Pokud si den bez voňavého šálku horkého nápoje nedokážete představit, seznamte se s nejznámějšími kávovými lokalitami, odkud se základní surovina pro tenhle blahodárný nápoj vyváží do celého světa.

São Paulo (Brazílie)

São Paulo je coby nejlidnatější a hospodářsky nejdůležitější brazilský spolkový stát neodmyslitelně spojován s odrůdou arabika. Zároveň jde o místo, kde najdeme nejvíc kávových plantáží a které se může pochlubit největší produkcí kávy. Málokdo také tuší, že káva ze Sao Paula tvoří polovinu veškeré světové produkce.

Káva ze Sao Paula tvoří polovinu veškeré světové produkce.

Zdroj:

Shutterstock

Antioquia (Kolumbie)

Další významným producentem kávy je i Kolumbie. Zdejší káva je proslulá svými plnými a bohatými chutěmi s výraznou čokoládovou linkou, výjimečným aroma a skvělou aciditou. Významnou lokalitou je nepochybně Antioquia – kávová oblast v okolí města Medellin, jejíž plantáže jsou umístěny ve výšce až 2 000 m n.m. a kávové třešně jsou zde sbírány pouze ručně.

V oblasti Antioquia jsou plantáže umístěny ve výšce až 2000 m n.m. a kávové třešně jsou tady sbírány ručně.

Zdroj:

Shutterstock

Caracas (Venezuela)

Věděli jste, že počátky pěstování kávy sahají ve Venezuele až do roku 1730, kdy sem semena a sazenice přivezli francouzští plantážníci? Skutečně! Zajímavostí venezuelských zrn je i jejich zelenožlutá barva. Pěstuje se tu především arabika, a to dokonce v několika variantách. Nejvýznamnějším obchodním druhem je odrůda caracas, která roste ve stejnojmenné kávové oblasti.

Ve venezuelské lokalitě Caracas se pěstuje stejnojmenná odrůda.

Zdroj:

Shutterstock

San José (Kostarika)

Vývoz kávy tvoří přibližně 25 % všech výnosů zahraničního obchodu Kostariky. Vůbec první kávovníky sem byly přivezeny v roce 1779 z Etiopie. Dnes se uvádí, že na kostarických plantážích roste zhruba 400 milionů kávovníků. A to výhradně arabik! Pěstování robusty je zde totiž přísně zakázáno.

Nejproslulejší plantáže najdete jižním směrem od San José, kostarické metropole, v kantonu Tarrazu. Na kyselé sopečné půdě se pěstuje jedna z nejžádanějších káv světa s názvem Costa Rica Tarrazu.

Vývoz kávy tvoří přibližně 25 % všech výnosů zahraničního obchodu Kostariky.

Zdroj:

Shutterstock

Paraná (Brazílie)

Chcete si pochutnat na vskutku luxusní arabice? Pak volte tu, jejímž domovem je Brazílie. Právě Brazílie je totiž jedním z největších pěstitelů plantážní kávy odrůdy arabika a její produkce je považovaná za nejlepší na světě. Mohou za to tři klimatická pásma (rovníkové, subtropické a mírné) se specifickými přírodními podmínkami. Významnou kávovou lokalitou je Paraná, kde rostou kávovníky bez zastínění a kávové plody tak mohou dozrávat stejnoměrně.

Kávovníky rostou v Brazílii bez zastínění, takže dozrávají stejnoměrně.

Zdroj:

Shutterstock

La Paz (Bolívie)

Bolívii si řada z nás spojuje převážně s kávou nevalné kvality. To dnes už samozřejmě neplatí a země může konkurovat i špičkové arabice z Brazílie nebo brazilským odrůdám. Zajímavostí je, že v Bolívii bylo dříve zvykem na venkovských statcích pěstovat ozdobné živé ploty z kávových keřů. Až mnohem později (cca v 50. letech 20. století) se tady začala káva pěstovat jako konzumní artikl. Naprostá většina bolivijské kávy pochází z provincií La Paz, Santa Cruz, El Beni nebo Yungas.

Kávovníky se v Bolívii dříve pěstovaly pouze na okrasu.

Zdroj:

Shutterstock

Piuka (Peru)

Káva se v Peru zpracovává téměř výhradně mokrým procesem. Díky tomu se vyznačuje velmi jemnou, nasládlou, vyváženou chutí s minimální kyselostí a příjemným aroma. Málokdo tuší, že kávová zrna se z Peru nejvíce vyváží do Německa, Japonska a do USA, což vypovídá o jejich vysokém standardu. Největší část produkce kávy pak pochází ze severu země. Konkrétně tedy z kávových oblastí Piuka, Lambayeque a Cajamarca.

Kávová zrna se z Peru nejvíce vyváží do Německa, Japonska a do USA.

Zdroj:

Shutterstock

Quito (Ekvádor)

Také Ekvádor patří mezi mekku kávových nadšenců. Káva se tady pěstuje od roku 1860. Prvním místem, kde se kávovníky objevily, byla Jipijapa Zone. Dnešní produkce kávy se v Ekvádoru pohybuje okolo 64,5 tisíc tun ročně, díky čemuž se země dostala do druhé dvacítky největších světových producentů. Za středobod kávového obchodu je považováno hlavní město Quito.

Dnešní produkce kávy se v Ekvádoru pohybuje okolo 64,5 tisíc tun ročně.

Zdroj:

Shutterstock

Huehuetenango (Guatemala)

V Guatemale se rodí káva s plným tělem, dokonale čistou chutí a jablečnou aciditou, kterou doprovází tóny karamelu. První kávovníky přivezli do země jezuité v druhé polovině 18. století. Tehdy ovšem šlo pouze o okrasné rostliny, jejichž budoucí potenciál nebyl tolik znát. Až mnohem později byla káva pěstována coby konzumní produkt.

Mezi nejvýznamnější guatemalské lokality patří nepochybně Huehuetenango v nadmořské výšce až do 2 000 m n.m., kde se pěstuje vysoce kvalitní káva, jež má ve srovnání s ostatními guatemalskými regiony výrazně vyšší ovocitu.

Plantáže v oblasti Huehuetenango se nachází v nadmořské výšce 2 000 metrů.

Zdroj:

Shutterstock

Montecillos (Honduras)

Káva se v Hondurasu pěstuje na plantážích umístěných ve výškách od 300 do 1 500 metrů nad mořem a je charakteristická svojí plnou a často velmi kořeněnou chutí. O kvalitě nepochybně svědčí i skutečnost, že sběr kávových zrn zde probíhá zejména ručně. Mezi nejvýznamnější kávové lokality patří nepochybně oblast Montecillos, která se nachází v nadmořské výšce 1 200–1 600 m n.m. a ve které se pěstují kultivary Bourbon, Caturra, Catuai a Pacas.

Honduraská káva je charakteristická svoji plnou a často velmi kořeněnou chutí.

Zdroj:

Shutterstock

Použité zdroje: zdroj 1, zdroj 2 zdroj 3