Silnice napříč islandskou pustinou
Island mění způsob financování silnic a zavádí platby podle ujetých kilometrů. Jde o zásadní změnu, která otevírá otázku, zda se podobnou cestou jednou vydá i Česko.
Island se jako první země na světě rozhodl nahradit tradiční zdanění pohonných hmot systémem, který zohledňuje skutečné používání silnic. Od ledna roku 2026 řidiči platí podle počtu ujetých kilometrů a hmotnosti vozidla.
Osobní auta a SUV do 3,5 t zaplatí přibližně 6,95 islandských korun za 1 km (cca 0,047 eura, tj. 1,14 Kč). Těžší auta, dodávky, nákladní vozidla či přívěsy budou platit více. Cílem je vytvořit stabilnější a spravedlivější model financování dopravní infrastruktury.
Dosavadní systém, založený na spotřebních daních z paliv, přestává podle islandských úřadů fungovat. S rostoucím počtem elektromobilů a úsporných vozů klesají příjmy státu, přestože zatížení silnic zůstává stejné, nebo dokonce roste. Nový model má zajistit spravedlivější financování.
Zásadní novinkou je zahrnutí všech typů vozidel bez ohledu na pohon. Elektromobily ani hybridy tak nebudou zvýhodněny jen proto, že nespotřebovávají klasická paliva. Hmotnost vozidla má navíc zohlednit míru opotřebení silnic, kterou těžší automobily způsobují výrazně více.
Islandský přístup vyvolává pozornost i v dalších evropských zemích. Otevírá také debatu o tom, zda je spravedlivější platit paušální poplatky nebo daně skryté v ceně paliva, nebo naopak zvolit přímou platbu podle skutečného využití infrastruktury. Zároveň se objevují obavy z administrativní náročnosti a zásahů do soukromí řidičů.
V České republice je financování silnic založeno na kombinaci dálničních známek, mýta a spotřebních daní z pohonných hmot. Tento model je relativně jednoduchý, ale stále méně reflektuje rozdíly v tom, jak intenzivně jednotliví řidiči silnice využívají. Paušální poplatky totiž nerozlišují mezi občasným a každodenním provozem.
Otázka, zda by se Česko mohlo islandským systémem inspirovat, zatím zůstává otevřená. Zavedení plateb podle ujetých kilometrů by znamenalo výraznou změnu v přístupu k dopravní politice, technickému řešení i komunikaci s veřejností. Island však ukazuje, že i radikální změna může být odpovědí na proměnu moderní mobility.
Použité zdroje: