Přistávání na tomhle letišti už jste nejspíš někdy viděli, videí na internetu je totiž požehnaně. Jde o neobyčejnou atrakci, kterou si turisti na nizozemské části ostrova užívají, výskají nadšením a možná se i bojí, aby zrovna tohle letadlo nespadlo.

Letiště slouží k přistávaní letadel nejen s turisty, kteří míří na samotný francouzsko-nizozemský ostrov Svatý Martin, ale i na další v blízkosti – na ostrovy Svatý Bartoloměj, Anguilla, Saba, Svatý Eustach nebo Britské Panenské ostrovy. Z Evropy se sem létá z Paříže a Amsterdamu, z druhé strany pak třeba z Panamy, Toronta nebo New Yorku.

Čtěte také

Nejnebezpečnější letiště světa: dolet na Madeiru komplikuje nepředvídatelný boční vítr a krátká přistávací dráha

Čím je Letiště princezny Juliany tak zajímavé?

Jak už padlo, při přistávání tu letadla míjí hlavy přítomných jen o desítky metrů, údajně jde o 25 metrů. Na Maho Beach to tedy ožije, kdykoli se tu plánuje přistání odkudkoli. Každopádně je to vždycky ohromná show, a když se do těchhle končin vydáte, berte to jako absolutní must-see. 

Když se ocitnete na ostrově Svatý Martin, přistávání proklatě nízko nad pláží musíte zažít!

Zdroj:

Shutterstock

Proč letiště patří k těm nejnebezpečnějším na světě?

Kromě toho, že piloti zápasí s pocitem, jak blízko mají všechny ty zvědavce pod sebou, jsou tu ještě další aspekty, které z Letiště princezny Juliany, respektive ze vzletu a z dosednutí, dělají obtížnější záležitost, než je běžné.

Například samotná dráha je těsně u moře. Měří jen 2 300 metrů a její začátek se nachází opravdu jen kousek od pláže. Když letadla vzlétají, dochází k tomu směrem od vody, ale na druhém konci dráhy jsou pro změnu hory. Chce to fakt „dobré oko“ a zkušeného pilota.

K tomu musíme připočíst, že se občas může stát něco takového, jako že vzlétající letadlo vytvoří silný nápor větru, který pak může do vzduchu dostat veškeré plážové propriety, ale může být nebezpečný i pro všechny přítomné.

Žádná brnkačka. Dráha je dlouhá 2 300 metrů, na jednom konci je oceán a blízko druhého jsou hory.

Zdroj:

Shutterstock

Vybudování ve 40. letech a tragické sedmdesátky

Mezinárodní letiště Sint Marteen tu vzniklo v roce 1942 a okamžitě začalo sloužit vojenským účelům. Hned o rok později se ale proměnilo v letiště civilní. Svůj název získalo po nizozemské korunní princezně a později královně Julianě, která ho slavnostně otevřela.

V 70. letech už tak veselo nebylo. V roce 1970 tady kvůli špatnému počasí havarovala dvě letadla a skončila v oceánu. Zahynul jeden člen posádky a taky 22 z 57 pasažérů.

O dva roky později se stalo v podstatě to samé – dvě letadla mířící na Guadeloupe se zřítila do oceánu. Zemřeli oba piloti a 11 pasažérů.

V 80. letech a na přelomu tisíciletí se zase letiště dočkalo velké obnovy. Díky tomu může ročně odbavit na 2 milióny pasažérů ve zhruba 60 tisících letadel. Celý komplex se rozkládá na 73 tisících metrů čtvrtečních. 

Čtěte také

Nejnebezpečnější letiště světa: V Lukle můžou přistávat jen piloti se zvláštním výcvikem. Když rozhodnou, že se neletí, cestující čekají několik dní v Káthmándú

Použité zdroje:

• ikaribik.cz/nejzajimavejsi-letiste-v-karibiku-urcite-to-na-sv-martinu
• cestujlevne.com/letiste/svaty-martin
• cs.wikipedia.org/wiki/Mezinárodní_letiště_princezny_Juliany