později vyhlášena nezávislost, první sultán nechal hlavním městem Rabat a z Fésu odešli židé. Na jejich místo přišli maročtí venkované, kteří zde dodnes žijí dost chudě.
Abyste se ve Fésu zorientovali, měli byste vědět, že je rozdělen na tři relativně samostatné části – Fés el-Bálí, Fés Jdid a moderní Fés. První zmíněná část byla už během 13. století přelidněná, proto došlo k výstavbě novější části, Fés Jdid. Obě tyto části měly nezávislý vývoj a často spolu bojovaly. Právě novější část ale městu dominovala, sídlo tady měl sultán a některé úřady.
Křivolaké uličky, které vás budou fascinovat třeba i tím, jak jsou úzké. Přesněji řečeno víc než 9 000 křivolakých středověkých uliček. Snadno se v nich ztratíte, ale určitě si užijete nezaměnitelnou atmosféru s originální architekturou i obrázky z běžného života obyčejných lidí.
Do této části města projdete branou Bab Bú Dželud. Zaměřte se na Medersu Bú Inania, školu islámu, údajně tu nejhezčí v celém Maroku. Pak se vydejte do místní koželužny Sidi Mousa, kde uvidíte naživo, jak z kůží vznikají boty, kabelky a další výrobky, a to starým způsobem, který po staletí nemění.
V novější části Fésu našli útočiště především židé, kteří byli vyhnáni z Fés el-Bali. Zdejší centrum tvoří náměstí Petit Mechouar, které si ale můžete prohlédnout jen zvenčí. Prostory totiž obývá královská rodina.
V této části není nouze o moderní budovy, banky, obchody nebo restaurace, kde si můžete pochutnat na místních specialitách. Město vzniklo v době, kdy bylo Maroko francouzskou kolonií.
Fés je taková marocká truhlice pokladů. K nejdůležitějším budovám patří mešity a medresy, význačné třeba štukovou výzdobou, keramickými mozaikami a dokonale opracovaným dřevem. Medresy mívají uprostřed areálu fontánu nebo prostranství, okolo jsou pak učebny a ubytovny studentů. Někdy na stavbu rovnou navazuje i minaret a mešita.
Mešity i medresy jsou ale většinou přístupné jen pro muslimy, ostatní se můžou podívat jen zvenčí. K těm nejdůležitějším patří Medresa Bou Innania ze 14. století, do které může za poplatek nahlédnout i nevěřící. Zvenčí se můžete seznámit s Medresou Karaouine a Attarine. Poslední zmíněná se pyšní nádhernou kaligrafickou a mozaikovou výzdobou.
Dál na vás čeká Královský palác Dar El Makhzen nebo palác Dar Batha s nádvořími a zahradami. Tady si můžete prohlédnout umělecké a řemeslné sbírky.
Co vás na Fésu zaujme, budou rozhodně fontánky. Těch je tu asi 70 a tu nejhezčí najdete na náměstí Nejjarine.
K Fésu patří v neposlední řadě taky nakupování! Na prodejce narazíte takřka všude, i když nejznámějším místem, kde se dá sehnat pěkný suvenýr, je kaisara. Nouze tu nikdy není o tradiční marocké papuče, dželaby a kaftany.