Přejít k hlavnímu obsahu

Moritzburg, Perla saského baroka: Popelka ztratila střevíček tam, kde řádil dvorní architekt Pöppelmann

Stejnojmenná obec by snad ani nevzbudila mnoho zvědavosti, kdyby se v ní nenacházela dokonale souměrná stavba vizuálně posazená na vodní plochu. 

Když se někdy budete toulat Saskem a Drážďany a Míšeň už budete mít prochozené, udělejte si výlet na venkov – jen 15 kilometrů severozápadně od saské metropole stojí nádherný zámek, který je pro Čechy nejznámější asi tím, že se na něm natáčela legendární Popelka s Libuší Šafránkovou

Na počátku byl Moric, za dnešní podobou ale nestojí

Původně renesanční lovecký zámek nechal na žulové hoře v bažinaté dolině postavit v letech 1542–1546 vévoda Mořic Saský známý jako podivuhodně pragmatický protestant, jenž pomohl katolickému císaři Karlu V. k vítězství ve šmalkaldské válce. Zámek samozřejmě získal jméno po svém zakladateli.

Svou barokní podobu, kterou dneska obdivujeme (a kvůli níž se zámku přezdívá Perla saského baroka), získal Moritzburg až v dalším století, za vlády saského kurfiřta Augusta Silného. Návrh k tomuhle skvostu vyšel z hlavy Matthäuse D. Pöppelmanna, který se mimo jiné zasloužil o tři barokní křídla drážďanského Zwingeru, Augustův most přes Labe a celkovou obnovu Drážďan po požáru, který město poničil v roce 1685.

V letech 1661–1672 vznikala kaple s pískovcovou a štukovou výzdobou, nádhernými nástropními malbami, oltářem a lóží pro saského panovníka. Kaple byla sice původně luteránská, ale dva roky poté, co August Silný přilnul ke katolictví, se tu začaly konat katolické bohoslužby.

Moritzburg s vodou
Češi zámek znají především díky Popelce.
Zdroj:
Shutterstock

Velkolepější rekonstrukce ale měla teprve přijít. Pöppelmannův návrh barokního zámku zahrnoval například zvýšení původních čtyř bašt, jejich přestavbu na rohové věže a propojení s renesančním zámečkem, dále pak vybudování rozlehlého parku a zámeckého rybníka – právě v něm stojí zámeček na umělém ostrově. Úpravy probíhaly až do roku 1773, kdy August Silný zemřel.

Na sklonku 18. století se tu o další úpravy zasadil Fridrich August III., vnuk Augusta Silného, jenž nechal z jednopatrového pavilonu udělat dvoupatrový rokokový Bažantí zámeček v čínském stylu. K rybníku zase přibylo molo s majákem a ke komplexu patří i Venušina studna nebo čistě praktické budovy, jako třeba kuchyně nebo sklad ptačích sítí.

Popelčina stopa na Moritzburgu

Natáčení naší Popelky Moritzburgu nikdo neodpáře. Už na jednom z vnějších schodišť například zahlédnete sošku střevíčku, do něhož takřka každá kolemjdoucí pro pohádkovou fotku vloží nožku. 

V zimě pak v zámku s největší pravděpodobností, jako už několik minulých sezón, najdete výstavu zaměřenou právě na zdejší natáčení pohádky – uvidíte tu kostýmy, dámy si dokonce můžou vyzkoušet plesové šaty z nejznámější bálové scény.

Moritzburg z výšky
Moritzburg nabízí symetrii, která je úplnou rozkoší pro oko.
Zdroj:
Shutterstock

Co je uvnitř? Porcelán i trofeje

Když se vydáte na prohlídku interiéru, uvidíte například ložnici Augusta Silného, spoustu trofejí, ale třeba i japonský, čínský a míšeňský porcelán. 

Kdy na zámek vyrazit?

Rozjet se sem můžete po celý rok kromě listopadu, otevřeno je denně od 10.00 do 17.00 nebo do 18.00 hod. Doporučujeme předem se podívat na otevírací dobu a hlídat i konkrétní dny, kdy může být zavřeno. Vstupné pro dospělého stojí 10 eur, za děti od 6 do 16 let zaplatíte 2–3 eura. A pozor, někteří návštěvníci mají vstup zdarma, například ti, kteří mají v den návštěvy narozeniny!

Použité zdroje: zdroj 1, zdroj 2, zdroj 3

 
 

Místo

51° 10' 3.036", 13° 40' 45.4944"
Rubrika:
Aktivity:

Poznání

Autor:
Petra Malá

Podívejte se na články ze stejných kategorií:

Moritzburg, Perla saského baroka: Popelka ztratila střevíček tam, kde řádil dvorní architekt Pöppelmann