největší náměstí v Evropě

Jestli rádi objevujete města a jejich ducha, nejspíš vždycky a bez výjimky zamíříte na náměstí. Víte, která jsou ta největší v Evropě a čím jsou zajímavá?
Každé náměstí má svou jedinečnou atmosféru. Pokud už jste jich ve světě „pár“ viděli, určitě máte svého favorita. Může k nim patřit třeba Plaza de España ve španělské Seville, které je top za naši redakci, nebo Svatopetrské náměstí ve Vatikánu, ale i celá řada dalších – to už je na vašem vkusu.
My se tentokrát podíváme na největší náměstí v Evropě, po kterých se tedy vážně dost projdete, když ho chcete zevrubně poznat. I když se zdroje rozcházejí a je potřeba brát žebříček s rezervou, pokusili jsme se sestavit žebříček tří pozoruhodných gigantů.
Rozloha: 147 000 nebo 240 000 metrů čtverečních (informace se různí, zřejmě podle toho, co všechno se v rámci náměstí počítá)
Tím pravděpodobně nejrozlehlejším náměstím v Evropě je Centralny plac v polské metropoli (dřív Plac Defilad). Najdete ho mezi ulicí Świętokrzyską a Jeruzalémskými alejemi.
Náměstí vzniklo v 50. letech 20. století coby symbol socialistické moci. Taky kolik se na něm uskutečnilo vojenských přehlídek, státních ceremonií a veledůležitých proslovů… V současnosti je to naštěstí místo, kam se chodí na festivaly a koncerty nebo podobné akce. A během městských slavností vás tady ohromí proslulá efektní světelná výzdoba.
Co vás tady na první pohled zaujme, to je impozantní budova Paláce kultury a vědy, který vznikl – jak jinak než – podle vzoru stalinských výškových budov. Patrný měl ale být i vliv polského ducha. Stavba je vysoká 231 metrů, ve výšce 114 metrů je vyhlídkové patro, ze kterého má člověk náměstí jako na dlani.
Součástí náměstí jsou taky zelené plochy, ať už jen zatravněné, nebo i s vysázenými stromy, kde člověk v letním horku najde stín. A když jde o zimu, během té tu nikdy nechybí vánoční trhy a část sloužívá jako kluziště.
Zatímco někteří obyvatelé Varšavy (a taky turisti) jsou z náměstí unešení, jiným se pochopitelně nelíbí – je podle nich jakýmsi „prázdným prostorem“. Optickému zvětšení nahrávají taky zdejší dlouhé (a rušné) třídy. Na druhou stranu – když se tu koná nějaká akce, není skoro kam ukročit.
Rozloha: 88 620 metrů čtverečních (i tady se zdroje rozcházejí, některé uvádí, že tohle náměstí je druhé největší italské)
Na druhé příčce se drží náměstí Prato della Valle v Padově, i když je to opět diskutabilní. Náměstí založili už staří Římané a hojně ho využívali k nejrůznějším shromážděním a k výcviku vojska. Ve středověku k němu coby dominanta přibyl kostel a později se tu začala odehrávat i divadelní představení pod širým nebem. Jako stvořený byl tenhle prostor pochopitelně i pro trhy.
Dneska na něm zaujme hlavně uměle vytvořený ostrov Memmia, který je obklopený eliptickým kanálem lemovaným 78 sochami. Ty zhmotňují vzpomínku na důležité osobnosti s městem spojené.
Z náměstí je vidět významná bazilika svaté Justýny s osmi kupolemi a nedaleko je i nejstarší evropská botanická zahrada.
Rozloha: 80 552 metrů čtverečních
„Karlák“ je největší historické náměstí v Praze. Možná si ještě ze školy pamatujete, že dřív se mu říkalo Dobytčí trh, protože se tu konávaly trhy s dobytkem (které zmiňuje už Kosmova kronika).
Při založení Nového Města pražského v roce 1348 na něj padl titul centra jižní části Nového Města. A pojí se k němu hned několik zajímavostí.
Jednou z nich je to, že vzniklá síť ulic bohatě vystačila od vzniku až do 20. století. Karlovo náměstí taky vzniklo na cestě mezi Pražským hradem a Vyšehradem, která patřila k nejstarším komunikacím v Praze.
V polovině 19. století se hrbolaté a věčně zablácené náměstí dočkalo založení veřejného parku, který prostor okamžitě zkultivoval. Dneska si v něm můžete prohlédnout barokní kašnu a 7 plastik – třeba Karoliny Světlé nebo Vítězslava Hálka.
K významným budovám, které vašim zrakům neuniknou, patří Novoměstská radnice, kostel svatého Ignáce z Loyoly, novoměstská jezuitská kolej, jež je v současnosti součástí Všeobecné fakultní nemocnice, nebo Faustův dům (Mladotovský palác).
Použité zdroje: