Ta měla k autům vždycky blízko. Když se tak před ní objevila možnost zúčastnit se zimní edice poloorientačního nezávodního roadtripu, který sliboval jedinečné dobrodružství, nezaváhala ani na chvíli. 

Společně s partou přátel dali dohromady tým a taky auto, se kterým měli ujet více než 2 160 kilometrů drsným Balkánem. Jak jejich trip dopadl? Máme pro vás exkluzivní rozhovor!

Na cestách byly posádky zhruba týden. Naprostá většina z nich ale zdárně dorazila do cíle.

Zdroj:

Josef Vyškovský, použito s jeho svolením

Nikol, jsi jedna z mála holek, které absolvovaly, a hlavně dokončily zimní edici roadtripu Gumbalkan. Co bylo vlastně tím úplně prvním impulsem, kdy sis řekla „jdu do toho, protože tohle si prostě nesmím nechat ujít“? 

Ten prvotní impuls vlastně přišel skrze sociální sítě a fotografie z minulých ročníků. Gumbalkan je totiž něco, co je na míle vzdálené klasickým motoristickým závodům nebo běžným roadtripům. Auta, která se do jednotlivých edic zaregistrují, jsou vážně ulítlá. 

A to především svým vzhledem. Jejich majitelé se na nich během úprav totiž neuvěřitelně vyřádí. Zároveň musí udělat maximum pro to, aby jejich „plechoví miláčkové“ zdolali drsný terén a dorazili do vytyčeného cíle. 

A cesta sem je občas vážně dost adrenalinová a komplikovaná. Nouze není o vtipné, ale i drsné zážitky, urbex, ale i střet s Balkánem v jeho nejsyrovější podobě. Posádky musí čelit nejen náročným podmínkám, ale třeba taky zvířecím zvědavcům, typicky medvědům!

Gumbalkan je poloorientační nezávodní roadtrip pro všechny věkové skupiny.

Zdroj:

Nikola Vrablová, použito s jejím svolením

Přibliž, prosím, našim čtenářům, o co vlastně na Gumbalkanu jde. Je to motoristický závod? Poloorienťák, roadtrip nebo tak nějak všechno dohromady? 

Gumbalkan je poloorientační nezávodní offroadový roadtrip jihovýchodní Evropou auty s pořizovací hodnotou do 25 000 Kč nebo stářím nad 33 let. Čím větší nesmysl, tím volnější je pravidlo ceny. Příští rok třeba jede jedna z posádek limuzínou, což není tak úplně ulítlé, když si vezmeš, že během minulých ročníků dorazil do cíle autobus. Tady ještě zmíním, že zimní edice byla neoffroadová, my si ale ten offroad udělali sami.

Ondřej Klymčiw: „Ideální dovolená? Cesta kolem světa!“

Asi mi dáš za pravdu, že zimní Gumbalkan určitě není pro slečinky na podpatcích. Kolik kilometrů jste měli během cesty pokořit a jakými zeměmi vedly jednotlivé checkpointy?

Podle mapy jsme měli ujet 2 160 kilometrů, ale my ujeli rozhodně víc. Občas jsme se totiž ztratili, zapomněli odbočit nebo jsme zkrátka toužili objevit místní „zkratky“ (čti jako cesty, které nikam nevedly). Jeli jsme přes malou část Polska, východní Slovensko, kousek Maďarska a celé rumunské Karpaty.

Posádky ujely během cesty více než 2 160 kilometrů.

Zdroj:

Josef Vyškovský, použito s jeho svolením

Na cestách jsi byla skoro týden. O zážitky tak určitě nebyla nouze. Přihodila se vám nějaká vtipná historka a byla naopak situace, kdy sis řekla „hele, tak tady už přestává veškerá sranda a jde do tuhého“?

Vtipná historka byla určitě ta, kdy jsme na parkovišti u košického obchoďáku „upgradovali“ náš chladicí systém a přišel se s námi vyfotit budoucí starosta s manželkou. Úsměv nám opadl hned na začátku, kdy jsme nedojeli ani za hranice Polska a museli dolévat vodu do chladiče.

Nastala během vaší cesty situace, kdy jste si řekli, že na to pečete, otáčíte auto a vracíte se zpátky do Česka? Co vám dodávalo motivaci a sílu pokračovat dál? 

Přesně tahle situace nastala hned první den večer, kdy jsme vodu do chladiče museli dolévat už prakticky co pět minut. Stáli jsme v Prešově, domů to bylo odhadem 3,5 hodiny a my se rozmýšleli, jestli to otočit a jet bez vody tolik hodin domů nebo jak to vlastně vymyslet. 

Motivací byla taková ta v (lehké opilosti) prohozená poznámka jednoho člena jiné posádky, který pohotově zahlásil: „A co takhle dát na střechu barel s vodou?“. A to nás zavedlo do jednoho prešovského obchodu, kde jsme koupili zahradní hadici a chladič propojili s barelem plným vody na střeše auta. Tak nějak vznikl náš provizorní chladič, díky kterému jsme zdárně dorazili do cíle.

První opravy na sebe nenechaly dlouho čekat a započaly už u našich polských sousedů.

Zdroj:

Nikola Vrablová, použito s jejím svolením

Jaký byl tvůj nejlepší a nejhorší zážitek z letošního ročníku zimní edice Gumbalkan? Na co budeš pěkně dlouho vzpomínat? 

Nejlepším zážitkem bylo nepochybně to, když mi druhá posádka půjčila „japonskou krabičku“ Subaru Libero a já si ji mohla vyzkoušet projet. Volant to mělo jako v autobusu, vypadalo to hodně vtipně a já se bála, že se v tom převrátím. Naopak nejhorším zážitkem byla asi naše otrava jídlem poslední den. 

Zaručeně vzpomínat budu taky na takové to „back-in-time“, kdy na rumunských venkovech sedí před domem babičky v sukýnkách a se šátky na hlavě, odkud bedlivě pozorují okolí, případně ve svém úctyhodném věku jezdí koňským povozem se dřevem, senem a podobně. To už se u nás dávno nevidí.

Jan Rendl: „Ujít 10 000 kilometrů je nepředstavitelné. Dával jsem si dílčí cíle.“

Pro koho je tenhle nevšední roadtrip vlastně určený? Zkus navnadit budoucí účastníky, kteří přemýšlejí, jestli má smysl se do Gumbalkanu přihlásit.

Gumbalkan je nepochybně ideální pro všechny, kteří chtějí zažít nevšední zábavu a poznat Balkán také trochu jinak než za zdmi hotelu u bazénu nebo od baru. Rumunsko je nádherná země s překrásnou přírodou a milými místními. Nemusíte ani prakticky rozumět autům, vždy se najde někdo, kdo vám v případě potíží pomůže. A rozhodně nejde jen o jiné posádky, ale taky ochotné místní obyvatele. 

Posádkám se během cesty naskytly jedinečné výhledy. Některé dokonce doprovázeli zvířecí průvodci.

Zdroj:

Josef Vyškovský, použito s jeho svolením

Co ti Gumbalkan dal, co vzal a co sis z téhle cesty nakonec odnesla? Půjdeš do toho příští rok znovu?

Balkán je fakt hrozně krásný a týden příliš krátký na to, prozkoumat veškerá jeho tajemství. Rozhodně stojí za další návštěvu. Proto chci jet i na letní edici Gumbalkanu, která má více checkpointů, vede spíše mimo cesty a posádky prozkoumají daleko více zemí a místních kultur. Tenhle nevšední roadtrip člověka v mnohém obohatí a naučí ho vážit si věcí, které dosud považoval jako samozřejmost.

Moc díky za tvůj čas!

Autorský článek