Nesmrtelná místa

Smrt je nevyhnutelnou součástí našich životů. Přece na světě existují místa, kam nemá přístup. Zákaz umírání platí třeba v malebném středověkém italském městečku, v norském městě ale třeba i na jednom z japonských ostrovů.
Důvodů je rovnou několik. Mezi ty nejčastější patří přeplněné hřbitovy, zachování posvátnosti či nerozkládající se těla. Jen díky tomu se následující místa pyšní nulovou úmrtností. Na to, abyste tady neodešli na věčnost, přísně dohlíží úřady. Kde je zákaz umírání a o která nesmrtelná místa jde? Nepřestávejte číst následující řádky a dozvíte se to.
Zákaz umírat na japonském ostrově Icukušima zde platí již od roku 1868. Pokud byste pátrali po důvodech tohoto rozhodnutí, pak zjistíte, že jde o důvody čistě náboženské. Ostrov je pro šintoisty posvátný a v rámci zachování jeho „čistoty“ je tu zakázáno rodit i umírat. Proto nepočítejte s tím, že tady najdete nějaké porodnice anebo hřbitovy. Rodit a umírat jezdí lidé na pevninu nebo na ostrovy okolní.
Také v tomhle malebném městečku platí přísný zákaz umírání. Důvod je ale možná trošku netradiční, i když ve své pravé podstatě velmi smutný. Městečko na jihu Itálie se potýká s velkým vylidňováním. A protože se tady narodilo nejméně dětí od roku 1981, starosta vydal přísný zákaz stonání a umírání. Nemocní nebo sebevrazi musí do okolního města či vesnice.
Rovnou na dvou místech ve Francii platí přísný zákaz umírání. Důvody pro něj jsou ale vcelku logické. Město Cugnaux nedaleko Toulouse a vesnička Sarpourenx nemají dostatek míst k pohřbívání. Zdejší hřbitovy jsou přeplněné, a proto starostové přišli s netradičním „nesmrtelným“ zákonem. I když bylo nařízení prohlášeno za nezákonné, stále na těchto místech platí.
Nemocní a umírající to nemají lehké ani na Špicberkách. I tady je totiž zakázáno umírat. Pokud je někdo smrtelně nemocný anebo na pokraji svých sil, místní ho odvezou dožít na pevninu. A i když by se náhodou někomu podařilo zemřít v Longyearbyenu, stejně ho tady nepohřbí. Nepohřbívá se tady už více než 70 let.
Úřední zákaz umírání platí kromě výše zmíněných míst také v Biritiba Mirim v Brazílii (2005), Lanjarónu ve Španělsku (1999) a ve městě Falciano del Massico (2012), které je v Itálii. A jak vypadá zákon v praxi? Ve skutečnosti má pouze přilákat pozornost k bezútěšnému zdravotnímu stavu obyvatelstva nebo zvýšit zájem o cestovní ruch. Přesto existují místa, kde se třeba sebevražda přísně trestá.