To se psal rok 1816, kdy zde slova „být, či nebýt“ společně s neodmyslitelnou lebkou v ruce prince dánského na (jeho domovském hradě, který se ve hře jinak nazývá „Elsinor“) Kronborgu zazněla. Od té chvíle se vždy v srpnu zde odehrává toto velké divadelní drama od začátku do konce. Loni zde Hamletovský festival slavil výročí 400 let od úmrtí Williama Shakespeara.

Dám dělovou ránu...já dělo už táhnu, bum, bum....

Zdroj: Bigstockphoto.com

Tomu, že festival má prvotřídní kvalitu, nasvědčuje i fakt, že například v roce 2009 si Hamleta zahrál slavný britský herec Jude Law (hrál např. v celovečerních filmech Anna Karenina, Návrat do Cold Mountain či Sherlock Holmes). Byli tu i jiní známí herci. Ale i přes přezdívku „Hamletův hrad“ (což v létě pravidelně láká davy turistů především kvůli již zmíněnému každoročnímu festivalu) nebyla pravidelně tvarovaná dvoupatrová čtyřkřídlá renesanční budova původně postavena kvůli kulturnímu přínosu městu Helsingor. Když totiž okolo roku 1420 Erik VII. Pomořanský, král dánský, norský i švédský, pevnost Krogen (původní název Kronborgu) stavěl, chtěl především strážit vstup do úžiny Öresund. Šlo tedy spíš o majestátní celnici než zámek, to přišlo daleko později.  

Lodě kotvící dnes v Helsingoru se už zámeckých děl bát nemusí.

Zdroj: Bigstockphoto.com

2/3 státních příjmů z vybíraného mýta? To je dost

Ale ještě chvíli zůstaňme u tématu vybírání cla neboli od lodních kapitánů. Úžina byla důležitou vodní obchodní tepnou ze Severního moře do Baltského a naopak. Díky tomu si Dánové plnili kapsy jedna báseň. Peníze šly rovnou do královské pokladny a tvořili de facto základ příjmu celého státu. Takhle se vydělává!

Hrad byl využit i jako filmová kulisa pro natáčení Hamleta, prince dánského.

Zdroj: xiquinhosilva via Foter.com / CC BY

Ale každá legrace musí jednou skončit. V polovině 17. století během Dánsko-švédské války byl hrad Švédy dobyt a vyrabován. Od roku 1726 až do 20. let minulého století, Kronborg plnil už jen funkci vojenské kasárny. Až teprve v roce 1935 přišla větší rekonstrukce a zámek se stal muzeem.

Kronborg za celá ta století své existence prodělal několik přestaveb. Zřejmě ta nejdůležitější přišla na konci 16. století, kdy se z ničím zajímavého hradu stal lépe opevněný zámek, který byl hrdým představitelem architektonického stylu tzv. holandské renesance. To měl na svědomí dánský král Fredrik II. Tím jsme se nyní dostali k velmi zajímavému bodu, vskutku královskému.

Zámek je od roku 2000 zapsán na seznamu UNESCO.

Zdroj: Håkan Dahlström via Foter.com / CC BY

Interiér hradu: Gobelíny, námořní muzeum a Gimli ve sklepení

Zámek nikdy nebyl trvalým sídlem králů a královen Dánska. Oslavy narozeniny, plesy a bály, svatby či státní návštěvy se zde konaly jak dnes, tak v minulosti, ale to bylo asi tak vše. Když už narážíme na panovnické rody, tak vězte, že při prohlídce interiéru zámku budete mít dostatek času a prostoru vidět důležité mezníky dánských dějin. Tyto výjevy se nacházejí v sálu s devíti vzácnými gobelíny.

Jeden z největších plesových sálů Skandinávie? Tak to je on!

Zdroj: blondinrikard via Foter.com / CC BY

V banketním sále můžete zase obdivovat 7 nádherných gobelínů (původně jich bylo 40, ale to by nesměl v roce 1629 přijít ničivý požár). V severním křídle zámku vás jistě zaujme menší muzeum mořeplavby, které působivě vykresluje, v čem spočívá umění dánských lodivodů. Děti mají do muzea vstup zadarmo.    

A to nejlepší nakonec, jak se říká. Pod zámkem se nacházejí tajuplné komplexy sklepních chodeb, kde panovníci kdysi dávno věznili politické rebely. Vše je volně přístupné. Pokud se nebudete bát (je tam opravdu velká tma), možná narazíte na sochu legendárního dánského hrdiny Holgera. Vizáž má trochu jako vousatý trpaslík Gimli z Pána prstenů, jenž je připraven dánskému lidu přispěchat na pomoc, až nastane ta nejkrušnější hodinka. V podzemí hradu sedí už od roku 1907 (vytesal ho dánský sochař Hans Peder Pedersen).

Uličky města Helsingor. Barevné a romantické.

Zdroj: Bigstockphoto.com