Catering na palubě

Vyrazit na dovolenou s tuzemskou cestovkou? To je poslední dobou za trest. Opožděné a zrušené lety, ztracená nebo pozdě doručená zavazadla, zmatek a chaos.
Tak můžeme velice zjednodušeně charakterizovat to, co se poslední dobou na tuzemských letištích děje. Spousta cestovek tlačí na cenu a najímá přepravce, kteří na trhu působí jen krátkou dobu anebo rovnou letecké společnosti ze zemí mimo Evropu. Získat kompenzaci za zpožděný let, či poškozené zavazadlo? Nemožné. Spolehnout se na to, že člověk odletí v předem dohodnutý čas? Téměř bez šance.
Hlavní turistická sezóna ještě ani nezačala, a cestovky už začínají čachrovat nejen s leteckými společnostmi, ale i časy odletů a příletů. Ačkoliv se ohánějí tím, že: "první a poslední den je vždy určen na přepravu," žádný z jejích klientů není rád, když ho změnou odletu, či příletu do cílové destinace „okrade“ cestovka o jeden, či dva dny dovolené. Domoci se adekvátní kompenzace je bez šance. Obchodní podmínky, se kterými souhlasíte ve chvíli nákupu dovolené, hovoří jasně. A zmýlená neplatí.
Část viny je samozřejmě i na samotných klientech cestovních kanceláří a leteckých společností. Chceme cestovat přes půlku světa, ale nechceme za to příliš platit. A tak volíme mezi cenou a komfortem, na což průběžně reagují nejen zmíněné cestovky, ale především letecké společnosti.
Pamatujete si ještě na doby, kdy jste například během letu do Egypta dostali teplé jídlo v ceně letenky? Dneska už nás do Egypta, ale i dalších (již poměrně vzdálených) destinací vozí „hladolety“. Předražené občerstvení si samozřejmě můžeme zakoupit na palubě letadla anebo si ho objednat u letecké společnosti dopředu. Vážně ale máte chuť dát si půl kila dopředu usmažených vepřových řízků (podávaných zastudena) za 740 korun?
A tak na úkor jakéhosi pohodlí a neochoty cestovat za zážitky z okolních letišť trpíme několik hodin v miniaturních sedačkách a letadlech, jejichž průměrné stáří je 10, ale klidně i 18 let.
Jen tak pro zajímavost jsme letos před sezónou otestovali cestu na dovolenou s českou, polskou a švýcarskou leteckou společností. Ačkoliv jsme využili letecké spojení tradičního (full-service) přepravce, poskytnuté služby na 3hodinových letech se zcela zásadním způsobem lišily.
Zatímco u české aerolinky jsme dostali sotva jeden kelímek vody na osobu (letušku můžete potupně poprosit o další), v Polsku jsme si mohli vybrat z několika druhů nápojů. Během letu nechyběl ani menší snack a bonbon při přistání.
Bezkonkurenčně nejlepší byly pochopitelně služby (a komfort) na palubě švýcarských aerolinek, kde jsme dokonce dostali i hlavní jídlo, a to včetně sladkého dezertu a pravé švýcarské čokolády. Nechybělo rozpečené pečivo s máslem a nápoje byly letuškami nabízeny v podstatě v průběhu celého letu.
Rozdíl v ceně letenky navíc nebyl nijak markantní. Ve finále šlo o necelých 250 korun na osobu! V Česku se zkrátka ještě máme co učit. Anebo je na nás, abychom přestali osekané služby akceptovat a začali volat po západní kvalitě. A to nejen v cestovním ruchu.
Autorský text + zdroje: