Odpověď na otázku, která část prasete savanového je podle místních nejlepší, by se vám totiž pravděpodobně ani trochu nelíbila.

Divoké vepřové, které nikdo nechce

Lidé z namibijského etnika Ovambo, kterých zde žije okolo dvou milionů, se živí tradičním zemědělstvím. Jejich velkou potíží jsou ovšem savanová prasata, blízce příbuzná s prasaty bradavičnatými, která zde považují za nebezpečné škůdce.

Rozhrabávají jim polnosti, plení úrodu a jsou poměrně agresivní. Navíc jsou tito chrochtající nezbedové značně přemnožení. Na kilometru čtverečním jich může pobíhat klidně i sedm desítek, což už je pro domorodé farmáře slušná pohroma.

Možná vás napadne, proč je místní neloví a jejich maso nekonzumují, čímž by ostatně snižovali už tak přemnoženou populaci savanových prasat. Odpověď je poměrně jednoduchá – maso těchto škůdců je totiž nesmírně suché a po tepelné úpravě se ještě více zpevní do tuhých vláken téměř nerozžvýkatelné svaloviny.

Protože si zdejší prasata kromě rostlinné potravy pochutnávají i na zdechlinách, místní je neloví také z důvodu, že je považují za nečistá a plevelná zvířata. Občas ale přece jen udělají výjimku.

Lidé z namibijského etnika Ovambo prasata savanová pro jejich tuhé maso příliš neloví. Existují ale i výjimky.

Zdroj:

Shutterstock

Mozek a maso okolo řitního otvoru jsou prý delikatesou

Pokud se přece jen místní rozhodnou některé z prasat ulovit, prakticky ihned po úspěšném skolení mu z hlavy vyříznou mozek, který konzumují jen tak. Čerstvý, syrový a nikterak neupravený. Královským soustem je ale pro místní něco docela jiného.

Tušíte správně, jde o svalovinu obestupující prasečí rektum, která se z prasete vyjme i se zhruba třiceti centimetrovým kusem svěračových střev. Samotná úprava masa je pak poměrně prostá.

Jako první je potřeba vypreparovaný vývod zažívacího traktu zbavit původního obsahu. Tedy vymáčknout to, co už vlastně čekalo na cestu ven. Poté se tento dutý váleček několikrát vyklepe a obrátí naruby podobně jako špatně padnoucí rukavice.

Podle místních není další čištění nebo úprava potřeba. Obrácené střívko a svalovina rekta se poté vloží do popela a rozžhavených uhlíků, kde setrvá pouhých pár minut.

Příloha prý není potřeba. Prasečí zadek se konzumuje samotný a podle místních chutná jako teplá masitá žvýkačka. Zbytky chlupů nebo exkrementů nejsou po opálení v ohni patrné.

Jen si nesmíte moc připouštět, co vlastně jíte. A hlavně žvýkat opravdu rychle! Jak totiž maso chladne, stává se tuhým a nepoživatelným.

Použité zdroje: zdroj 1, zdroj 2, zdroj 3