Jedním z nich je i papuánský kmen Fore, do kterého se povedlo proniknout až v 50. letech 20. století. Výzkumníci, kteří kmen navštívili, byli naprosto zděšení. Ročně zde totiž záhadně umíralo více než 200 osob! A to převážně ženy a malé děti.

Příčinu se podařilo odhalit až o mnoho let později a vědecké výzkumníky naprosto šokovala. Příslušníci kmene Fore totiž jedí maso svých předků. Důvod by vás asi v životě nenapadl.

Žádný kousek nebožtíka nepřijde nazmar

Příslušníci kmene Fore dodržují řadu více či méně šokujících rituálů. Jedním z nich je i rituální kanibalismus. Pojídání nebožtíků během pohřbu je tady prakticky na denním pořádku. Místní totiž věří, že je mnohem lepší, když tělo jedí lidé, kteří zesnulého milovali, než červi a hmyz.

S podivem zůstává, že pozůstalí tělo zkonzumují prakticky do posledního kousíčku. Vynechávají pouze hořký žlučník. Mrtvolu rozřežou bambusovým nožem a rozsekají kamennou sekerou. Jakmile useknou hlavu, otevřou lebku, ze které vyjmou mozek a zkonzumují ho.

Následně se vrhnou na vnitřnosti a z kostí „vycucnou“ jejich dřeň. Někdy kosti poslouží ještě do „vývaru“, který se konzumuje se zeleninou. Nechutnou zajímavostí je, že v severních vesnicích kmene Fore je mrtvola před konzumací několik dní pohřbena, aby maso „dozrálo“ a červi mohli být vařeni jako samostatná pochoutka.

Záhadnou příčinu úmrtí se podařilo rozlousknout poměrně nedávno.

Zdroj:

Shutterstock

Rituální kanibalismus dovedl kmen na pokraj vyhynutí

Tenhle nechutný rituál s sebou bohužel nese řadu rizik a je primární příčinou brzkého skonu členů kmene. To se ovšem podařilo prokázat až nedávno. Objev provedla Shirley Lindenbaum, lékařská antropoložka z City University of New York, v roce 1961.

Ta původně přičítala náhlý skon žen a dětí dědičnému onemocnění. Když ho ale vyloučila, zaměřila se na kmenové rituály. A odhalila nepříjemnou pravdu. Protože mohly nebožtíky konzumovat pouze ženy, které daly kus masa občas i svým dětem, příčina byla více než jasná.

Neovladatelný smích a ochrnutí

Ženy zanedlouho onemocněly a místní tuto nemoc nazvali kuru. Ve skutečnosti jde o infekční prionové onemocnění, které se přenáší konzumací mozkové tkáně. Nemoc je neléčitelná a projevuje se neovladatelným smíchem, po kterém následuje ochrnutí a brzká smrt.

Jakmile vyšla najevo pravda, vláda kanibalismus zakázala a počet úmrtí se začal postupně snižovat. Přesto však v některých kmenových vesnicích tato tradice i nadále přetrvává. Rituály jsou totiž pro místní domorodce něco, co si nenechají vzít. A to i za cenu ztrát na lidských životech.

Použité zdroje: zdroj 1, zdroj 2 a zdroj 3