Při pohledu na ně si pravděpodobně budete ohmatávat čelo s podezřením na úpal. Několikrát důkladně zamrkáte a až o pár minut později vám dojde, že to, co před sebou vidíte, je skutečné. Stovky kopců, které vypadají jako z kresby v pohádkové knížce.
Někteří je přirovnávají k ženským prsům či zmrzlinovým kopečkům, jiní v nich vidí hromádky nezvaných návštěvníků většiny zahrad – krtků. Drtivá většina turistů je ale přirovnává k dokonale pravidelným čokoládovým hroudám. Jde o vedle sebe rozeseté vršky, které vrásní krajinu na filipínském ostrově Bohol.
Čokoládové kopce se začínají zabarvovat dohněda na konci dubna. O jejich vzniku ani počtu neexistují přesné informace. Některé zdroje uvádějí, že jde o pozůstatky erupce podmořské sopky, jiní tvrdí, že je vytvořila eroze. Místní naopak věří tomu, že se jedná o zkamenělé slzy dávných obrů, kteří zde údajně žili, vzájemně spolu soupeřili, umírali a ronili slzy pro své milované.
Dosud není znám ani přesný počet čokoládových kopců. Statistiky uvádějí zhruba deset různých variant. Odhadem jde ale o číslo pohybující se mezi 1 268 až 1 776. Jednotlivé kopce mají 30 až 120 metrů na výšku a naleznete je mezi městy Carmen, Batuan a Sagbayan, zhruba na území přesahující 50 kilometrů čtverečných.
Čokoládové hory byly v roce 1988 prohlášeny za třetí národní geologický monument Filipín a společně s nejmenšími poloopičkami světa Tarsier patří k největším lákadlům ostrova Bohol.