V České republice máme hned čtyři národní parky, které se nemusejí stydět ani ve srovnání s těmi evropskými i světovými. Nečekají vás v nich nervozitu vzbuzující kilometrové prohlubně nebo sopky, typická středoevropská příroda vás naopak krásně zklidní. Podívejte se s námi na naše národní chlouby. Už jste je navštívili všechny?

Nejstarší: Krkonošský národní park

Krkonošský národní park vznikl 17. května 1963 jako první svého druhu u nás. Tohle chráněné území zaujímá 363,27 kilometrů čtverečních a své pojmenování získalo podle Krkonoš, pohoří, na kterém se rozkládá. Na polské straně hor vznikl národní park ještě o čtyři roky dřív.

Účelem ochrany v Krkonošském národním parku je různorodá příroda. Co se flóry týče, vyskytují se tu druhy dělené podle čtyř vegetačních stupňů – submontánní, montánní, subalpínský a alpínský. Ve vysokých polohách se nacházejí i glaciální relikty, tedy rostlinné druhy, které přežily dobu od posledního zalednění.

Krkonošský národní park je náš nejstarší. Nachází se v našem nejvyšším pohoří.

Zdroj:

Bigstockphoto

Z fauny pak musíme jmenovat především ohroženého tetřívka obecného, který se vyskytuje hlavně ve Skandinávii a na Sibiři, čečetku zimní nebo hraboše mokřadního.

Součástí národního parku je nejvyšší česká hora, Sněžka (1 603 m).

Největší: Národní park Šumava

Tohle lesnaté území zaujímající 680,64 kilometrů čtverečních stát chrání od 20. března 1991, a to především kvůli přítomnosti jedinečných nerušeně se vyvíjejících biologických společenstev. Narazíte tu třeba na slatě, rašeliniště a karová jezera, horské smrčiny a pralesní porosty. I tenhle národní park získal název od pohoří, které je jeho součástí. Jeho nejvyšší horou je Plechý (1 378 m).

Jedním z nejznámějších míst na Šumavě je Čertovo jezero.

Zdroj:

Bigstockphoto

Šumava je plná fascinujících míst, k nimž rozhodně patří třeba tři jezera ledovcového původu nebo rašelinná jezírka. Z fauny tu můžete pozorovat tetřeva hlušce, rysa ostrovida nebo kosa horského, z flóry vás pak možná zaujme oměj šalamounek nebo zvonečník černý (endemity). Ani tady nechybí glaciální relikty.

Jediný moravský: Národní park Podyjí

Ještě v roce 1991, konkrétně 1. července, byl vyhlášen další národní park – Podyjí. Dodneška je to jediný národní park na území Moravy. Se svou rozlohou o 63 kilometrech čtverečních je u nás zároveň tím nejmenším, o jeho kráse ale nemůže být pochyb. Pokud milujete kaňony, nesmíte si ho nechat ujít!

Národní park Podyjí je nejmenší, ale opravdu okouzlující.

Zdroj:

Bigstockphoto

Národní park Podyjí, se – jak už jeho název napovídá – rozkládá na území podél řeky Dyje. Asi 84 % plochy je zalesněno a ve zdejších listnatých lesích se nacházejí i vzácné dřeviny a endemity (jeřáb muk hardeggský). Dyje tu vytváří meandry s úchvatnými skalními útvary a právě zachovalost dyjského kaňonu je hlavním důvodem, proč se tenhle kousek naší nádherné země dostal pod ochranu státu. 

Nejvyšším bodem Podyjí je Býčí hora (536 m).

Nejmladší: Národní park České Švýcarsko

Nejmladší, nejsevernější… Jak chcete. Oblast na severu Čech rozkládající se na 79,23 kilometrech čtverečních mezi Hřenskem, Chřibskou a Brtníky má stát pod svou ochranou od 1. ledna 2000. Hlavním předmětem ochrany jsou zdejší fenomenální pískovcové útvary a na ně navázaný biotop.

Při návštěvě tu na vás čekají skály, soutěsky, lesy (na 97 % parku), rokle, brány, stěny, skalní hrádky… A nic menšího než světoznámá Pravčická brána nebo neuvěřitelně fotogenická zřícenina vodního mlýna (Dolský mlýn).

České Švýcarsko je charakteristické nádhernými skalními útvary.

Zdroj:

Bigstockphoto

České Švýcarsko leží mezi Lužickými horami a Labskými pískovci, což jsou mimochodem další dva kousky Česka, které stojí za objevení. O název národního parku se zasloužili švýcarští malíři působící na akademii v Drážďanech. Těm oblast v Německu připomínala domovinu, a tak se jí začalo říkat Saské Švýcarsko. My jsme pak Švýcarsku, které na to saské navazuje, už jen dali svůj přívlastek.

Z fauny musíme zmínit původně dominantní buk lesní, který ovšem dost ustoupil smrku ztepilému, nejrůznější mechy a lišejníky. Najdeme tu i největší populaci sokola stěhovavého ve střední Evropě. 

Nejvyšším bodem Českého Švýcarska je Růžovský vrch (619 m).

Použité zdroje: zdroj 1, zdroj 2, zdroj 3, zdroj 4, zdroj 5, zdroj 6, zdroj 7, zdroj 8